Ajťáci

Jeden z nejzábavnějších seriálů co znám! Pojednává o dvou totálně ujetejch informaticích, ale nemusíte být jako oni abyste si vychutnali jejich humor, který (na rozdíl od Big Bang Theory) nikdy není trapný, samoúčelný či nepochopitelný. Nemusíte vědět vůbec nic o IT abyste se skvěle pobavili, protože postavy Mosse, Roye, Jen či Denholma jsou naprosto dokonale napsané s bezchybně fungující chemií. A nesmím zapomenout skvělého Richmonda, který má úplně stejný vkus jako já a ví, že nejlepší píseň z alba Nymphetamine od Cradle of Filth je Coffin Fodder!:) (23.10.2007)

Bylo jen otázkou času, kdy tak nosné téma, jakým je svět IT a lidí okolo něj, oplodní doba a někdo k tomu povolaný pomůže na světlo světa scénáři podobného díla. Už tu byly celovečerní filmy, teď je tu tedy aktuálně sitcom. A to ne sitcom ledajaký, nýbrž sitcom britský, tedy britcom... Už samo tohle spojení (a následný neologismus) sofistikovanému čtenáři napoví mnohé o žánrovém zasazení a stylu humoru tohoto dílka. Něco z Monty Pythonů, něco z Hotýlku, něco z Mladých v partě, něco z antikvariátu z Black Books... Inspiračních vlivů je jistě hodně, ale shodneme se určitě na tom, že britský humor má svá významná specifika:-) Stejně jako humor světa informačních technologií, tedy IT, a lidí pohybujících se v něm. Tato kombinace pak vytváří zcela specifické kouzlo, kterému jistě lehko podlehnete (,,Tady IT oddělení. Zkoušel jste to zapnout a vypnout?")... Podobné seriály: Big Bang Theory (11.09.2007)

"IT oddělení. Zkoušel jste to zapnout a vypnout?... A zkoušel jste si to narvat do prdele? (třísk telefonem) Teď jsem si uvědomil, že to byla moje matka." Nic britského mi není proti gustu. A tohle trio pošahanců ze sklepa výškové budovy obzvláště ne. Samozřejmě, že Fawlty Towers je někde úplně jinde - to je prostě špička na kterou nikdo nemá a od které se každý učí. Ale pokud se najde tak skvělý scénárista jakým je Graham Linehan (Black Books, Father Ted), tak se o budoucnost britcomů nebojím... (06.10.2006)

(Viděny všechny díly) Na pohřbu manžela: „Je mi líto vaší ztráty.“ – „Děkuju.“ – „Není to, jako kdybyste ztratila pero, že? Je to...je to tak o moc horší. Chtěla byste pero? Mám jedno náhradní.“ – „Ne, děkuju.“ – „Prosím, vemte si ho.“ – „Proč mi ho dáváte?“ – „Já nevím. Něco odchází, něco přichází…“. Linehanovo jméno na pozici scenáristy i režiséra mi po předchozích 2 zkušenostech slibovalo určitou kvalitu, ale že se budu tak skvěle bavit a tolik brečet smíchy, to jsem opravdu nečekal. Tolik parádních hlášek a situací v každé sérii (a že byly všechny víceméně stejně zábavné) se jen tak v seriálové tvorbě nevidí! A tak jsem si užil chvástání se bohatými pc zkušenostmi nové vedoucí IT, omluvnou večeři v dětské restauraci, oživlou Jen a popisování „jejích dnů“ v sérii 1. Hned na to mě bořily návštěvy toalet v divadle, pohřeb, upozornění na nelegální kopírování filmů a večeře u Jen doma v sérii 2. Následující řada mě bavila satirou na společenské sítě, „krabičkovým“ internetem, fingovaným manželstvím či focením „sexy“ kalendáře. A nakonec přišla série číslo 4 (moje nejoblíbenější), která si na mě připravila pouliční Odpočítávání, zamilování se do klávesáka za doprovodu Bolera, svědčení u soudu o nemístném masérově činu, požár v mořském parku nebo rozvodové řízení v posledním díle, který byl naprosto dokonalý (zejména svými křížovými výslechy, u nichž se vyřádily všechny hlavní postavy, mě nejvíc pobavil Mossův výstup, u kterého jsem se až zalykal smíchy). O bonusovém prodlouženém díle ani nelze hovořit jako o 5. řadě, šlo už „jen“ o malou rekapitulaci, rozloučení se s fanoušky, mírnou snahu o to být aktuální (ať už vizuálem nebo trendy-anonymous, virální videa atd.). O humor tu sice není nouze, ale byl to jednoznačně nejslabší díl celého seriálu a zastánci tvrzení, že končit se má v nejlepším, by se této epizodě měli raději vyhnout (protože poslední regulérní série opravdu skončila na vrcholu). A sice mi budou postavy chybět, ale tak vysoké úrovně, kterou si tvůrci nastavili, by už asi po letech znovu dosáhnout nešlo ani díky možnostem držení kroku s dobou (jak to předvádí např. Teorie velkého třesku), takže je asi lepší nechat seriál ukončený (a přestávka v tom také hraje svoji roli). Pominu-li výše zmiňovanou speciální epizodu, je to za mě jednoznačně 5* a navíc zařazení mezi moji seriálovou topku. „Šel bys se mnou a pomohl mi prokousat se touhle právnickou šaškárnou, Mossi?“ – „Raději ne. Nemám dobré zkušenosti s právním systémem.“ – „Jakto?“ – „Když mi bylo 11, rozbil jsem světlík a má matka se se mnou soudila.“ – „Soudila se?“ – „Ano. Aby mi dala lekci. Byla velmi agresivní vyšetřovatel.“ – „A to se dá? Soudit se s vlastním dítětem?“ – „Šlo o přelíčení v kuchyni. Vyrobila hlediště pro kočky.“ – „Jak to dopadlo?“ – „Vyhrála. Dodnes splácím pokutu.“ (14.03.2015)

Další skvělý britský sitcom a opět z dílny Grahama Linehama. Jen jsem skončil s Black Books, už se vynořil další. A neméně skvělý. Geniálního Dylana Morana zde nahradil neméně geniální a na bránici tvrdě útočící Richard Ayoade v roli Mosse. Trochu upatlaný Roy a přespříliš hysterická šéfka Jen drobátko kazí celkový dojem, ale báječně ujetý ředitel firmy vše zachranuje. Každopádně, špičkový seriál, který obstojí i v konkurenci těch nejlepších sitcomů. Pokud si tedy dokáže i v dalších, právě (v Anglii) vysílaných dílech udržet stejnou kvalitu. Musím vyrazit na Father Ted!:) (09.01.2007)