Babylon A.D.

Čekal jsem průser, takže jsem byl příjemně překvapen a to nemám Vina Diesela nijak v lásce. Pokud měl snad BABYLON A. D. ambice přesahující škatulku exotického sci-fi akčňáku, má smůlu, ale v rámci škatulky ani přes málo akce, která je navíc notně nepřehledná, ostudu rozhodně nedělá. Vlastně se mi líbil víc než podobní přeceňovaní POTOMCI LIDÍ. (03.01.2010)

Ano, ty hvězdičky jsou 3. Jsou to slabé tři, ale jsou tři:). Pravdou je, že se Kassovitz pustil na nejtenčí led na jaký mohl a Vin Diesel vedle něj nejen dokazuje, že jako velké macho je super, ale taky že jeho čich na komerčně úspěšné a bezproblémové filmy opravdu nefunguje. Babylon AD patří mezi několik málo filmů, které v posledních letech vznikají o postapokalyptické budoucnosti, která je spojením Blade Runnera, Šíleného Maxe a další hromady vizí, známých z jiných filmů. Přesto, třeba za 5 let může prodloužená verze být kultovním dílem, o kterým si budou sci-fi fanoušci jen tiše šeptat. Potenciál tady je a je vidět i v tomto 90 minutovém slepenci "toho nejlepšího" (?). Od nádherného kostela kdesi u vody až po velkoměsto plné světel a barev ala Blade Runner je cítit různorodý styl snímku, který měl potenciál i po příběhové rovině, ale ve vizuální se mu vedlo lépe. Tato prostříhaná a slepená verze je ukázkou několika velmi dobrých scén, které spojuje, někdy nelogicky a nesmyslně, balast s malou hodnotou a bez hlubšího smyslu. To určitě napraví režisérský sestřih, který třeba vysvětlí více o světě, v kterém svalnatý Diesel s přehledem kosí všechno živé, v supervlaku projíždí vysoce radioaktivními územími a čas od času předvede Kassovitz skvělou scénu (ať už Diesel versus Depardieu nebo Dieselovo rande s raketou a malý zoom na naší matičku Zemi). Celkově vzato po dlouhé době sci-fi, které se snaží zaujmout, má potenciál, dobré herce a zase o trochu více smůly... Ale za podívání rozhodně stojí a nejen pro milovníky svalů Vina Diesela (mimochodem jméno Toorop mi přišlo dost divné, mohli to nějak zjednodušit, třeba Torp :))). (25.10.2008)

Slušný námět, charismatického Diesela a výbornou akci pohřbívá idiotský scénář, pro který jsou pojmy jako motivace postav, smysluplný dialog či dějová návaznost absolutní neznámou. Byla by z toho slušná postapokalyptická střílečka na počítač, takhle si někdo nechal kecat do řemesla víc, než bylo záhodno. Minimálně závěrečných deset minut je jasným důkazem nekompetentního zásahu do finální podoby filmu. Tříhodinová verze je potencionálně na čtyři hvězdičky. (25.10.2008)

Normálny cool akčňák s dravými akčnými scénami, kde Vin Diesel zostrelí stíhačku pištoľou, otvorí kufor auta z vnútra a prežije pár zásahov navádzaných striel. A čo? Veď je to Vin Diesel! Takéto niečo sa predsa od filmu s ním očakáva. Vždy lepší akčňák so slušným spádom a solídnym príbehom a kopou nezodpovedaných otázok ako nudný akčňák po ktorom nie je ani nad čím premýšľať. Solídna narážka poslednou vetou na prvého Terminátora ukončeného tým istým konštatovaním =) (08.10.2008)

Neadekvátní očekávání a naprosté nepochopení - tak lze v kostce shrnout divácké reakce. Na druhou stranu se nelze divit, neboť většina (zdejších) hodnocení se zakládá na vpravdě otřesné sestříhané verzi a ne na zásadně odlišné "unrated" speciální edici vydané o mnoho později na DVD a Blu-ray (jedná se o francouzskou verzi filmu). Upozorňuji tedy, že vše níže řečené se týká výhradně 101 minutové verze filmu. "Babylon A.D." nemá mít nic společného s "Potomky lidí" ani se nemělo jednat o akční spektákl bondovského ražení, jak se mohlo z americké verze zdát. Toto byl první mainstreamový projekt, který narozdíl od v klíčových prvcích tradicionalisticky zpátečnických počinů jako "Matrix" či "Johny Mnemonic" zůstal plně věrný idejím kyberpunku (předlohou je kyberpunkový román "Babylon Babies" francouzského spisovatele Maurice G. Danteca). Pozoruhodný je na "Babylonu A.D." fakt, že neukazuje kyberpunkový svět, kde došlo k propojení lidí a techniky a tedy ani ke změně pohledu na lidskou existenci s tím spojenou, čímž se vyznačuje většina kyberpunkových děl, ale teprve zlomové stádium. Hrdina během vyprávění prochází právě touto novou a vše pozměňující zkušeností. V tomto ohledu je vynikající konec filmu, kde na sebe v hrdinově nitru naráží staré pojetí lidské existence s novým, které se rodí iniciováno právě prožitými událostmi. Příznačně vyprávění filmu následuje několik protichůdných, ale ve výsledku symbiotických trajektorií: postavy putují horizontálně z Východu na Západ, při čemž je pouť zavádí vzestupně napříč různými vrstvami společnosti a vyprávění zase směřuje vertikálně od profánního povrchu do metafyzické hloubi (a vizuálně film začíná velkým celkem planety země a končí detailem hrdinových očí). Ačkoli to zpočátku vypadá, že film nemá koncepci a pouze vrství scény bez ladu a skladu za sebe, je to pouze částečně adekvátní zdání. Všechny sekvence slouží k vykreslení unikátního světa, který ještě nedospěl do "kyber" stádia, ale "punk“ aspekt už je plně rozvinutý, ovšem ještě ne koncentrovaný na jedno místo. Společnost již je rozvrstvena podle klasického kyberpunkového modelu na privilegované a chudé (pouze místo průmyslových korporací zde moc drží náboženská sekta), ale zatím pouze na prostoru celé Země, nikoli jedné megapole. Hrdina pak je typický antihrdinský outsider a především terorista vůči systému, který sice může snít o lepších zítřcích (úkol bere kvůli šanci změnit svou identitu), ale přitom ví, že se mu jich nikdy nedostane (viz zničený srub rodičů) a naopak bude svádět věčný boj (viz otevřený konec filmu)._____V české kino distribuci je bohužel uveden americký, hrozivě nesmyslný sestřih filmu (90 minut), který nemá s předchozími řádky mého hodnocení vůbec nic společného. Údaj na stránkách distributora hlásající stopáž 97 minut se nezakládá na pravdě. (21.08.2009)