Hrdinové

Volume 1 - Genesis: Na televizním nebi zazářila nová seriálová hvězda. Heroes představili obyčejné a sympatické lidi, kteří se musí vypořádat se svou nově získanou nadpřirozenou schopností. Jejich příběhy se postupně proplétají díky inteligentnímu a promyšlenému scénáři, o potřebné napětí se stará předpovězená hrozba výbuchu atomové bomby a démonický zabiják Sylar. Radost to sledovat. Jen to finále mohlo být trochu lepší. 9/10 Volume 2 - Generations: Děj je natahován různými naprosto zbytečnými odbočkami, za tím účelem jsou představeny nové, veskrze nezajímavé a nesympatické postavy, navíc i staří hrdinové se kvůli prázdnému scénáři a nesnesitelným dialogům (repetetivním patetickým kecům o osudu, vyjímečnosti, předurčenosti apod) stávají pouze zbytky těch sympaťáků z první série. Závěr série je kvůli stávce scenáristů smrsknut do několika málo dílů, které tím pádem získaly větší spád, ale kupodivu ani to nepomohlo. 6/10 Volume 3 - Villains: Zde je jasně patrná snaha o zdrsnění příběhu, jsou použity i některé hororové prvky, děj pracuje hned s několika velkými zápletkami. Ale bohužel - postavy, které ztratily veškerou svou osobnost v druhé sérii, se ukazují jako neschopné dalšího života. Scenáristům se to tu všechno ukázkově rozpadlo pod rukama. Půlka hrdinů by mohla být takřka neporazitelná, takže aby ti ostatní měli nějakou šanci, musí se ti "všemocní" chovat jako tupci. Neustálé cestování časem udělalo z Heroes takřka nepřehlednou komedii plnou logických i faktických chyb, kdy se v každém z jednotlivých dílů postavy snaží de facto o něco jiného, aniž by bylo jasné, co je k tomu vede. Kdokoli může zemřít, protože v dalším díle bude zázračně oživen, kdokoli může kohokoli zradit, protože v dalším díle mu bude odpuštěno, kdokoli bude kýmkoli zachráněn před jistou smrtí, bude na něj v další epizodě oním zachráncem spáchán atentát. A věřte, že v jsem v předchozí větě ani moc nenadsazoval... no dá se tohle ještě brát vážně? Jo a abych nezapomněl, neexistuje horší způsob jak uvést (ukončit) díl, než použít některé z Mohinderových mouder. Zoufalství to poslouchat... 4/10 Volume 4 - Fugitives: Tak už ke všem postavám pociťuji silnou nenávist a averzi. Jestli v další epizodě Bennet znovu čtyřikrát zopakuje, že se chová jako hajzl proto, aby ochránil svoji milovanou Clairinku, končím se sledováním. (06.03.2009)

Viděno zatím první dvě série. 1. Série: Velice dobré a originální téma s velkým potenciálem pro seriál. Samotnou mě seriál překvapil svou chytrostí. Seriál mě neuvěřitelně vtáhl již svou úvodní scénou, kdy stojí Peter na střeše budovy. Objevuje se zde spousta zajímavých myšlenek, především o evoluci, které rozhodně vedou k zamyšlení. Líbilo se mi, jak se postavy postupně proplétají, důležité je ale, že je to uděláno vážně chytře a logicky. Od začátku víte, že děj směřuje k velkému výbuchu v New Yorku a sledujete, jak se k němu postavy postupně dostávají. Hodnocení první série: 85% 2. Série: Nevím, ale tady už jsem začala mít strach, že ten skvělý potenciál stát se jednou kultovním seriálem se pomalu, ale jistě vytrácí. Slabý odvar první série. První polovina je celkem o ničem, nepochopila jsem třeba, proč Hira odsunuli úplně bokem od hlavní linky, podle mě to nemělo vůbec žádný význam vzhledem k seriálu. Druhá půlka se však zase hodně zvedla, i když už se zde objevují nelogičnosti, pořád se jedná o velice zajímavý seriál a závěrečná věta "I´m back" dostatečně naladila na třetí sérii. Hodnocení druhé série: 60% (05.02.2011)

