Harry Potter a Princ dvojí krve

Tak jako jsem se u Fénixova řádu dočkal přesného převedení napjaté politicko-kazisvětské atmosféry, je v Princi dvojí krve nálada plná očekávání, soupeření, naschválů a poblouznění. Oblíbenost tohoto dílu se zkrátka odvíjí od oblíbenosti knižní předlohy a kdo bez její znalosti čekal stupňování zápletek z minula, musí být zákonitě zklamán. V Bradavicích totiž panuje atmosféra celoročního Valentýna, ve které se snadněji zapomíná na všechno, co tíží okolní svět. A tak jen Brumbál pravidelně připomíná všechno, kvůli čemu je Harry nepostradatelným a nezaměnitelným, Draco se nápadně straní ostatních a vánoční prázdniny zase ukážou, že zlo nikdy nespí. Scénář přirozeně nezapomíná ani na to, že mytologie plná dark fantasy postupuje zase dál a nechává naše hrdiny přesně tam, kde jim bylo souzeno stát už od začátku ságy. Na začátku posledního vzdoru, na hranici osamostatnění. A perlou toho všeho je, že jak temnota, tak trylkující romantika vedle sebe fungují tak přirozeně, až to bere dech. Yates je král. (30.07.2009)

Hviezdna ,,potterománia" mnou mávala hodne dlhý čas a na potterovské príbehy sa aj teraz dívam okom pozorovateľky milujúcej všetky tie obsahové detaily, čary, podmanivé magické dobrodružstvá, súboje medzi dobrom a zlom, metaforické doplnky... David Yates sa pokúsil vsadiť na komornosť a pri inom type filmu by som to hravo ocenila. Chvíľami neskutočne mĺkve pasáže nemohli zachrániť ani poletujúce iskry romantiky medzi hlavnými hrdinami, film sa drží na depresívnej rovine - čo je plus, má krásny vizuál, ale často mnou lomcovala otázka: ,,Dívam sa naozaj na môjho milovaného Pottera?" A odpoveď bola akási neurčitá. Záver podfarbený emocionálnou hudbou ma dostal, ale toto nie je Potter, vďaka ktorému som hltala knižky aj filmy ako divá.... (28.11.2009)

Nejzbytečnější a nejhorší předloha = nejnudnější a nejhorší filmová adaptace. Akorát podle pravidel fair play. Už ve knize byla zápletka doslova vycucaná z prstu (Rowlingová ji v zásadě okopírovala podle Tajemné komnaty), ale teprve zde dostává ten pravý, magický kopanec do (dračích) koulí. Zcela nesmyslně je na sebe vrstvena jedna postradatelná scéna za druhou (milostné vrkání adolescentů), zcela nepochopitelně jsou protahovány na nejzazší mez únosnosti a trapnosti (totéž) a opravdové příběhové "háčky", zásadní momenty potterovské ságy a zajímavé motivy (nesoucí napětí) kompletně chybí nebo mají jen minimální operační prostor (např. Voldemortovo mládí a viteály, Smrtijedi na hradě, smrt jedné z hlavních postav, Princova identita etc.). Navíc jsem se musel škodolivě uchechtávat nad naivností a strojeností řady dialogů (ještě vyhroceno dabingem) a účelovostí v exploataci postav. Scénáristická bezradnost z toho čiší na sto honů. Naopak jsem si velmi užíval tendence evropského uměleckého filmu, které se Yatesovi povedlo propašovat do struktury jinak relativně čistého stylu, řemeslně-technickou preciznost (kamera, svícení, hudba) a ponurou atmosféru; ačkoli tentokrát nepramení z tušené přítomnosti abstraktního (a tím děsivějšího) Zla v pozadí, ale z prostředí. Pokud jde o akční scény, tak - vyjma dění v jeskyni - jsou zcela neopodstatněné vyprávěním a na efekt (famfrpál nezahrnuji). Místo skutečné injekce adrenalinu tak divák dostává jakési placebo, které má v ideálním případě (tj. u diváka nekritického) zapůsobit tak, že zamaskuje chabost a vycpávkovost předlohy, která postavy ani jádro příběhu nikam neposouvá. Ale třebaže všechna ta kritika vyznívá jako jedna z kleteb, které se nepromíjejí, zklamaný určitě nejsem. Ze zaslepeného fanouška knih, pro kterého je Jindra Hrnčíř nedotknutelný fetiš, jsem už dávno vyrostl, tudíž mi nedělá potíž s maximální objektivitou uznat, že na nekvalitní předloze, která nepřesahuje rámec vykonstruovaného překlenováku, intermezza, zatajeného dechu před "grandiózním" finále, se výrazně stavět nedá. Ani tak dobrý režisér, jakým Yates bezesporu je, nevykouzlí ze vzduchoprázdna korunovační klenot. Tím by koneckonců mohla a měla být sedmička... (18.07.2009)

Já nevím, co na to říct. Yates rozhodně není žádný béčkový režisér a točit umí, ale tohle se mu až tak úplně nepovedlo. Celkový dojem z filmu je, že byl hodně nudný, až na začátek skoro žádná akce, jen samé rozhovory, romantika, atd. Ne že by to bylo nějak blbě natočené, nebo že by to bylo úplně nudné, ale čekal jsem víc a nedočkal se. Ale beru to jako pěkné doplnění příběhu a spojku mezi 5. A 7. dílem. Takže kvůli tomu dávám 4. Doufám, že do obou Relikvií dá Yates všechno a já pak budu jen nadšeně aplaudovat. PS: Emma Watson je skvělá, jak vidím ten rozdíl, jak se s malé holčičky vyklubala taková talentovaná slečna, je mi dobře. U Bonham Carter klasika... :-) Průměrné hodnocení (74%) tentokrát souhlasí s mým. (20.07.2009)

Po druhém shlédnutí přikován k sedačce géniem Davida Yatese, jenž z knižního braku stvořil vynikající snímek. Harry Potter roste a já rostl s ním. Konečně správný film pro mou generaci! Edit: I po další projekci stále fascinující dílko, které mne pouze utvrzuje v přesvědčení, že režisér s takovýmto potenciálem by měl točit další Bondovku! (17.07.2009)