Po svatbě

Film s tak dobrými herci ani nemůže být v zásadě špatný, ale to neznamená, že se jedná o zbytečně natahovanou podívanou, ve které je místy osudových zvratů až přespříliš (spoiler: novomanželova nevěra je naprosto zbytečná a celá jeho postava je v rámci příběhu dost nadbytečná). Stejně tak typické atributy správné artovky, na které řada uživatelů nadává, jako kamera dívající se herci až do nosu, jsou zde dosti samoúčelné. A vzhledem k tématu se mě Po svatbě příliš emocionálně nedotklo, což považuji asi za největší mínus. Sečteno a podtrženo se jedná o docela slušný film, ale v rámci severské kinematografie jde o jeden z těch slabších kousků. (28.12.2012)

Opäť som mal príležitosť pozrieť si zaujímavú filmovú drámu. Drámu s mnohými (možno až primnohými) dejovými zvratmi, drámu skvele stvárnenú hercami, od ktorých sa to dalo právom očakávať, drámu, v ktorej divák s napätím očakáva, čo bude nasledovať a ako sa to všetko nakoniec uzavrie. Je to napodiv už štvrtý film od Suzanny Bier a až pri ňom som si uvedomil kontinuitu jej tvorby. K tomu, aby som o svojich štyroch hviezdičkách vôbec nepochyboval, by som potreboval z filmu vystrihnúť všetky závery s jedným okom, ktoré ma značne vyrušovali a zmysel ich nadmerného zaraďovania som nepochopil. (06.12.2021)

Já jsem velmi pro skandinávské filmy, zejména dánské. A mám rád Mikkelsena, tuze se mi líbil třeba v Chlastu. O to víc jsem byl překvapený, že se mi Po svatbě nelíbilo vůbec. Neříkám, že by zápletka nebyla silná a umožňující mnoho pohledů na to, co je dobře a co ne. Jenom mě to nebavilo, a to ukrutně. Nebavily mě dialogy, nebavil mě utahaný děj. Abych řekl pravdu, mnohem víc by se mi to líbilo zpracované jako francouzská komedie z roku 83 s Pierrem Richardem a Gerardem Depardieau. (20.05.2023)

Dánský majstrštyk o morálce... Nezáleží vůbec na pravděpodobnosti událostí, jichž je divák svědkem a ten ironický dialog o náhodě to jen podtrhuje. Tady se spíše má ukázat relativnost urychlených hodnotících soudů a nabourat klid moralistům. Postavy jednají pod absolutním drobnohledem kamery (oči, gesta), režisérka Susanne Bier toho však neužívá "dogmaticky", vždy pouze pro zdůraznění nevysloveného. V takové poloze je Mads Mikkelsen skvělý, protože jeho herectví staví na charismatu a odezírání z drobných nuancí. Možná překvapí, že není až tak suverénním hlavním hrdinou. Hybatelé příběhu jsou i jinde. Na tomto aspektu je nejlepší neustálé kladení překážek, které jsou výborně provázané. Když už máme pocit, že linka je rovná a děj někam spěje, tak se znovu naruší (a pokaždé naprosto přirozeně). Silná je i rytmika, protože mnohé pasáže nejsou zrovna lehce stravitelné a režisérka je ohromně kompenzuje ironickými oslavami (dalekosáhlý odkaz Festen) plnými energie. Pro tak myšlenkově bohatý snímek jsou možná určité vedlejší postavy, co mají "ošéfovat" humor, až příliš jalové. Vlastně ani ty momentky v Indii příliš neřeknou, ač je jejich nezaujatý dokumentarismus velice přesvědčivý. To jsou ale pouhé drobné nešvary perfektního filmu, který je zábavný i téměř cynicky krutý. A že končí jen mlhavě a napůl beru za velké plus. (07.02.2011)

Nultá léta byla nejsilnější v kariéře Susanne Bier. Všechno do puntíku promyšlené, perfektní obsazení i vedení herců. Jasně, tady jsem si po chvíli říkal, že je to jak z argentinské telenovely, ale uvědomoval jsem si, čí je to film, takže jsem okamžitě dospěl k názoru, že jediné logické vysvětlení té neuvěřitelné náhody je, že to náhoda vůbec není. A začalo mě zajímat, o co tu jde. A tak nějak mě to nepustilo, až do závěrečných titulků (90%). (07.08.2014)