Prstoklad

Život v reále viktoriánského Londýna by pro mou pedantskou povahu okresního hygienika znamenal destruktivní záhul. Avšak ve filmu si všechna ta špinavá zákoutí ponořená v oparu a intrikách požitkářsky vychutnávám. Fingersmith skýtá ještě mnohem víc. Nejhlubší a nejvroucnější lásku, v jejíž nevídané intenzitě blednou i klasici Romeo s Julií jak akrofobik na Petřínské rozhledně. Do té míry nahuštěnou koncentraci vášně, něhy a touhy, které z každého pohledu obou protagonistek vyzařovaly, nabízejí stříbrná plátna či televizní obrazovky poskrovnu. Sarah Waters napsala napínavý a poutavý příběh, BBC obstaralo fantastickou výpravu a hlavní představitelky oplývaly dočista magnetickou chemií, což úhrnem vyústilo v zážitek, na který se nezapomíná. (24.03.2012)

Viktoriánský Londýn, chudé ulice plné špíny a zápachu a v nich městská lůza. Hlavním dějištěm se stává nenápadný dům, bydliště lidí tak chudých, že i kdyby jim to jejich přesvědčení zakazovalo, musejí si peníze na živobytí obstarat i nečestnou cestou. Všichni vědí, že nikomu nemohou věřit. A právě v tomto domě, který je proslulý tím nejlepším výhledem na šibenici, vyrůstá Sue. Vše nabere na obrátkách, když se objeví pan Rivers s nabídkou právě pro mladou Sue, aby šla pod záminkou přivydělání si dělat služebnou slečně Maud, uvězněné v sídle jejího strýce. Je to hodně dlouhý film, ale někdo zde psal, že oproti knižní předloze je hodně uspěchaný, takže na délku si nelze stěžovat. Mně osobně ta délka vyhovuje, za tu dobu jsem si na postavy stačila dostatečně zvyknout a ke konci už mi připadaly blízké. Je to krásně propracovaný film s úžasnou výpravou a zajímavým příběhem, kde se neustále něco děje a stále více se to zamotává, až ke konci vše sedne na své místo. (02.04.2010)

Kniha je opět lepší než film, ale to samozřejmě platí pro většinu případů. Watersová umí psát neobyčejně čtivou formou a umí si výborně pohrát jak s příběhem tak se čtenářem, kterému nachystá pár překvápek. Dosud vydané knihy v Česku s českým překladem jsem přečetla jedním dechem, jinak to ani nešlo, protože bych v tak zamotaných příbězích ztratila niť. (22.03.2011)

Doporučuji románovou předlohu Sarah Watersové (pod názvem Zlodějka vydalo Argo), ta je za pět hvězd i víc -- myslím si, že SW dokáže navázat na dickensovský odkaz anglické litertury tak jako žádný jiný současný spisovatel. Filmové ztvárnění za románem zákonit pokulhává, obrazy oplývají barvitostí, hloubkou i historickou věrností, ale složitý děj se scenáristům nepodařilo odvyprávět nejlépe. Sám s tím mám nějaké zkušenosti, takže vím, jak je to těžké -- logika románu je prostě jiná než logika filmu, mnohem svobodnbější a rozevlátější, mnohačasová. Neumím si představit, že bych děj pochopil, kdybych neznal předlohu, to je myslím zásadní nedostatek této inscenace. Jako dodatečná ilustrace však ve mně hlavně díky hereckým výkonům Sally Hawkinsové a Elaine Cassidyové zanechává silný dojem. Pokud by ČT dovedla vytvářet aspoň takovéto adaptace literárních děl, byl bych spokojený. (03.01.2011)

Nečekala jsem, že obyčejná adaptace BBC dokáže tolik rehabilitovat můj negativní zážitek z Komorné. Protože i tato Zlodějka je přepisem téhož románu Sarah Waters Fingersmith (2002). Ale asi bylo opravdu důležité příběh vrátit do prostředí a doby, které Watersová určila. Kulturní transpozice nejsou vždycky ideálním řešením. U nás máme sice ještě problém s nevhodnou distribucí Intersonicu, ale poučený divák / čtenář si už svou kýženou cestu vždycky najde. Protože dobrých dobových lesbických dramat není nikdy dost. (15.10.2022)