Já, legenda

Ani legendární rozdání karet nemusí zajistit legendární partii. Rozjezd, prvotní vykreslení postapokalyptického světa i atmosféra jsou více než v pořádku, jenže pak už nepřichází nic než šeď, průměrnost a kreativní prázdnota. Will Smith svým charismatem bojuje zdatně, ale je na to sám... PS: Alternativní závěr (ve speciální blue-ray verzi) rozhodně nedoporučuji, byl příšerný. 6/10 (03.12.2015)

Těžké hodnotit a psát komentář na tento snímek. Je to ukázkový příklad marketingu, který ukazuje co má, aby nalákal mnoho diváků na film, který je úplně jiný než se dalo očekávat. Pravděpodobně jde o nejvelkolepější komorní snímek v historii. Příběh muže, který přišel o všechno a jediné co ho pohání dopředu je víra v naději, kterou představuje pro ty ostatní, kteří "žijí" po většinu dne v temných domech a pouze v noci dostávají šanci procházet se po ulicích. Plukovník Robert Nevill nestál o to být legendou, stejně jako hrdinové si neuvědomují, že jejich konání j hrdinských rozměrů. On jen chce zachránit ty zmutované obyvatele New Yorku a celé země, kteří měli tu smůlu a nejsou imunní vůči viru, který měl vymazat rakovinu z listiny nevyléčitelných nemocí. Proč se tedy tento snímek nemůže stát legendou? Nemá na to. Je to pro mě smutné, že to říkám. Francis Lawrence ani Will Smith(který je boží), za to nemohou. Vinu nese páni scénáristé. Akiva Goldsman a všichni jemu podobní, kteří naplnili tento film příliš slabým dějem a zapomněli říct více o celém viru a všem jeho dopadům. Jejich vinou nemá film nijak extrémně silné okamžiky a spoléhá pouze na obličej Willa Smithe a režijní umění Francise Lawrence, který kromě akce, která je trochu zbytečně "šílená" a digitální, neztrácí pevné otěže nad svým filmem. Ani hudební skladatel James Newton Howard neukazuje své kvality, ale vlastně ani nemá kde. Raději bych hudbu Clinta Mansella, např. z traileru na tento film (hudba z Fontány), která nemá chybu. Něco podobného snímku chybí. K závěru se nemám co vyjadřovat. Snímek k němu směřuje a celých závěrečných 15 minut ve jménu Boha, sráží snímek níž než bych si přál. Přesto nedokážu odolat prostředí lidmi neobydleného a poničeného New Yorku, který společně s Planetou Opic a Loganův útěkem je nejdokonalejší vizí světa po lidech. Velký potlesk pro Lawrence a kameramana, kteří drží komorní část silně pohromadě. Stejně jako atmosféra se povedli i lekací scény, kterých je tak akorát a jsou velmi vydařené. V neposlední řadě potěší detaily na každém kroku, které jsou prostoupeny celým snímkem, ať je to plakát Superman versus Batman, DVD Godfellas (Mafiáni) nebo další perličky, rozhodně potěší. Asi nebudu jediný, kdo má pocit, že s trochou méně peněz na digitální "obyvatele" New Yorku mohlo jít o "komorní" záležitost roku. Ještě větší hlavní myšlenku a opravdu bych dával pět hvězdiček. Snad příště... pro Willa Smithe budu mít vždycky otevřené dveře. (11.01.2008)

Tak první dvě třetiny jsou naprostá bomba - jediný člověk co přežil bloumá se psem zničeným městem a pořád doufá, že někde někdo přežil. Will Smith skvěle zvládá stav takového člověka - deprese, beznaděj, naděje, strach, smutek, všechno mu to beze zbytku věříte. Velká škoda té poslední třetiny filmu, kdy to sklouzne do něčeho klasického a obyčejného, co jsme už mockrát viděli. Ale i tak to byl skvělý film, takže slabší 5*. (25.01.2008)

Dokud je Dr. Neville jen se svým psem, je to výborné, i když Smith není zrovna dramatický herec. Když ale přijde vlastní blbostí o Sam, tak mě to nakrklo, že ztratil veškeré mé sympatie. Smrt Sam je ovšem emoční vrchol filmu, jehož úroveň potom dost poklesne. Krátce nato se jako deus ex machina zjeví ženská s blbejma kecama o božím záměru, objeví se lék, mutanti vtrhnou dovnitř (tahle scéna je oproti úvodní v doupěti nakažených co do atmosféry o tři třídy horší) a je konec. BTW i studio může mít někdy pravdu, to alternativní zakončeními přijde ještě mnohem směšnější. Nebýt Sam, dal bych asi dvě. (11.05.2008)

Ačkoliv I Am Legend disponuje nijakým scénářem, je to stále kus kvalitní filmařiny, o které si podobně aktuální AvP 2 mohou nechat jen zdát. Když už byla dějová stránka zredukována na minimum, mohlo se přitlačit na pilu, co se týče flashbacků a obrazů zkázy, ale i tak Lawrencův New York má v sugestivnosti hodně blízko k prázdnému Londýnu ve 28 dní poté. Jenže Boyleův film šlechtí mnohem silnější a permanentnější pocit ohrožení a především zdařilejší zrůdy. Ty v I Am Legend se trikovým ztvárněním zasekly někde v časech první Mumie. Na druhou stranu musím říct, že zklamán jsem filmem nebyl a timer jsem během něho nekontroloval ani jednou. Dokonce musím konstatovat, že menší množství akčních pasáží mi na snímku bylo sympatické. 7/10 (28.12.2007)