Noc patří nám

Překvapivě podceňované drama. Noc patří nám je ukázkovou žánrovou záležitostí s vynikajícími herci, dobrým příběhem a několika hodně silnými okamžiky. Nepamatuji si žádnou podobnou novou kriminálku, v které byl tak dokonale zpracována honička v autech v deštivém prostředí New Yorku. Ať Joaquin Phoenix, Mark Walhberg nebo nádherná Eva Mendes, všem se daří a film působí velmi věrohodně včetně "barové" atmosféry. Proč tedy tolik chválím, ale dávám "pouhé" 4*? Příběh není nijak neprůhledný a i pár slabších okamžiků se ve filmu objeví, ale nic z toho by mě od druhého shlédnutí nedokázalo odradit. Už teďka se těším na znovu prožití té honičky, která mi naháněla husí kůži... Snad se James Gray nezakope zpět k slabým obyčejným filmům bez stylu. "Lepší být souzen 12nácti než nesen 6ti..." (18.07.2009)

V urcite dobe se film pohupoval mezi "cervenou" a modrou", ale zatim se drzi dobre. Film opravdu jede ve stopach Skryte identity a dalsich krminalek tohoto typu. Tyhle oldschoolove zalezitosti mam rad, jsou velice pomale a neznalcum prijdou nudne, ale opak je pravdou! Tyhle pociny maji obrovsky potencial a kdyz se vyuzije, muze z toho byt i oceneni nejvyssi. We Own the Night na sve dva predchudce uplne nema, ale diky dobrym vykonum meho neoblibeneho Phoenixe, ktery byl pro me velkym prekvapenim a uz pomerne stareho R. Duvalla ktery nikdy nezklame. Velkym lakladme byla urcite i Eva Mendes, ktere to moc sluselo a film hezky osperkovala. James Gray natocil tvrdou kriminalni podivanou, ktera ma dost tabulkovy konec. ! 8/10 (21.02.2008)

Od první scény je zřejmé, že Bobby má (rád) věci ve svých rukou. Tahle jistota, kterou od prvního dějového zvratu prudce ztrácí (až k notně nejistému bloudění dýmem) odráží pochyby Spojených států koncem 80. let. Padouchy jsou sice v duchu studené války Rusové (Sověti), ale pro vznikající multikulturní kotel přestává být národnost směrodatným rozlišovacím prvkem. Důležité jsou postoje, politika a zejména vztahy. Vztahy v rámci rodin i „rodin“. Zákon je překážkou. Jenom dvě věci spojují Bobbyho s mnohem zásadovějším Joem: autoritativní postava otce a náboženství. Aby našel k bratrovi cestu, musí přehodnotit svůj postoj k obojímu. Primárním tahákem We Own the Night není jedna a půl akční scény, jsou jím myšlenkové pochody dobře prokreslených hrdinů. Sledovat proměnu jejich chování je vtahující zásluhou herců i stísňující atmosféry, jež je obklopuje. Zločin číhá všude kolem, v bezpečí jsou jenom rodiny semknuté. Z dlouhých sekvencí tušíte něco zlého a víte, že co se má stát, stane se. Tato fatalistická „danost“ veškerého dění filmu dodává rysy antické tragédie, do které zapadá i zpomaleně snímané utrpení. Na americké mainstreamové poměry pozoruhodně pomalému, smutnému a pronikavému krimi škodí jenom pár hloupých momentů (před chvíli jsi byl skoro drogovým dealerem, ale teď ti dovolíme být poldou, protože musíš splatit svůj dluh). Jinak se doporučuji podívat také na předchozí Grayův film The Yards, který rozvíjí podobné téma a svým obsazením (Walhberg, Phoenix) k němu má také hodně blízko. 75% Zajímavé komentáře: betelgeuse, Radko (26.03.2018)

Kopie Skryté identity je při sledování filmu zjevná a už jí to nikdo nikdy neodpáře. Jenže když vidím jak se herci snaží, jak trojúhelník Phoenix - Mendes - Wahlberg hrají herecký triangl tak brilantně, tak nemůžu filmu nedát šanci. Je to zvláštní, ale nechá se na to všecko koukat. Když nakonec sleduji závěrečnou scénu kdy Phoenix vyjde z pole, přičemž nechci spoilerovat, zastaví se mi srdce, že skoro přestanu dýchat a jen sleduju tu nádheru, která mi vlastně ukáže na co celou dobu čekám, a jak jsem se nakonec dočkal. Tím chci říct, že za tu závěrečnou scénu to stojí vidět, i kdyby jste v tom viděli kopii Skryté identity sebevíc. Netvrdím, že není. Je...a hodně, ale když tam pobíhá pěkná Eva Mendes a kolem ní herec, kterého mám osobně hodně rád, Joaquin Phoenix, který ještě před tímto filmem řekl, že už točit nebude, tak musím prostě mít radost. To jinak ani nejde. Film to sice nijak unikátní není, ale kouká se na něj opravdu zajímavě. (18.07.2008)

Režisér Gray nevěděl, zda natočit drsný thriller, drama nebo akční film. Přičemž tu není dostatečně zastoupen ani jeden zmíněný žánr. Velkým tahounem je Joaquin Phoenix a zbytek hereckého ansámblu zůstává beznadějně v jeho stínu. Řídké akční scény filmu nepomáhají, ale v dialozích se filmu daří lépe. Snímek vyznívá dost rozpačitě a rozvláčně, ale jednou se to vidět dá, i když žádná scéna neutkví v hlavě na delší dobu. (01.10.2009)