Moje borůvkové noci

My Blueberry Nights mi dokázalo, že bych nikdy neměl dát na úsudky jiných, ale vytvořit si svůj vlastní názor a nenechat se odradit nikým a ničím. A mohu potvrdit, že jsem rád, že jsem tak učinil, poněvadž Borůvkové noci za to prostě stáli! !!! Parta úžasných herců, kteří se na filmu podíleli nenechali moje srdce bez poskvrnky. Při scéně, kdy Lizzi odbučuje se svým autem a Natalie Portman jede ve svém na druhou stranu, návzájem si mávají a každá má ve tváři úsměv přátelství, bylo mi nepopsatelně nádherně. Kar-wai Wong vytvořil svět, který sice není úplně spravedlivý, ale rozhodně své kouzlo má a jeho zářivé barvy na vás dopadají nikoli tíživě, ale tak říkajc relexačně. Mám chuť vidět tento film ještě tisíckrát, mám chuť na borůvkový koláč se zmrzlinou, mám chuť zkusit být svobodný a dělat věci bezhlavě a bez rozmýšlení..Je toho opravdu hodně. A pokud i vy váháte a říkáte si, že přes docela nízké hodnocení nebudete riskovat další filmové zklamání, já vám tenhle film doporučuji všemi deseti. Kouzelně lahodný film.... (08.03.2008)

Nehorázný sranec. Norah bych nejraději půlku filmu vzala cihlou přes hlavu. Její filozofování v různých koutech amerického zapadákova je neuvěřitelně nudné. Co je ale ještě nudnější a klišovitější, jsou osudy lidí, se kterýma se hrdinka během cesty setká. Přidejme snahu o artový dojem filmu dlouhými záběry bez dialogů a 90 minut královské nudy je na světě. Wim Wenders umí poeticko-filozofickou americkou road movie líp. (07.02.2010)

Elizabeth pochopila, že ji její přítel vyměnil za neokoukanou tvář a bez rozloučení od něj odcupitala. Cítila potřebu poznat nové lidi i srovnat si život a proto se vydala na třísetdenní praxi v roznášení krmě mlsným jazýčkům v nepřeberném množství amerických restaurací a jídelen. Z žádného místa však nikdy neopomněla poslat dopis tomu, se kterým si v těžkých chvílích v dokonalém souladu převalovala v dutině ústní borůvkový koláč. (02.10.2009)

Nestandardní ale o to působivější romantika, která se nevidí každý den. Film začíná víceméně klasickým způsobem, kdy se setkávají dva osamocení lidé, avšak ve chvíli, kdy se film začne ubírat vyšlapanou cestou nechá reřisér hlavní hrdinku odjet napříč Amerikou. Film je vyprávěn epizodicky a zaměřuje se především na postavu Elizabeth a necháva jí na své cestě potkávat samé zajímavé postavy, které mají své vlastní příběhy. Ať už to je alkoholický žárlivý policista nebo vášnivá hráčka pokeru. A právě epizoda s hráčkou pokeru v podání skvělé Natalie Portman je jedna z nejlepších z celého filmu. Co se týká herců tak všichni zúčastnění podávají velice dobré výkony. Zpěvačka Norah Jones rozhodně překvapila a i když celý film stojí na ní hravě to zvládla. Jude Law už si zahrál několik romantických rolí, avšak tato je pro něj atypická a jeho hrdina není klasickým romantickým hrdinou jaké normálně ve filmech vídáme. Rachel Weisz a David Strathairn si zde zahráli jen vedlejší role ale i tak jsou jejich postavy zajímavé a dobře zahrané. A Natalie Portman je jak už jsem psal skvělá a i když zde nevypadá tak dobře jako v jiných filmech její hráčka Leslie je jednou z jejích nejlepších postav. Od režiséra Wonga jsem neviděl žádný z jeho předchozích filmů takže nevím jak moc se odchýlil od svého stylu ale jeho režie je na vysoké úrovni a celý film drží pěkně pohromadě. Určitě se nejedná o klasickou romantiku a film plyne dost pomalu ale rozhodně má co nabídnout i když vytoužený polibek přijde až na konci filmu. (20.12.2008)

Pozvolna plynoucí (ne)romantický snímek, ve kterém v podstatě nejde ani tak o CO... A vlastně ani o JAK. Ale o pouhé plynutí a radost z toho, že se mají postavy komu svěřit a že pouhá přítomnost postavy (potažmo diváka) dokáže někomu jinému udělat radost. Film, který na diváka přenáší prožitek z vnímání a ulehčení, popř. prozření někoho jiného. Což je vlastně strašně zvláštní, ale z nějakého důvodu to funguje.. Norah Jones je VÝBORNÁ!! (04.04.2010)