Dopisy z Iwo Jimy

Pro mě osobně je tenhle Eastwoodův velmi zajímavý válečný film vítězem Oscarů 2006. Velmi srozumitelně a pečlivě budovaný příběh, skvěle rozpoznatelné postavy, kdy každý okamžik vím, kdo je kdo a o co tam jde a především ten pohled z druhé strany, to je to, co dělá Iwo Jimu tak krásným filmem. Velmi lidský, smutný a opravdový příběh. (13.03.2007)

Clint Eastwood je zkušený a vysoce profesionální řemeslník amerických filmových studií a ještě se myslím nestalo, že by mě nějakým filmem vyloženě zklamal, ale ještě se taky nestalo, že by mě nějakým snímkem přivedl do varu. Představuje obvykle sázku na jistotu, je ukázněný, ale většinou i předvídatelný. Neříkám, že Dopisy z Iwo Jimy jsou špatný válečný kousek, jen mám pocit, že z uvedené látky se dalo vytěžit víc. Na tomhle ostrůvku se odehrávaly nejúpornější boje na tichomořském válčišti, kdy síla drtila sílu a urputnost se střetávala s urputností, a na to, jak intenzivní ta bitva byla, jsem toho skutečně vzrušujícího ve filmu příliš neviděl. Překvapivá a filmově chutná byla snad jen scéna popravy dvou japonských zajatců, jinak mě po emocionální stránce Eastwoodův výlet do historie 2. světové války nechal spíš chladným. Celkový dojem: 60 %. (26.10.2008)

Dopisy z Iwo Jimy jsou nejlepším (proti)válečným filmem, který jsem viděl! Nejen, že Clint opět bodá do vosího hnízka (poprvé v Unforgiven), ale celkově film vyvedl k dokonalosti. Místy zdlouhavé drama je plné emocí a krásné lyrické hudby, ze které mi sem tam naskočila husí kůže až slizička. Výborně si pohrává s dobrem a zlem a General Kuribayashi je jednou z nejcharakternějších postav, které jsem měl možnost u filmu vidět! (30.10.2008)

Eastwood je diabol. Pôvodne chcel nakrútiť „len“ vysokorozpočtový hollywoodsky vojnový epos VLAJKY NAŠICH OTCOV. Potom ho to však zlákalo na opačnú stranu barikády a okamžite nakrútil aj druhý vojnový veľkofilm. Tentokrát výlučne z pohľadu tých, ktorí posvätný ázijský ostrov Iwo Jima bránili do posledného dychu (a muža). Ak máte radi vojnové eposy, dozaista si prídete na svoje. No môžu vás zaskočiť dlhé pokojné pasáže, počas ktorých sa „nič nedeje“. Naopak, niektorých budú tradičné akčné výjavy s bombardérmi, tankami a guľometnými hniezdami otravovať (pretože ich videli v 20. iných filmoch) a ocenia práve dialógové momenty. (29.08.2008)

Nuda nuda nuda, naprosto děsná nuda. Tady Clint Eastwood fakt šlápnul vedle a ani nechci pomyslet jak bude vypadat jeho druhej film o stejným tématu, ale podle ohlasů nudnější než tenhle nudou nabitej film, Vlajky našich otců. Hodně velkým problémem je přítomnost převážně stejných čongů, protože když nejsou dobře rozeznatelní, tak se z filmu pro mě stává děsnej guláš a to je přesně tenhle případ, na konci se mi dokonce stávalo, že sem myslel ,že jedna postava chcípla ve filmu nejméň 4x a to se mi nezdá moc pravděpodobný, ono to asi bylo taky tim, že se Clint neobtěžoval se jmény postav a všechny šoupnul do jednoho pytle a pak se v tom vyznej. No ono je pravda, že by to stejně asi nepomohlo, protože než bych si to japonský jméno zapamatoval, tak by byl konec filmu. Co se týká příběhu, tak samozřejmě to je celkem zajímavej přběh, ale opět naprosto nezáživnej a povětšinou nudnej a jediná pasáž, která se zdá jako opravdu výboprná je dlouhá asi 5 minut a to neni zrovna moc. A nejhorší na tom je, že film je fakt nekonečnej, těch 140 minut ubíhá tak pomalu, že sem myslel že do konce fakt nevydržim a hlavně mi přišlo, že tenhle film prostě nešel moc dobře zakončit a tak to Clint tak nějak sesmolil a vyšel z toho takovej konec aby to nemuselo jet donekonečna. Od Eastwooda fakt velký zklamání (18.03.2007)