Králové ro(c)ku

„Beat the Devil!“ Rockový nářez roku! Roku 1994 dal Jack Black své šoumenství dohromady s kytarovými rify kolegy Kylea Gasse, z čehož se zrodila rocková kapela s nepřeslechnutelnými texty - Tenacious D. Tohle je příběh jejich cesty na vrchol. V reálu pošahaná mystifikace, střídající hodně sprosté písničky a hodně nevkusný humor. Film hodně hlasitý, hodně vtipný, ale skutečně ne pro každého. Již prolog s mladší verzi JB, jeho rebelující pubescencí a fotříkem v podání Meat Loafa, dává tušit, jakou cestu tvůrci zvolili. Řečeno stručně a výstižně: s ničím se neserou. Přesto mě překvapilo, jak daleko si dovolili v mainstreamové americké komedii zajít. Když pominu momenty vrcholně nevkusné („použij ptáka“), nezbytná camea Bena Stillera (na první pohled ho tutově nepoznáte) a Tima Robbinse, zůstává zde několik neskutečných okamžiků, jež podnítili mou zvědavost ohledně lesíku, v němž režisér našel a pozřel hříbky prazvláštních účinků (totálně zhulená pasáž s yettim). Vtipy do nás hustí s kadencí bubnování Johna Bonhama, některé kolem prošumí bez většího efektu, jiné vám budou v uších doznívat jako zvuk Gilmourovy kytary. Hudba Tenacious D není geniální, texty nejsou geniální, nejsou ani geniálně hloupé, ale hoši do toho jdou na plné koule, i když nehrají hlavou, ale srdcem, a finální duel… that was rock’n roll! Mám rád komedie od členů frat packu, přesněji: mám pro ně slabost a rád jim odpouštím jejich přílišnou slaboduchost. U Králů jsem musel odpouštět více než obvykle, ale bohatě mi to kompenzovala nářezová hudební čísla. Krom toho, Jack Black je ďábel a parodie na Mechanický pomeranč fungovala. 75% Zajímavé komentáře: DaViD´82, B!shop, Beky, Red Meat, arkie (18.06.2008)

Tohle byl naprosto neskutecnej masakr, proste Fucking Masterpiece. Uz od uvodnich titulku, kdy nejdriv animovany postavicky poserou obrazovku a pak zacne malej tlustej parchant zpivat pisnicku pri motlitbe, mi bylo jasny, ze to bude pekna uchylarna. Jack Black tu je jeste silenejsi nez normalne, takze lidi, ktery ho moc nemusi, ho budou nesnaset jeste vic, jenze do tohohle typu filmu naprosto skvele pasuje. Navic dostal super partaka v nemene uchylnym Kyle Gassovi, kterej je misty jeste uchylnejsi nez Jack. Taky me pobavil zarostlej Ben Stiller, smradlavej Tim Robbins a jedinej fanousek skupiny, vymastenej Lee. Tenhle film sice neni z tech typu, kde byste se neustale popadaly za bricho, takovejchhle vtipu je tu jen par, ale proste je to cely tak nehorazne svizny, pohodovy a cool, ze to az neni mozny. Navic tu je skvela hudba s dokonalejma textama a zaverecny vloupani do muzea, honicka a duel se Satanem je proste narez. Mozna nejlepsi Satan, co se kdy vyskytoval ve filmu. Oproti tomuhle je Skola rocku jen takovej cajicek. Film sem videl uz asi ctyrikrat a pisnicky slysel snad stokrat, ale porad me to bavi jako poprve. My cock you will suck! (12.02.2007)

Snesete interpretaci Jacka Blacka s jeho nakažlivou temperamentností zapříčiněnou rockovým stylem života? Líbila se vám Škola ro(c)ku, ale zdála se vám občas až příliš „dětská?“ Pak máte z poloviny vyhráno, jelikož Tenacious D je opravdu výmaz toho nejhrubšího zrna. Dětské lavice vystřídal komický (a místy značně fiktivní) pohled na začátky jedné kapely a tady začínají první problémy. Jelikož se mi tzv. „fekální“ humor příčí, tady ho budete muset chtě nechtě snést. Proč? Už za ty famózní písničky, texty a ten zápal sálající z rozjetého vagonu jménem Jack Black. Přidejme ještě závěrečný LET’S ROCK souboj s červeným sympaťákem na konec a máme tu ideální případ pro rozdvojenou osobnost, jelikož 4* se mi zdají až příliš přísné a 5* až nepřirozeně moc. Tentokrát zůstávám trošku při zemi. Yes you are fucked. Shit out of luck. Now I'm complete and my cock you will suck. The world shall be mine, and you're first in line. You brought me the pick and now you shall both die! [Přesná stopáž: 94 min] (12.09.2007)

Sakra nářez, samé cameo (ať už hudební, nebo herecké, jako u geniální roličky Bena Stillera), výborné, ujeté písničky, skvělé narážky (jakožto obdivovatel mechanickýho pomeranče sem byl v sedmém nebi). Ale.... Mezi skvostným začátkem a koncem byla sem tam relativně nudnější pasáž, které by pomohlo víc písniček, které dodávají celému filmu náboj, rozhodně to ani tak není špatná část, jen nedosahuje kvalit začátku a kulervoucího konce. " I´m the devil, i love metal!! " (16.03.2013)

Tenacious D jsou nejlepší rocková kapela současnosti a vezmeme-li v potaz, že ROCK je nejlepší hudební žánr, tak jsou "D" logicky nejlepší současná kapela. Nerad bych přeháněl. Jejich první celovečerní film je nehorázný nářez, dělá si prdel ze všeho a ze všech, pyšní se nevídanou náloží cameí, hudebních a filmových odkazů a po každém jeho zhlédnutí mě vlna entuziasmu nakopne do koulí a já nově nabytým sopránem spustím: Long ass fuckin' time ago in a town called Kickapoo.... Vy, nevinní sektaři, pohoršení ptákokliky a slovíčkem "fuck" v každé větě, popadněte důtky a vymrskejte ze sebe toho zasranýho antikrista, který na vás parazituje od závěrečného zúčtování se Satanem a jestli opravdu nedokážete ocenit smršť nadsázky, politicky nekorektního humoru a nejnadupanějšího soundtracku vůbec, tak je to s vámi nezdravě v pořádku a od rolexek a šesticiferné měsíční mzdy vás nezachrání ani zamordování Arabáče. PS.: Jejich nejnovější album, Rize of the Fenix, je snad ještě lepší než to předešlé, (08.06.2012)