Jasně, je to hodně dobře udělané, ale už to prostě není originální. Těch variací na superhrdiny je už v dnešní době tolik, že mě prostě parta lidí se superschopnostmi nedokáže tolik nadchnout. Zápletky jsou celkem povedené, ale až moc se to občas snaží o velkolepost, když tam pořád hrajou jakési indické zpěvy a v každém díle někdo pronáší takové ty matrixovské "osudové kecy." Samozřejmě, že se mi to ale líbí. Nejradši mám určitě komickýho asiata Hiro Nakamuru, protože prostě stačí se na něj chvíli dívat a už se gebim. Takže suma sumárum, teď když už jsem zmlsaný Lostama, Prison Breakem a bůhví ještě čím, tak se mi Heroes "pouze" hodně líbí, dřív by to pro mě byla naprostá bomba. (23.12.2006)

TV/// Obsazení 10/10 Děj 9/10 Hudba 8/10 Efekty 7/10/// +námět, postavy, některé zvraty, zajímavé schopnosti hrdinů, je to krvavé, slušná atmosféra -slabý záporák, délka jednotlivých dílů (42min), rozvleklost, téměř žádné efekty, málo akce/// Už když jsem o seriálu poprvé slyšel se stal jedním z nejočekávanějších seriálů na které si jen vzpomenu. A byl k tomu důvod: první čtyři díli byly excelentní, každou chvíli jsem říkal "wow, to je úžasný" a byl jsem totálně ohromen (viděl jsem to na 95%). Záhy jsem však prokoukl slabiny seríálu. Sice každá část byla výborná a něčím zajímavá a hlavně ze začátku jsem si říkal, že zde je využita každá minuta seriálu a že tady nejsou žádné zbytečné obkecávačky nebo nuda. Jenže první problém je ten, že jednotlivé díli jsou dost krátké na to, aby nám odvyprávěli něco zásadního. Postav je tolik, že by na to byla potřeba přinejmenším hodina. Takhle se třebas jen uvidíme s určitou skupinou. Jedna část je dokonce jen věnována Hirovi a jeho cestě do budoucnosti. No a tímto vlastně zjišťujete, že se příběh nikam moc neposunul. Občas jsem měl pocit, že stojí na místě. Je pravdou že časem se přeci jen dostanete k velkému finále (které poravdě není moc velké), ale taky si uvědomíte, že už je nějaký patnáctý či dvacátý díl a zase vám dojde, že tohle by šlo zhrnout do dvou částí. Což mě mrzí, opravdu jsem si představoval, že hrdinové se během tří, čtyř částí dají dohromady a budou spolu bojovat proti zlu. Nestalo se tak. X-meny tedy vžádném případě nečekejte. Seriál je spíše zaměřen na psychologii postav, na jejich psychyku a fakt jak se vyrovnávají s tím, že mají určitou schopnost, kterou třebas ani nechtějí nebo ji neumějí používat. To je sice velice zajímavé, ale jak už jsem zmínil, není na to dost prostoru (kvůli délce epizod a množství postav) a na to dojíždí právě příběh. Po téhle stránce by seriál potřeboval aspoň 5 sezón. Když ale upustím na chvilku od kritiky. Nejvíce mě asi zaujala postava (a budete se asi divit), kterou ztvárnil Adrian Pasdar. Nathan Petrelli, starší bratr Petra Petrelliho, který se chce stát významným politikem má dar létání. Ale rozhodně nestojí o to stát se dalším Supermanem a tak svoji schopnost tají, nenej před veřejností, ale i před mladším bratrem, který má asi nejužitečnější schopnost ze všech hrdinů. Umí přebírat schopnosti jiných. Z počátku moc nechápe, a neví jak na ně. Ale učí se a využívá je. Což je velké plus, někdy je s tím sranda a dost často dochází na zajímavé scény. Ovšem já jsem se na seriál chtěl dívat především proto že tam hraje Hayden Penettiere. Tu jako jednu z mála jsem znal ještě před začátkem seriálu a tak jsem byl zvědavej. Její schopnost je rozhodně zajímavá. Umí se regenerovat. Díky ní je v průběhu celého sriálu o efekty postaráno a taky scény s ní jsou jedny z nejzajímavějších. Mimojiné její hrdinka je mi simpatická a točí se kolem ní hlavní dějová línie seriálu. ///Celkem 86%///PS: nevešel se mi sem celí komentář, kdo má tedy zájem, ať napíše. (04.07.2008)