Králové ro(c)ku

„Beat the Devil!“ Rockový nářez roku! Roku 1994 dal Jack Black své šoumenství dohromady s kytarovými rify kolegy Kylea Gasse, z čehož se zrodila rocková kapela s nepřeslechnutelnými texty - Tenacious D. Tohle je příběh jejich cesty na vrchol. V reálu pošahaná mystifikace, střídající hodně sprosté písničky a hodně nevkusný humor. Film hodně hlasitý, hodně vtipný, ale skutečně ne pro každého. Již prolog s mladší verzi JB, jeho rebelující pubescencí a fotříkem v podání Meat Loafa, dává tušit, jakou cestu tvůrci zvolili. Řečeno stručně a výstižně: s ničím se neserou. Přesto mě překvapilo, jak daleko si dovolili v mainstreamové americké komedii zajít. Když pominu momenty vrcholně nevkusné („použij ptáka“), nezbytná camea Bena Stillera (na první pohled ho tutově nepoznáte) a Tima Robbinse, zůstává zde několik neskutečných okamžiků, jež podnítili mou zvědavost ohledně lesíku, v němž režisér našel a pozřel hříbky prazvláštních účinků (totálně zhulená pasáž s yettim). Vtipy do nás hustí s kadencí bubnování Johna Bonhama, některé kolem prošumí bez většího efektu, jiné vám budou v uších doznívat jako zvuk Gilmourovy kytary. Hudba Tenacious D není geniální, texty nejsou geniální, nejsou ani geniálně hloupé, ale hoši do toho jdou na plné koule, i když nehrají hlavou, ale srdcem, a finální duel… that was rock’n roll! Mám rád komedie od členů frat packu, přesněji: mám pro ně slabost a rád jim odpouštím jejich přílišnou slaboduchost. U Králů jsem musel odpouštět více než obvykle, ale bohatě mi to kompenzovala nářezová hudební čísla. Krom toho, Jack Black je ďábel a parodie na Mechanický pomeranč fungovala. 75% Zajímavé komentáře: DaViD´82, B!shop, Beky, Red Meat, arkie (18.06.2008)

Sakra nářez, samé cameo (ať už hudební, nebo herecké, jako u geniální roličky Bena Stillera), výborné, ujeté písničky, skvělé narážky (jakožto obdivovatel mechanickýho pomeranče sem byl v sedmém nebi). Ale.... Mezi skvostným začátkem a koncem byla sem tam relativně nudnější pasáž, které by pomohlo víc písniček, které dodávají celému filmu náboj, rozhodně to ani tak není špatná část, jen nedosahuje kvalit začátku a kulervoucího konce. " I´m the devil, i love metal!! " (16.03.2013)

Let the rock off begin! Po stylovém začátku, kdy je mladý JB poslán Ronniem Jamesem Dio do Hollywoodu, kde se má naučit pořádně rockovat a kde potká svého parťáka KG, se rozjíždí šílená jízda dvou urostlých rockerů za úspěchem, na které uslyšíme Meat Loafa zatracovat rock do hlubin pekelných, od Bena Stillera coby prodavače trsátek se dozvíme, co ve skutečnosti stojí za úspěchem rock´n´rollových skupin, zjistíme, z čeho vlastně vznikl název Tenacious D, uvidíme, jak se dělá "cock pushups", k čemu všemu nám slouží penis a hlavně jak nakopat prdel samotnému Satanovi. Skvěle obsazené, výborně ohudebněné. Už dlouhou dobu ´sem se tak dobře nebavil. Několikrát ´sem přistihl sám sebe, že si zpívám společně s D. A ještě teď ´sem v euforii. Yeah, rooooock. Rah-ha-ha-ha-hock. Raye-yayayayaye-yock. Tenacious D! (18.12.2006)

s jackem blackem jsem měla vždycky trošku problém.. nedávno jsem viděla tropickou bouři a po jeho honbě za zfetovanym netopejrem jsem ho vzala na milost.. jaké ale bylo pro mě překvapení, když jsem pár dní poté sledovala na mtv pořad o davidu grohlovi a tam objevila zázrak jménem tenacious d!!! rock až do morku kostí.. (slibuju, že teď už přestanu ignorovat školu ro(c)ku).. mimochodem, věděli jste, že po cestě z kickapoo je pět hollywoodů, kde se oceán potkává s pískem??:-))) takže: now go my son and roooooooooooooock!!!!:-))) (10.06.2009)

Hneď od začiatku ma ovládol skvelý meganárez v podaní hudobného sprievodu pesničiek skupiny Tenacious D. Keby som si pred premietnutím tohto filmu o ňom neistil niečo viac, doteraz neviem, že skupina Jack Black je súčasťou ozajstnej, reálnej skupiny Tenacious D. Záhada skvelého pocitu z pesničiek vo filme 'School of Rock' je teda vyriešená. Trošku ma zaskočilo zabrzdenie, ktoré spôsobilo zbytočné fantasy ladenie vedľajšieho príbehu o trsátku. Radšej by som bol, keby sa film zameral na reálnejší príbeh vzniku kapely. Hlášky sú ale ozdobou žánru a tie songy naozaj nemajú chybu. 80%. (24.05.2009)