Vzepřít se obrům

Pro mě nečekáně silný film, je jedno že film má jediný úkol a to ztvárnit boha, jde o to že jim víra v boha pomohla věřit v sebe sama, věřit v sílu v sobě, věřit v šanci na nemožné. Kdyby byl film založen na skutečnosti, vše by bylo ještě lepší, je pěkný to že víra v boha změní mnohé, dobře natočený příběh, herci zahráli skvělý film, sport dokáže mít velmi silné zážitky. (04.11.2021)

Křesťanská agitka navlečená do helem a chráničů, která každého, kde se neveze na stejné vlně jako autoři, prožene záchvaty trapnosti nebo smíchu při každém "osudovém" breakpointu. Jenže - mimo realitu jsou všechny týmové filozofie a motivační proslovy, které udělají z bandy lazarů vítězný tým - a je jedno jestli jsou naražené na lásku k Bohu, škole, městu nebo quarterbackovi. (23.02.2009)

Jde o nízkorozpočtový film a je to na něm znát. Nepříliš známí herci a režisér. Žádné velkolepé scény, ani za srdce beroucí hudba světových skladatelů. Místo toho se nabízí lehce předvídatelný příběh bez složitých zápletek, nedělajíc si velký nárok na pozornost. Vtipnou, ale nikoli zlehčující formou se divák dovídá jasné evangelium. (Evangelium-radostná zpráva. V tomto případě o příchodu a oběti Pána Ježíše za každého z nás). Není to jen o zápase proti týmu obrů na hřišti,ale především proti těm v nás. Strachu z neúspěchu, sebelítosti atd. Jistě je a bude dost těch pro které se tento film stane pohádkou, která se ve skutečnosti stát nemůže. Rád bych proto zakončil jednou z ůstředních myšlenek tohoto zdařilého snímku: Co je s Bohem nemožné? Tři hvězdičky dávám za kvalitu, plus jednu navíc přidávám k filmům které kromě pobavení mají také co říct. (26.02.2008)

Pokud to mělo být schválně zaměřené na křesťany tak se to dá pochopit, ale já do toho šel s nadějí užít si sportovní drama, ve scéně kdy celá škola seděla na hřišti a modlila se, mi přímo bylo trapně. Nejlepší co jsi udělal bylo že jsi našel krista.....Co je s bohem nemožné? Hrozný kecy. Přišel jsem na film když jsem viděl scénu jak Brock nese Jerremyho přes celé hřiště a to je perfektní a nejlepší scéna celýho filmu, jinak by to byl hroznej brak. Jacinda to popisuje asi nejlépe (19.01.2016)

Nevěřim v Boha, ale prostě jenom věřim. Mám víru, i když mám pochyby. V životě sem si prošel dost věcma a bez víry bych to asi nedal. Neni to víra v nějakou vousatou postavičku houpací se na obláčku. Kdyby se v tomhle filmu nejelo ve stylu "Bůh, to mě poser sem a Bůh to mě poser tam", byl bych spokojenější. Každopádně na mě tyhle filmy prostě hrajou. Neřikám, že herecký výkony byly úchvatný, ale prostě to nějak je neřešim. V těhle filmech je nějaká motivace a poselství a když se xkrát za film peru se slzou v oku, tak to prostě nemůžu zahodit. Když si to celý převedu na to v co věřim, tak to musim vocenit. Lidi sou bezvěrci, v cokoli a tohle je jedna z možností jak do lidí tu víru nějak dostat. Já sem s tim spokojenej. (22.09.2013)