Nejvyšší pocta

Skládat poctu válečným veteránům je potřeba, připomínat si tyhle chvíle taky... bohužel válka ve Vietnamu je významná a důležitá především pro Amíky, takže našeho diváka to jen tak nezasáhne. Historicky se s tím horko těžko můžeme nějak sblížit a rozhodně tomu nepomáhá ani typickej americkej patos, kterým je tenhle film tak nasáklej, že je to na škodu. A čím víc se blížíme k závěru, tím víc toho patosu z obrazovky leze. No jo no... Navíc je trochu nešťastná volba S. Stana, protože je dost prkennej, bez emocí a ani ten jedinej pláč, co předvede, mu nevěřím. Ve výsledku byly nejlíp zpracovaný akční scény z války, to si fakt někdo vyhrál a vypadá to výborně. Ale to je bohužel málo... (21.06.2020)

Velmi pekna a smutna drama,ktora nie je doslovne,ze vojnova,necakajte velke bojove sceny a podobne,je to podla skutocnej udalosti,ktora sa odohrala pred viac ako tridsiatimi rokmi vo Vietname,kde sa jeden letec zachoval ako hrdina a zachranoval zivoty vojakov,ktorych ani nepoznal a nemusel to ani urobit,no urobil a zomrel pri tom,no nebol za to oceneni najvyssou cenou za statocnost a tak sa toho ujme po tak dlhej dobe jeden clovek z ministerstva obrany,aby to vysetril,herecke vykony su na urovni,cele to pekne ubieha a dve hodiny su raz-dva fuc,aj som si poplakal pri sledovani tohto filmu...:-) (24.03.2020)

Nejvyšší pocta je od začátku především neskrývaným tahem na divákovi emoce a ve výsledku musím konstatovat, že se je i přes jejich nespornou prvoplánovost a kostrbatější zápletku nakonec podařilo tvůrcům ve mně vyvolat. Přiznává se mi to ovšem poměrně těžko, jelikož tento skutečnými událostmi inspirovaný příběh neoplývá zrovna prvky, které by z něj dělaly jakkoliv výraznější podívanou. Celá ona zápletka je totiž až příliš jednoduchá, či jinými, výstižnějšími slovy, na dvouhodinovou podívanou se jedná o poměrně neobsáhlou historku, čehož následkem je pak dost pomalé tempo, časté přešlapování na místě a opakující se scény a dialogy. Zarmoutit tu jinak dokáže ještě absence jakékoliv atmosféry, stejně tak jako napětí a opravdu výrazněji vyhrocených dramatických situací, kdy se veškeré takové momenty odehrávají v bohužel až příliš poklidném a nestrhujícím tónu. Co ovšem tomuto snímku hodně pomohlo, jsou výkony jednotlivých herců, především pak těch starších, kdy tu Hurt, L. Jackson, Harris, Fonda, Plummer a Savage předvádí natolik přesvědčivé a silné výkony, že pokaždé, když se kdokoliv z nich objevil, emoce okamžitě získali na intenzitě a právě oni se tak podíleli tím nejzásadnějším způsobem na mém zmiňovaném emočně výrazném dojmu, a díky čemuž jsem pak i společně s veškerými přítomnými postavami dosáhl působivé katarze a příjemné úlevy při dosažení jejich úspěšné mise. Obsahově tak zkrátka sice Nejvyšší pocta nenabízí úplně oslnivý zážitek, nicméně herecké výkony a funkční emoce mě oslovili vážně dost a já tak v souvislosti s tímto snímkem nemohu a ani nechci tvrdit, že nestojí za pozornost. (26.02.2022)

Příběh podle skutečně události o jedné neudělené Medal of Honor zaujme a dojme nejedno vojenské srdce. Film je americky patetický a militaristický, což zaručeně naštve každého zamindrákovaného čecháčka (za jejichž po*raný životy můžou Američani a Havel, viz. komentáře na CSFD). Vietnamská válka byla peklo a její veteráni si takové filmy zaslouží a stejně tak naše slzy, pro které si tenhle film sáhne v každé druhé scéně. A já si myslím, že je to tak v pořádku. (24.08.2020)

„Patton řekl, že by se kvůli ní vzdal velení, Eisenhower zase Bílého domu. Proč si myslíte, že by tohle čtyřhvězdičkový generál a prezident řekli?” Nejprve mu byl nějaký požadavek na udělení Medaile cti pro zdravotníka William H. Pitsenbargera v oněch místech, poté se o tohle nejvyšší vojenské vyznamenání rval jako tygr. I za přispění manželky, která ho nikdy neviděla před ničím couvnout („Strach je dobrá věc. Strach je instinktem pro přežití.”). Jenže právě podobných „povzbuzení” uslyšíme mnoho. Stejně jako nespočet patetických gest. Projev Sebastiana Stana je stejně nezáživný jako tenhle předvídatelný příběh. Naštěstí má vedle sebe takové matadory, jako jsou Harris, Plummer, Fonda, Hurt či Samuel L. Jackson. Ve výsledku se k nám ovšem dostane jen vlastenecký patos, utahané momenty, umělé emoce a závěrečné tlačení na pilu. Docela dietní tři hvězdy. (17.05.2020)