Ru guo - Ai

Překvapivě dobrý a kvalitní muzikál, stojící po vokální stránce hlavně na výkonech Jackyho Cheunga. Samozřejmě vynikající je i další součást milostného trojúhelníku, který tvoří Takeshi Kaneshiro a Xun Zhou. Zejména Xun zde dokazuje, že je absolutní herecká špička nejen pro pevninskou Čínu, její vztah s Takeshim byl fakt výborně podán. To neustále prolínání rovin natáčení filmu a vzpomínek hlavních hrdinů je výborně sestaveno, že se v tom někdy člověk i ztratí. Je zde spousta roztomilých detailů, plynulé tempo, silná atmosféra, ty charaktery mě fakt chytly za srdce, čtyři a půl hvězdy si to zaslouží. Update: Viděl jsem to ještě hodněkrát a pořád to na mě účinkuje, to je prostě na plný počet. (30.11.2009)

Na to kolik mám v Perhaps Love námitek se sama sobě divím, že tomu dávám čtyřku (ovšem slabou). Začnu od žánrového zařazení k muzikálu (to není výtka, spíše upozornění) - ano, je tam pár typicky muzikálových scén, kdy na plátně všichni tancují a zpívají rázné nebo tklivé písně, ale jej jich pomálu a většina je součástí filmu, který hlavní hrdinové natáčí. Pravdou je, že hudba a písně hrají téměř nonstop, ale většina je spíš doprovodná, takže nějakých častých tanečně-hudebních scén se divák nedočká. Když už tam tedy někdo začne předvádět nějaké krokové variace, většinou za moc nestojí, je to prostě něco tisíckrát viděné, bez svěžího vánku originality, navíc s ne zrovna povedenou kamerou (často se jen zabírá mumraj tanečníků, bez většího zaměření na postavy). Hlavní hrdinové skřivánky v hrdle taky nechali při natáčení v přívěsu, ale čert to vem. Pokárala bych i člověka zodpovědného za zvuk, často to působí, že je každý zvuk pouštěný z jiného zdroje a vše tak nějak slátané dohromady (což je u hudebního filmu trošku problém). Co se týče obsahu, tady bych pochválila vykreslení vztahu mezi Takeshi Kaneshirem a Xun Zhou, naopak linka s režisérem, která měla dodat na dramatičnosti a přidat nějakou tu motivaci k jednání hlavní ženské hrdinky, je natolik očesaná, že se zdá téměř zbytečná. V podstatě i prolínání života hrdinů s filmem působí samoúčelně a funguje méně než v zde několikrát zmiňovaném Moulin Rouge. Když si tedy zrekapituluji, proč mě tenhle film přece jen svým způsobem fascinoval, tak mi vyjdou dvě muzikálové scény (Kaneshiro nemůže spát a tanec v uličce) a milostný příběh ústřední dvojice (i tím jak je zakončen). (08.09.2008)

Laska, vyrovnanie sa s minulostou a schopnost vykrocit dalej. Presne o tom je tento jemny, ako padajuca snehova vlocka sa nesuci pribeh. Dve dejove linie, jedna filmova (film je o natacani filmu) a jedna skutocna, sa spolu postupne rozvijaju , aby pomaly a hladko splynuli v jeden, ktoreho zaver neukonci len filmovy pribeh, ale aj pribeh hlavnych hrdinov. Melancholicky, pocitmi, emociami a hlbavou-veselou-smutnou krasnou hudbou nasyteny film, ktory si znova pustim, ak raz budem mat zlomene srdce. Som si isty, ze mi trosku pomoze utisit bolest. (8.5/10) (25.07.2007)

Velmi kvalitní snímek, který má špičkové obsazení, nádhernou Zhou Xun, skvělého Kaneshira s Cheungem. I když jsem měl určité obavy, že to je muzikál, tak po seznamovacím úvodu, se mi to začalo hodně líbit. Písně mají ten správný náboj, který vás dostane, k tomu pro někoho již klasický milostný trojúhelník, i když trošičku jinak. Scény, ve kterých se vyskytuje poletující sníh jsou kouzelné. I když jsem váhal, mezi 4 a 5, jelikož s nejvyšším hodnocením bych rád šetřil, tak tady se obávám, že to nepůjde. "The truth is...to hate someone is much painful than being hated. It´s not hatred that drove him into hitting Xiao-yu. What he did was to let go of his right to hate her. Hitting her would make them even." (12.07.2011)

depresivni a a pritom hrave, ale po urcite dobe me to zacalo nudit..vystupy choreograficky propracovane, ale bud nemam hudebni sluch nebo jim to moc nezpivalo..a dejova linie taky nebyla z nejpropracovanejsich..opravdu tentokrat tento film beru jen jako o zajimavy muzikalovy pokus ze zeme ze ktere bych ho necekal:). (10.02.2009)