Opilí slávou

DiCillo je režisér ktorého hrdinovia sú ľudia, ktorý nevedia kam dalej alebo sú na mrtvom bode vo svojej kariére. Taký je aj Les, ktorého rodičia odsudzujú za to že je paparazzi a nedostane sa mu u nich uznania. Jeho snom je raz spraviť takú fotku , ktorá raz obletí zem. Toby je bezdomovec , ktorý sa Lesovi votrie do života s tým že mu bude pomáhať zadarmo. Začína sa cesta splnených snov, pretože Toby chce byť herec. Najivita akou je film natočený hovorí za všetko keď sa Toby prslávi filmom o zabijákovi bezdomovcovi za 90 Milionov dolárov na tvári vám musí preblesknúť úsmev a keď Kostelo hovorí že robí muzikál o Britney Spears na štýl električka do stanice túžba musíte sa válať o smiechu. Je to natočené jednoducho a s každého záberu cítiť malý rozpočet ale film je aj tak skvelo natočený hlavne krásnymi scénami , ktoré napoprvýkrát nedávajú úplne zmysel a po druhom pozretí si uvedomíte že by vám chýbali. Buscemi je fantastický on bol vždy a hlavne po titulkoch je ešte minutový spot , ktorý nech vám neunikne lebo len s ním ma film koniec aký má mať Happyendoví ale zase takéto sú jeho postavi. Aj keď je to happyend keď sú vlastne v tom čo robia na tom naúbohejšom mieste? posúdťe sami (01.03.2008)

8/10 - Tak tohle fakt můžu! Bez Steva Buscemiho by to sice bylo jen za slabé tři hvězdy, ale s ním je to silný nadprůměr. Mám prostě slabost pro nezávislé americké filmečky typu "Singles" i pro britské inteligentní komedie typu "Hudbu složil, slova napsal" a přijde mi, že Delirious jsou tak někde uprostřed. Mladý úleťák žijící na ulici se zamiluje do POPOVÉ (ne rockové, jak je uvedeno v oficiálním textu distributora) hvězdičky Kharmy, jeho cestu za štěstím mu však zkomplikuje kamarádství s egoistickým zneuznalým paparazzim Lesem Galantem. Konec už je sice přehnaný, ale stejně můžu říct, že film je inteligentní zábava třeba na nedělní podvečer. Doporučuji! (06.10.2008)

Samotná postava Buscemiho, jakási zhmotněná esence všech špatných novinářských vlastností, by vydala na dva celovečeráky. Sem tam mediálně zprznit nějakou celebritu, pak se zajít nadlábnout na rautík a při odchodu nabrat co nejvíce dárkových tašek… jo, i to je cesta. Druhá, bohužel ta hlavní linie s Pittem do filmu beztrestně pašuje prvky toho, co DiCillo jinak znesvěcuje. K dobru filmu budiž přičteno, že jeho vyznění není jednoznačné a stejně jako smířlivé přimhouření oči nad blboučkými hvězdami jej lze vnímat obdobně jako hořký závěr Sladkého života (ty jseš tam, já jsem tady). Každý nakonec dostane svoje, i ti, kteří si kupují Instatní karmu do zásob. 75% Zajímavé komentáře: kleopatra, genetique, castor, mm13, ScarPoul (20.08.2009)

Tom DiCillo točí málo, ale když už něco vpustí, tak to pokaždé stojí za to (minimálně mě by utáhl na vařený nudli). Tento guru nízkorozpočtového amerického filmu (a navíc příjemně nemasového) mě zaručeně vždycky pobaví. DiCillo má užasný cit pro výběr herců a zacházení s nimi. Um Stevea Buscemiho dokáže využít jako nikdo jiný. Jako vždy stvořil originální scénář, který má pár naprosto odzbrojucích míst (kamž bych zařadil i samotný závěr, který mi sedl naprosto dokonale). Všemi devíti doporučuji těm, kteří mají Toma DiCillo na svém pomyslném žebříčku. 90% (31.03.2008)

Trochu mi tento film svou poetikou připomínal Celebrity Woodyho Allena. Navíc miluju břitký humor Steva Buscemiho a neodolatelně andělský výzor Michaela Pitta. Spolu to secvaklo stejně, jako ve filmu cvakaly spouště fotoaparátů paparazziů fotících béčkové hvězdičky. Je až s podivem, jak režisér DiCillo dokázal o něčem tak béčkovém natočit zcela nebéčkový film. (01.08.2010)