Noc patří nám

Výborná oldschoolová kriminálka, která i z nejklasičtější premisy vytahuje hodně zemitou podívanou. Skvěle zrežírovaná automobilová honička, sošné herecké výkony i teatrálně pojaté finále jsou ideálním lékem na policejní rychlokvašky, pod kterými se už prohýbá snad každý televizní program. Phoenix by měl dostávat víc takových příležitostí. (31.01.2008)

Dobře připravený pokrm, jehož hlavní ingrediencí jsou parádní herecké výkony (Phoenix, Duvall), a který je okořeněný nápaditou automobilovou honičkou a ozdobený Evou Mendes. Přímočarý, svým způsobem dynamický, občas pěkně napínavý, možná lehce předvídatelný film. 21 miliónů dolarů(rozpočet)/43 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (02.02.2008)

Staromódně pojatý snímek postavený na hercích a scénáři, natočený ale poněkud suše a bez jiskry. Střihač rozhodně mohl víc střihat, potože třeba scéna, kde otec pošla syna do háje a místo střihu následuje další minuta sledující syna, kterak se pozvolna šourá napříč místnosti o rozloze 2 x 2 metry, to je vážně utrpení. Za výborně zvolenou hudbu a famózní automobilovou přestřelku 7/10, jinak bych zůstal na čistých 3 hvězdách. Duvall je každopádně Oscarový. P.S. S časovým odstupem zvedám hodnocení na 4 hvězdy. Film dozrává. Pomalu, ale jistě... (25.01.2008)

Jak vidno, docela rozporuplné názory padají na tenhle film. Pro mě je až s podivem, co se SVÝM scénářem, který místy překvapivě tahá za uši (aneb rodina je základem všeho), dokázal na plátně zatím nepříliš proklepnutý James Gray. Projevil se jeho cit nejen pro vedení herců a sugestivní navození atmosféry, ale i um vtáhnout nás do dob kriminálek ze „staré“ školy. Provozovatel proslulého newyorského klubu Bobby se vyzná v lidech a touhle prací žije, takže je logické, že si brzy získá sympatie ruských bossů. A zároveň chce věřit, že jeho šéfové jsou čistí jako koks, který občas se svojí portorikánskou přítelkyní rekreačně šňupe. Stýká se s vlivnými lidmi a jejich „jiné“ obchody nechce znát. Navíc ani on sám nemá právě čisté svědomí, protože jeho rodina kope za policejní sbor, který chce „noční život“ New Yorku vyčistit od obchodu s narkotiky. A jelikož jsme v končících letech osmdesátých, Bobbyho neutralita se v těchhle časem zrovna nevyplácí. Brooklynské drama bez překvapivých zvratů se tak zaměřuje právě na postavu rozkolísaného Bobbyho, přičemž i přes svojí přímočarost a (přiznejme si) jednoduchost neztrácí na lesku a napětí a alespoň já netrpělivě vyčkával na další a další scénu. Gray v tom prostě umí chodit, odpustíte mu i diskutabilní momenty (neuskutečněný převoz zločince; změna příjmení snad není dostatečná na to, aby si mafiánští hlavouni neověřili Bobbyho kořeny atp.) a necháte se kolébat osudy jednotlivých hrdinů. Právě oba bratři si musí zažít svoje, aby si k sobě našli cestu. Je to zásluha i samotných herců – takoví Joaquin Phoenix nebo Robert Duvall jsou letitou hereckou jistotou, kdo ale potěší – to byste nečekali – je Eva Mendes. Tahle podceňovaná kráska zdárně osciluje mezi koketkou z životem tepajícího baru a psychicky zdecimovanou ženou, která z lásky k Bobbymu riskuje ztrátu vlastní identity i života. 70%. (03.06.2008)

Žánrový fanoušek je tvor nadmíru konzervativní, takže k dobrému zážitku potřebuje stále tytéž ingredience namíchané v podobném poměru a okořeněné kapkou inovace v podobě upravené etikety na obalu. Mění se jen tváře hlavních hrdinů, podstata zůstává stejná. Noc patří nám vychází z módní vlny kriminálních filmů s tématikou obchodu s drogami a působení ruskojazyčné mafie na území USA. Jinak jde o tuctový film svého žánru s předvídatelným dějem, typizovanými postavami a obehranými schématy. Nechybí pochopitelně rodinný motiv, kdy hlavní hrdina kolísá mezi oddaností k rodině pracující u policie a svým přátelům s osobního života. Nechybí ani smyslná kráska v podání Evy Mendes. Fanoušek žánru si může pochopitelně libovolný počet hvězdiček přidat, ale film, kde dokážu dopředu odhadnout každý tah scénáristy a režiséra, mě neuspokojuje. Celkový dojem: 40 %. Východní přísliby to zkrátka nejsou... (01.03.2009)