Pokání

Úchvatné z hlediska propracované struktury, pečlivé kompozice záběrů, které jsou dokonale podepřeny famózním soundtrackem. ALE, celé to působí ve snaze o co nejrozsáhlejší ódu roztříštěným dojmem, neboť se až tolik skáče, že po chvilce jeden lehce váhá nad tím, zda se viděné odehrává před anebo po tom, co viděl před chvilkou. Vztah hlavních hrdinů, jakkoli jsou protagonisté věrohodní ve svém nasazení, je až příliš zkratkovitě podán a než se člověk rozkouká, už je z toho náhle osudová láska. Blafák na konci je vynikající, přesto mám ale pocit, že to běžný divák ani omylem tak nedocení jako někdo, kdo se věnuje psaní (nebo k tomu má alespoň sklony). Joe Wright překvapil tím, jak moc si dovoluje být progresivní, aniž by se mu citlivé téma rozpadlo pod rukama. Nadchl silnými momenty a nepřerušenými střihy a zaujal drzou dějovou komplikovaností. Pachuť z přílišné roztříštěnosti se však nevytrácí ani pod tou závěrečnou slzou, která padla. Ale nepochybuji, že právě kvůli ní se mnozí odhodlají k plnému hodnocení… (30.01.2008)

Zapomeňte na pohodu a rychlé tempo Pride and Prejudice, tohle je mnohem pod kůži se dostávající dílo. Skvělé herecké výkony v čele s čím dál sympatičtější Ronan, ověřenou Knightley a sympatickým McAvoyem rozehrávají téměř psychologickou dramu, na jejímž konci čeká to jediné přiměřené rozuzlení. Technická stránka překvapivě dobrá, některé záběry dost svíravé a takový průlet nad tou pláží bez jediného střihu byl opravdu famózní. Škoda toho dost pomalého tempa, chvilkami pak člověk vypadává z rytmu díky jemné znuděnosti. Ale jinak opravdu dobrý historický biják, od kterého ovšem nesmíte čekat jízdu a jen si ho slastně užít nejlépe v mírně špatném rozpoložení. Konec pak, jak sem psal, není nijak překvapivý, ale nutný a Saiorse dostala, co "chtěla. (27.12.2010)

Příliš přeceněná romance, která nevyvolává tolik emocí jak si myslí, ale spíše velké rozčarování. Snímek mi připomněl divadelní hru mající tři dějiství. První je o rozvratu vztahu sluhy a dcery bohaté rodiny, který zapříčiní její hloupá a naivní sestra, která však moc dobře ví, co dělá. Tato část je skvělá až přímo úžasná, hlavně její hudba, která nemá naprostou chybu a dokazuje čeho je dnes hudební skladatel schopný. Obsahuje výborné herecké výkony, hlavně mladičké dívenky, která změní osudy několika lidem. Celé vizuální pojetí v první části nepřekáží a dobarvuje umělý svět bohatých. Druhá část je o dopadu rozvratu jedné lásky. Technicky skvěle zvládnuté, konečně režisér představuje i několik nádherných záběrů a jeden dlouhý bez jediného střihu. Tento moment už trochu nudí svou "neoriginalitou", ale přesto je kvalitně vytvořen a potěší. Bohužel tato část je nudná a nic se v ní prakticky neděje kromě hledání odpuštění. Poslední díl je už sám o sobě malý vtip. Do snímku se moc nehodí a celý film podle mě sráží. Nechci a nebudu spoilerovat, ale překvapí vás to je jisté, ale možné i zarmoutí jako mě. James McAvoy je skvělý jak jen může být, Keira Knightley mi není tak příjemná jako v jejím předchozím snímku Pýcha a předsudek a na závěr je tu milé překvapení, Saoirse Ronan, která je naprosto skvělá a strká všechny ostatní do své maličké kapsičky na boku šatiček. Pokání je velký film, barevný a technicky krásně zvládnutý, ale prázdný a to hlavně vzhledem k pocitům, které ve mě nevyvolává příběh (od polovičky snímku) a ani postavy. Nepřesvědčivé postavy, které nejsou pravděpodobně chybou herců, ale scénáře a režie, vedle divného závěru ve mě nechávají průměrný pocit z nevydařené šance jak se stát filmem roku. PS: je mi jasné, že se najdou všichni Ti poeticky a citově naladění, kteří na tento film nenechají dopustit, přeji jím to, ale podle mě hodně ztrácí na objektivnosti, protože tento film není dokonalý a je dost přeceněný. Doufám, že mu brzy dám druhou šanci, nejlépe v kině, a přesvědčím se zda mám pravdu či první shlédnutí na mém malém monitoru bylo pouze mým nepochopením autora. "Omluva, ať je sebekrásnější a obsáhlejší, nikdy nevrátí čas." (31.12.2007)

Film s maximálním množstvím kladů: ať už se jedná o bezchybné podání dusné letní atmosféry, ďábelskou představitelku 13-ti leté Briony (Saoirse Ronan), a nebo poměrně nečekanou pointu. Vedle Keiry Knightley září také James McAvoy (nemohla jsem uvěřit, že je to ten samý herec, který ještě před rokem hrál nedospělého zrzouna v "Posledním skotském králi"), jejich společné scény (kašna, knihovna, zatýkání) patří k těm nezapomenutelným. Právě forma vyprávění (střídání různých flashbacků či podání situace z různých kontextů) činí jinak celkem klasický příběh neobyčejným. Nechápu akademiky - z mnoha nominací proměnilo Pokání jedinou !? (09.03.2008)

Tak jako malíř pomalu ale jistě tančí se štětcem po plátně, aby spolu v tichém valčíku vytvořili něco neopakovatelného, tak i Joe Wright zplodil snímek, který se nesmazatelně vryl do mého vědomí i podvědomí. Stejně jako kapka padá za kapkou a lehce dopadá na vodní hladinu, jakoby se jí chtěla dotknout ale jakmile přijde na samotné objetí rozplyne se na hladině a stane se její součástí, tak i já jsem padal. Pocítil jsem tvrdý dopad a pak už jsem nechal vodu, aby prostoupila celým mým tělem až k srdci a dala mi jako jediná pocit naplnění v mém životě. Nemohl jsem dýchat a čekal jsem náhlou smrt, ale ta se nedostavila místo té se voda pomalu rozestoupila a do mých plicních sklípků začal zas proudit čerství kyslík, avšak už nejsem tím kým jsem byl. Tím už nebudu nikdy. Byl to nádherný sen nebo snad noční můra? Ať tak či tak nechtěl jsem se probudit. (19.09.2008)