Hrdost a sláva

Až na úvodní záběr prdelky Colina v průběhu zápasu, se dál nic zajímavého nedělo, i přes solidní výkony hvězdného obsazení. V otázce děje se nepřikláním ani na jednu stranu mince, je snadné ujet šikmo z pozice moci, zvlášť když je taková levárna krásně omluvitelná (špinavé zavšivené prachy). Ještě těžší je zůstat košer a v pevných kramflecích práva a morálky, když se jeden denodenně mele v prostředí pekla. Právě sekvence rodinných emocí kontra hledání řešení dilemat měly ukázat na podstatu problému, jak složité postavení má v dnešní společnosti Policie. Pokud nezíská zpět status prestižní ochrany s důslednou oporou státu, nic se nezmění, bude hůř. Nejde ani tak o boj mezi dobrem a zlem, ale o možnost výběru mezi zly lepším a horším, vyžadující často sekundové reakce. (15.12.2011)

Čistá hra na jistotu v podání dvou dobrých herců, kteří se moc nesnažili. Docela mě to mrzelo, protože jsem se na film velmi těšil, ale výsledek je nemastný neslaný. Bez překvapení, bez silných nebo výjimečných okamžiků a bez smyslu. Podobných filmů již vzniklo určitě velmi mnoho, protože už od první minuty (tedy začátek je tak z celého filmu nejlepší) je vše jasné a divák už jen sleduje a čeká, zda se mu domněnky potvrdí a nebo ne. Film bez překvapení a bez dalších důvodů ho vidět víckrát. (20.02.2009)

Policejní rodinné klany jsou super. Všichni příslušníci ve famílii se znají, schází se na oslavách, klepou se po ramenou a táhnou za stejný provaz. Ale průser nastává, když se objeví nějaký problém na obzoru. Co potom všichni udělají? Podrží se navzájem? Jde přece o rodinu. Ne o slávu nebo hrdost. Anebo ano? Film mě bavil. Sice poměrně jednoznačně označil, které postavy se zachovaly dobře a kdo z nich naopak ne, ale snažil se také ukázat proč tomu tak bylo, co se jim honilo v hlavách. Pravda, v jiných filmech se podařilo podobné téma zpracovat zdařileji, originálněji, méně černobíle a se slabší dávkou patosu. Přesto mě snímek bavil už od začátku, kolem 20. minuty dost chytl a s více či méně velkými výkyvy pustil až na konci. Solidní byla hlavně scéna s žehličkou, naopak velmi rád bych hned zapomněl na „férovku“ v baru, to bylo až moc na efekt a vlastně tahle bitka dokonale shrnula to slabé na filmu. Závěr se už tak nějak dal čekat. Celkově to vidím na slušné 4*, přece jen mě dráždilo, jak moc se snímek držel bezpečné šablony. (18.02.2017)

Sát z cecíku policejní prohnilosti, loajálně to přehlížet nebo si hrát na Serpica? Dilemata umocněná rodinnými vazbami spějí v rutinním O´Connorově módu k očekávanému vyvrcholení. Není tam nic navíc, kamera na gumových šňůrkách ruší a nebýt scény, kdy chce Farrell přežehlit plínky přímo na kojenci, dalo by se o Hrdosti a slávě říct, že je emočně zpustlá. Na téma lesk a bída policejní morálky je natočena spousta lepších filmů.. (22.04.2013)

Jedna slavná zářivá za hrdého bad boye Colina Farrella. Zbytek mi nestojí za to, abych tomu věnoval byť jen pár slov, dvě a čtvrt protrpěné hodiny u patos - nuda - rozmazaná kamera a tak pořád dokola mi stačilo, takže to celé můžu s klidem v duši poslat směrem filmové smetiště v čele s Jonem Voigtem, jehož "herecké vystoupení" mě několikrát během projekce zvedlo ze sedačky a byl jsem nucem si jít do koupelny schladit obličej. Ano, až tak mě jeho "výkon" rozpálil. 20% (13.08.2011)