True

Tom Tykver dokázal v 7 minutách vylíčit milostný příběh slepého kluka a začínající herečky tak brilantně, že zůstává rozum stát. Od počátečního telefonátu, přes první setkání, běhu ke konzervatoři .. - Tykver nám servíruje nebezpečné tempo, ukázkový střih a výraznou pointu. Pro mě no. 1 z Paris, I love you. (26.10.2008)

Tykwerův příspěvek ke skupinovému dílu je neuvěřitelně působivý - v průměhu filmu se na diváka snáší tíha života, víc a víc... a víc a víc a víc! až nakonec témař nejde snést, a pak - přijde pointa, taková, jakou myslím nikdo nečekal - a veškerá tíha padá pryč. Tenhle režisér v tom zkrátka umí chodit. 80%! (05.12.2013)

Jedna z nejzajímavějších a filmařsky nejspíš nejlépe zvládnutých epizod filmu Paříži, miluji tě. Slepý chlapec, který zná zkratky v Paříži, po kterých může běžet s větrem o závod, aniž by zabloudil, nebo jen zakopl, se seznámí s půvabnou dívkou, která ráda zahodí své mládí pro to, aby pečovala zbytek života o slepce... Krása :) 8/10 (26.06.2009)

Hmm, tak to vypadá, že se díky tomuto kraťasu mrknu i na celý povídkový film. A nejspíš i na další filmy Toma Tykwera. Páč úplně zbožňuju když se do filmu přimíchávájí "zrychlovací" nebo "zpomalovací" efekty a různě podobné vyfikundace s kamerou :o). Natalie je v tomto kousku k sežrání jako kdekoli jinde... (20.04.2010)

I see you - nejromantičtější vyznání, kterého se vám může ve filmu dostat:) Nejlepší povídka z Paříže, skvělá pointa, střih, nápad, herecké výkony, tempo, režie.....všechno to dohromady tvoří úžasný celek. Působivá scéna v přelidněné hale, kde se poprvé hlavní hrdinové objímají, po druhé od sebe stojí metr, po třetí jsou k sobě otočeni zády a po čtvrté tam nejsou vůbec. Lépe by snad ani konec vztahu beze slov vyjádřit nešel. 100% (02.02.2010)