Mezi nebem a zemí

Film plný životných právd a pohľad na život bezdomovca z pohľadu tejto sociálnej skupiny. Trochu sa tu rúcajú tie štandardné názory, že bezdomovec si môže za to vždy sám, on sa tak rozhodol, je to jeho chyba. Film ukazuje, že do toho môžete spadnúť len tak, ale zároveň aj ako veľmi ťažké je dostať sa z tohto bahna. Je citlivo pojatý, obrovské emócie síce nevzbudil, ale súcit a pochopenie, to áno. Kniha je predpokladám ešte lepšia. (04.08.2016)

Někdy někde jsem o tomhle filmu něco četl a nejspíš mě to něčím zaujalo, protože jsem si ho stáhl. Ale pak na něj zapomněl a "objevil" ho až o řadu měsíců později. Myslel jsem si, že se budu škodolibě pošklebovat nějaké slabomyslné americké slátanině na intelektuální i duchovní úrovni jehovistických časopisů, ale zase až tak hrozné to nebylo. Jistě, je to celé přeslazené, nasáklé pathosem, tradičně podbarvené odpudivou cajdákovitou hudbou a předžvýkané tak, aby to strávily i pologramotné americké paničky po klimaktériu (kterýmžto jsou knihy i filmy tohoto druhu převážně určeny), ale dalo se na to (jednou) koukat. Knihu pana Walsche jsem nečetl a ani číst nehodlám, protože by mi nic nového neřekla ani nedala, ale nepochybuji o tom, že spoustě lidem mohla pomoci vyrovnat se s nepříznivým a bezútěšným životním údělem, takže její užitečnost je nepopíratelná. (13.06.2013)

Nakolik jde o skutečný příběh? To je zde tak nepodstatné, ale že by změnil životy miliónů lidí? To sotva. tedy jen těch, co se dosud nesetkali s podobnou zkušeností, tedy se ani nezabývaly základními otázkami lidské existence. Změnit to může jen lidi se zkušeností, co si za ní jdou, co ji vyhledávají, či lidi, co něco nečekaného už zažili, a potřebují si v tom udělat pořádek. Ale běžné, konzumní lidi, ani takový film nezmění. A těch je většina. K vyššímu já se člověk obrací tehdy, když se loučí se životem, a klade si otázky, které by si - pokud jeho život probíhá bez vzruchů - neklade. A dějiny lidstva, dnešního druhu, které nejsou až tak dlouhé, tak nás učí, že bůh byl často jen záminkou pro prosazení člověka na úkor druhého, snahou po majetku, snahou vnutit druhým svou vůli atd. Filozofii se věnuje málo lidí, ale ona zde je i bez toho kdo co o ní ví. Každý je svého štěstí strůjcem, každý se má zabývat i tím, co mu nevoní, a tenhle film je právě o těchto otázkách, takže asi i proto ho shlédlo tak málo uživatelů, neb ti se více drží hesla - stačí mi - chléb a hry. (04.09.2010)

americká sladkosť "ako z bezdomovca s dolámaným krkom sa stať milionárom". Ešteže ten pán Wlasch nestretol svojich známych v tom "bezdomoveckom parčíku". Celý film je presiaknutý vôňou scientologickej filozofie a New Age. Napriek tomu "duchovno" a dobre volené vety v monológoch ("dialógoch s Bohom)" mali niečo do seba a film obohatili. Ale najlepšia bola posledná veta od jeho obdivovateľky "aj ja sa rozprávam s Bohom". Domnievam sa totiž , že s Nim sa rozpráva každý, len si to neouvedomuje, ešte aj ateista keď povie vetu "neverím v Boha" je vetou začiatku komunikácie s Nim. :) (12.01.2014)

Užívateľ lesumir to vystihol na jedničku. "Film, ktorý sa nehodnotí mysľou, ale dušou". Nič viac by pravdepodobne nebolo potrebné napísať. __ Téma hovorov s Bohom nesmiete brať doslovne - tak isto ako aj vo filme. Je to len obrazné pomenovanie toho, že Boh je vo vás. Boh je s vami a vy ste v ňom. Vy ste ním. A verte mi, nevravím o Bohu na obláčiku s dlhou, striebristou briadkou. Jednoducho máte moc riadiť si svoj život. Všetko je založené na princípe "zákona príťažlivosti". __ Odhliadnuc od prvých deviatich minút, ktoré mi bohužiaľ pripomínali scénu z filmu Donnie Darko (ten pedofil, áno), nemám absolútne žiadnu výtku k réžii, hereckým predstaviteľom, k príbehu - skrátka k ničomu. __ Reálne, miestami smutné, emočne napäté. Čo však najviac obdivujem na pánovi Stephenovi Simonovi? Na nič sa nehrá. Jednoducho vo väčšine dramat cítite taký ten "nátlak" režiséra. Nátlak, ktorý vás akoby nútil nasilu precítiť dejové udalosti. Conversations with God o ničom nefilozofuje, nič nepredstiera. Film od váš vyžaduje len jedno - počúvájte a zvoľte si svoju cestu. Prijmete toho "bradatého mužíčka" vo vás alebo ho zahodíte ako blúdny výmysel spisovateľa, zarábajúcom na ľudských citoch? __ Jedna vec je istá - nieste nútení absolútne k ničomu - čo sa týka "Boha" vo vašom vnútri - narozdiel od kresťanskej cirkvi. (27.07.2010)