Moje borůvkové noci

Ostatní koláče jdou na dračku, jen ten borůvkový často zůstává nedotčený. I ten se stane tématem k povídaní pro inteligentního kavárníka Jeremyho a nešťastné Elizabeth, která nenachází odpověď na věčnou otázku „proč“. Přítelem opuštěná se tak vydává cestou napříč Spojenými státy a nebude v tom sama. Standardně dobrý Jude Law, překvapivě dobrá Norah Jones (jinak skvělá písničkářka bez skandálů), nadprůměrně sexy Natalie Portman (i s krátkým sestřihem) a výtečný David Strathaim (coby truchlící opilec). Umělecké kvality čínského režiséra Wong Kar-waie si moc příjemně pohrávají s atmosférou (občas až příliš) a i když je to jednoduché jako Kolumbovo vejce, moc příjemně se to spolu s hlavní hrdinkou prožívá!! (10.04.2008)

Je to nuda; děj nemá spád. Začátek filmu, zápletka, pak se jakoby musí hodinu a půl odehrávat víceméně nezajímavý příběh, aby se děj mohl vrátit zpět na začátek a bylo možné celý snímek ukončit rádoby happy-endem. S hereckými výkony nemám problém, Natalie Portman byla nejsvětlejším místem filmu, kdy jsem se chvíli i bavil. Ale sebelepší herecký výkon nevylepší nezáživný scénář. (14.06.2008)

Velké, velké zklamání.. Natalie Portman - Jude Law - Rachel Weisz - Norah Jones = na ty 4 jsem se neuvěřitelně těšil (v tomto pořadí:), jakým zklamáním pro mě pak bylo toto dílko Kar-wai Wonga, přestože jsem očekával jeho přestylizované, různými barevnými filtry upravované obrazy. Navíc k tomu přidal až moc přehnaný trhající se 'efekt' a vznikla tahle - a odpusťte mi to - slátanina, která v sobě měla velký potenciál (nemyslím jen díky obsazení, ale i ty nakousnuté příběhy měly něco do sebe), ovšem tento jinak zručný režisér ho promrhal kdoví kde.. škoda. :( (20.09.2008)

Nehorázný sranec. Norah bych nejraději půlku filmu vzala cihlou přes hlavu. Její filozofování v různých koutech amerického zapadákova je neuvěřitelně nudné. Co je ale ještě nudnější a klišovitější, jsou osudy lidí, se kterýma se hrdinka během cesty setká. Přidejme snahu o artový dojem filmu dlouhými záběry bez dialogů a 90 minut královské nudy je na světě. Wim Wenders umí poeticko-filozofickou americkou road movie líp. (07.02.2010)

Nevím, proč tohle někdo vydává za artový snímek (asi kvůli asijskému jménu a původu režiséra...exotika je sama o sobě vnímána jako art), coby zástupce žánru romantický film je to však snímek nadprůměrný a hodně povedený. Jde o ten progresivní přístup, neortodoxní rámec, který Kar-wai Wong i coby scénárista, svému romantickému dramatu dává. Dva se sice na začátku potkají a na konci to skončí podle očekávání, ale vše mezitím je dosti osobité - narativní složka si chytře pohrává s osudovostí, konec předznamenává začátek druhého, nově vznikající vztah je potřeba konfrontovat se vztahem právě dohořivším (výtečná dějová odbočka v podobě rozpadu manželství notorického alkoholika-policisty a alkoholičky), sama sebe je hrdinka nucena konfrontovat se svým charakterovým opakem, aby došla k racionální sebereflexi... Dějová linka je koncipována jako několik až přízračných barových zastavení (epizodičnost je pro tenhle styl zřejmě dogma...), opojný trip (road-movie) po barech amerického středozápadu, odér barové ospalosti a malátnosti (symbolizující i těkání hlavní hrdinky) je formálně tvořen zpomalenými záběry, které v tomhle snímku jednoznačně dominují. Zpomalení a detaily evokuje neustále příchod čehosi stěžejního, možná osudového...celé to barové bloudění je vlastně osudová cesta k nejmenovanému baru newyorskému... Do toho Kar-wai Wong přimíchal několik klipových sekvencí, dění v baru většinou snímal zpoza výkladního skla skrze sofistikované nápisy (symbolický ,,ključ" v azbuce), nádherně si vyhrál s obrazem a ozdobil Moje borůvkové noci silnou vizuální stránkou... Příjemný, neprávem podceňovaný romantický snímek... (12.04.2008)