Režie:
David CronenbergScénář:
Steven KnightKamera:
Peter SuschitzkyHudba:
Howard ShoreHrají:
Viggo Mortensen, Naomi Watts, Vincent Cassel, Armin Mueller-Stahl, Sinéad Cusack, Mina E. Mina, Donald Sumpter, Josef Altin, Aleksandar Mikic (více)Obsahy(2)
Každý hřích i zločin zanechávají nějakou stopu. Ambiciózní, chladnokrevný Rus Nikolaj Lužin pracuje v Londýně pro významnou mafiánskou rodinu. Jeho největší předností je rychlost a chladnokrevnost. Ani na okamžik neváhá porušit zákon, použít násilí či někoho dokonce zabít. Situace se změní ve chvíli, kdy porodní asistentka Anna objeví deník ruské dívky, která zemřela při porodu, a rozhodne se pátrat v její minulosti… Kriminální thriller režiséra Davida Cronenberga (tvůrce známých titulů eXistenZ, Moucha, Mrtvá zóna, Dějiny násilí) byl na Torontském mezinárodním filmovém festivalu v roce 2007 oceněn hlavní cenou za režii (David Cronenberg), další získal za výpravu, střih a zvuk. Kromě toho mu patří ještě další významná filmová uznání. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (1 053)
„Nepoznali ste dievča menom Táňa?“ – „Poznal som veľa Tání.“ – „Táto mala štrnásť, drogovala, bola prostitútka a zomrela pri pôrode.“ – „Myslel som, že ste zamestnaná na pôrodnom. Nie v márnici...“ – „Niekedy sa smrť a pôrod prelínajú. Tak nepoznali?“ – „Viete, ja som len šofér. Hovoria mi, kam mám ísť. Doprava, doľava, rovno, tu zaboč.“ – „Tak tu zabočte doprava.“ Veľmi dobré a nejednoznačné. Viggo Mortensen prvé roky u filmu rozpačito mátožil, ale čím je bližšie k päťdesiatke, začína byť nebezpečne uveriteľný. Vôbec by som nenamietal, ak by s Cronenbergom k zaujímavým PRÍSĽUBOM Z VÝCHODU pridal pokračovanie, ktorému sa otvorený koniec „jednotky“ rozhodne nebráni. Prekvapivo je však jeho šofér len jedným z mnohých; myslel som, že má hlavnú rolu, ale tú teoreticky nemá nikto. Veľký priestor dostali aj Wattsová, Cassel či Mueller-Stahl. Na konci (nemocničná strecha) ale nastal nečakaný zvrat, ktorý naznačí, že je to len prvá súčasť rusko-londýnskeho puzzle a že s Nikolajom to nie je také „vedľajšie“, ako sa zdalo. Paradoxne sa mi ale pocit, že je to len súčiastka skladačky (filmu chýba „poriadny“ úvod i koniec, akoby sme sledovali len zopár dní zo života niekoľkých postáv) páčil. Dokonca si ani nemyslím, že tomu mal Cronenberg dať ešte viac brutálnych scén – niekoľko autenticky nasnímaných podrezaných hrdiel a jedna surová saunová scéna, do ktorej išiel Viggo naplno a to si ako divák vážim, úplne stačí. ()
Svým zvláštním, cronenbergovským způsobem, který v sobě (alespoň pro mě) spojuje příchuť určité nereálnosti a "vytrženosti z reality" s civilností, jsou Východní přísliby vyzrálejším pokračováním předcházejících Dějin násilí. Obzvlášť vizuální stránka filmu je tentokrát vymazlená a některé záběry (především scéna "ruský mafián předvádí holčičkám hru na housle a vše pozoruje motorkářka" je pastvou pro oči) bych si, stejně jako např. u Coppolova veledíla, s radostí pověsil do pokojíčku na stěnu. S Kmotrem mají Východní přísliby tak trochu společnou i tematiku; dostává se nám tentokrát nahlédnutí pod pokličku východoevropské mafie a jejího fungování v západním světě (Londýn). Pohled to není nijak detailní; Cronenberg sděluje pouze, co nevyhnutelně musí a diváka nutí si řadu souvislostí domýšlet. Jednoduše načrtnutý příběh tak přece jen získává kontury, které si lze vychutnat i naněkolikrát a bez pocitu deja vu. ()
