28 týdnů poté

Naprosto úchvatná atmosferická záležitost, natočená tak, že sem jen seděl a čuměl s otevřenou tlamou. V podstatě od začátku to má takový grády, že sem si musel držet koule, aby mi je to neutrhlo ,tak kulervoucí ten začátek je. Je to skoro až neskutečně napínavý a to i když se třeba v ději zrvona nic moc neděje, ale díky, sice ne nijak různorodý, ale za to dokonale znepokojivý a zároveň svižný hudbě to pořád drží v napětí. A ty zombící, respektive infikovaný lidi to je kapitola sama o sobě, lepší sem prostě neviděl a jelikož uměj fakt strašně rychle běhat, tak se díky tomu objevuje krutě dynamická a napínavá akce, podpořená, sice dost chaotickou, ale zároveň hrozně působivou ruční kamerou a nádherně postapokaliptckým londýnem. Je to prostě totální a prvotřídni klepáč. Takhle napnutej a fascinovanej filmem sem už hodně dlouho nebyl a to ani nemluvim o tom, že střeva, roztrhaný a nasekaný lidi nebo vypíchnutý oči a tuny moc pěkně udělaný krve taky nejsou Fresnadillovi v žádným případě cizí. (25.08.2007)

Stejný tým, jiný režisér (Boyle pouze jako producent). Stejná atmosféra. Stejná syrovost. Stejná hudba. A stejné chyby. Tedy chyba. Scénář. Pro způsob opětovného rozšíření nákazy se snad nemohlo najít horší řešení včetně několika oslích můstků a mostů. Navíc to uvažování ozbrojených vojáků je někdy velmi podivné, nemám rád, když z jednání postav čiší scenáristická manýra a ne uvěřitelné jednání příslušníka druhu homo sapiens. Snaha vyjádřit se k nasazení v jedné nejmenované středovýchodní a jedné nejmenované středoasijské zemi se sem popravdě moc nehodí. Naštěstí se všechny tyto nedostatky dají překousnout díky dobré režii, atmosféře a pár skvělým scénám: začátek, kosení vrtulí - to se za druhý světový opravdu dělalo, cesta metrem v absolutní tmě, bombardování Londýna napalmem. A hudba. Ale s lepším scénářem to mohlo být mnohem lepší.A taky bych rád, abych cca 5 minut před posledním záběrem tak jasně nechápal, jakou evropskou dominantu a v jaké souvislosti v něm uvidím. :) (18.05.2008)

28 Weeks Later ani na podruhé nezklamalo a přineslo divákovi další porci parádní britské zombie akce servírované pěkně po částech. Pro ty, co s oblibou koukají na post-apokalyptické zombie filmy, je 28 WL opravdu dobrá volba, která je podkreslená výbornou hudbou pro zvýraznění již tak skvělého diváckého zážitku. 9/10 hvězdiček vyjadřuje, že vše, co jsem čekal od tohoto pokračování k filmu 28 dní poté, se naplnilo . . . 85 % (11.02.2009)

O mnoho slabší, než 28 dní poté. První díl si zachoval mírný odstup od klasických zombie hororů posledních let. Byl zkrátka jiný. Člověk sice za celý film viděl 10 zombíků, ale atmosféra a zatraceně svinští vojáci Jejího Veličenstva bohatě stačili. Dvojka mi přišla jako kombinace Resident Evil - Apocalypse se Zemí mrtvých. Úvodní scéna, kdy se Rob Carlyle vysloveně vysral na svojí ženu, byla dokonalá. Bohužel jsem ale od té doby nezaznamenal kvalitnější scénu. Trochu nelogicky také vyznělo zamknutí civilistů do místnosti, kam se mohl jeden nakažený dostat pouhým šťouchnutím do dveří. Od doby, kdy se Carlyle změnil v zombíka, už neměl děj smysl žádný, protože popíral dravost a primitivnost nakažených. Místo toho nám ukázal, že kvalitní herec dokáže přemýšlet i když je zombie. Konec byl tradičně "šokující". Nic originalního se bohužel v tomto žánru vymyslet nedá, tak proč neustále tlouct to samé obilí. 60% (25.10.2008)

Lahůdka chutnající jako krví nasáklá jahůdka! Infikovaní lidé se mění ve sprintující zombie rychleji, než se stačíte poškrábat na zadku, a tentokráte prohánějí po opuštěných a strašidelně tichých ulicích Londýna nejen navrátivší se populaci, ale i speciální jednotku vojáků, kteří jsou pak nuceni poslouchat a vykonávat podivné rozkazy. A to musí v téhle notně krvavé řezničině řešit hlavní postavy ještě rodinné vztahy, které nemají zrovna růžový nádech. Režisér Fresnadillo svůj úkol zvládnul velice dobře, nájezdy na město jsou úchvatně mrazivé, stejně jako spousta vizuálních obrazů (okamžik útěku podzemním tunelem mi hodně připomněl Sunshine). Film obsahuje několik špičkových scén, jmenovitě úvodních deset minut, dále "polní masakr motorovým rotorem" a třeba tepelné vyhlazení londýnského ostrova nebo kulometná palba vrtulníku na ujíždějící vozidlo. A kvůli lidem jako John Murphy začínám přicházet na chuť instrumentálním skladbám. 61,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (09.10.2007)