Pokud se na nás budou i nadále řítit filmy jako Americký gangster nebo Východní přísliby, čekají nás letos pořádné filmové žně. Stejně, jako stařík Ridley, i David Cronenberg dospěl do bodu, kdy si natočil osobitý majstrštyk. Zatímco předchozí filmy z jeho portmonky mě nechávaly s výjimkou Mouchy vesměs chladným, přísliby mi dokonale sedly. Jednoduchý scénář by dle mého názoru málokterý filmař dokázal uchopit s takovou grácií a citem jako právě pan "divný". Cronenbergovi usedlejší a normálnější styl sedí a ačkoliv stále spoléhá na otevřené chvíle násilí a sexuality, nepůsobí tyto momenty pod jeho vedením nepatřičně, naopak jsou sugestivní a prakticky nezbytnou součástí odvrácené strany světa v londýnských ulicích. Mortensen si konečně vybírá role, v nichž má co říct a Naomi Watts samozřejmě nic nezkazí. Kdyby mi dal někdo na výběr mezi gangsterem a přísliby, váhal bych hodně dlouho a popravdě nejsem schopný říct, ke komu by mě to nakonec zatáhlo. Jak západní, tak východní mafie mají totiž své osobité kouzlo. 9/10 ()
Cronenberg nadobro opustil fantaskní svět lidských obsesí a začal prozkoumávat obyčejné lidi v mezních situacích. Synopse ruských gangsterů v Londýně zaváněla falešně nosovým přízvukem a litry vodky, ale výsledek je spíše o konfrontaci odlišných světů, do kterého když vstoupíme, nedostaneme se z něj, ať už jsme mafiánský řidič s tajemstvím, zdravotní sestřička s vnitřním stigmatem, či ukrajinská emigrantka v nedobrovolné roli prostitutky. Uchvacuje to v momentech, citově naplňuje v celku, byť ten epilog by se dal zkoumat dlouhé chvíle. A ač to zní jakkoliv paradoxně, Východní přísliby jsou hodně jinou alternativou Lásky nebeské jakožto londýnského vánočního filmu. 4 a ½. ()
Očekávala jsem, že můj zážitek z Východních příslib bude o poznání silnější a možná i drsnější. Děj uběhl velmi rychle a já si v závěrečných chvílích říkala "to je vše?" Film disponuje slibným námětem a prvotřídním obsazením, avšak obávám se, že ani v jednom případě nebyly zcela využity a rozvinuty možnosti a kvality. Vše je podáváno velmi chladně, bez jakýchkoliv strhujících výjevů. V mysli mi uvízlo pouze pár dobře natočených scén ("úprava" mrtvého, zmrzlého těla, souboj nahého Vigga v sauně či závěr). Nebýt krásné Naomi Watts, chladného Vigga Mortensena a charizmaťáka Vincenta Cassela (btw., ten chlap je ďábel:), na jejichž postavách a výkonech film v podstatě stojí, jednalo by se o pouze průměrný snímek. ()
Galerie (63)
Zajímavosti (23)
- V průběhu filmu není ani jednou použita střelná zbraň. (ČSFD)
- Vory v zakone je skutečně existující zločinecká organizace, která má (na základě odhadů) několik tisíc členů v desítkách států. Většina členů jsou Rusové a Gruzínci. Vznikla někdy během 30. let minulého století v ruských gulazích. V organizaci platí velmi přísný kodex chování a cti, za jehož porušení hrozí smrt či zmrzačení. I tetování, jak je vyobrazeno ve filmu, se zakládá na skutečnosti a opravdu dle něj lze poznat například kolikrát a jak dlouho byl dotyčný ve vězení, kde stojí v hierarchii organizace, co vše má na svědomí či jakou má sexuální orientaci. (DaViD´82)
Reklama