Východní přísliby

Velmi slušná filmová studie zvyklostí, poměrů a rituálů v ruskojazyčné mafii působící v londýnské diaspoře... David Cronenberg měl vždy obsesi z násilí, přestal ho však zkoumat v jeho patologické podstatě (zjevné v jeho dřívějších filmech) a ve svém uměleckém i duševním vývoji se posunul k zkoumání násilí u člověka, pohybujícího se v mezní situaci. Stejně jako v Dějinách násilí i ve Východních příslibech je onou mezní situací patriarchální společenství mafie, nyní však specifické svým místem původu - ruská mafie Vory v zakoně a konkrétně její londýnská odnož. Hned zpočátku je proti tomuto světu exponována v kontrastu životní situace mladé zdravotní sestry, naturalizované Rusky, která již však přišla o své původní kořeny i jazyk, a je vlastně zosobněním obyčejných lidí (což je přímo ve filmu několikrát zmiňováno). Iluzi obyčejného slušného člověka zdárně kolem sebe vytváří i hlava celé mafiánské rodiny, na první pohled slušný, spořádaný a vážený postarší hoteliér (s dokonale matoucí tváří Armina Mueller-Stahla). Skutečnost ovšem vypadá jinak, stejně jako v případě jeho řidiče, na první pohled bezcitného a chladnokrevného zabijáka, který v sobě ale skrývá stopu humanity. Takto rozehraný příběh si v sobě nese ještě spoustu dalších rozehraných tajemství a dějových překvapení, zachovává si však žánrovou morální tenzi a typickou relativizaci běžných etických zvyklostí. Za zmínku stojí typicky Cronenbergovská explicitnost a popisnost násilných scén, vyvedená v naturalistických detailech, jakož i důraz na symboliku a rituály (tetování, iniciační obřad...) uvnitř voronské mafie. Stejně tak Cronenbergovsky dokonalá mizanscéna a režijní lehkost, s jakou posouvá vpřed své vyprávění, navíc s několika silnými momenty (scéna v sauně, odklízení mrtvoly...). Pod jeho vedením rozkvétá i potenciál ústředního hereckého tria - Viggo Mortensen (úžasná řeč těla, tolik v kontrastu s podprůměrnými pseudohvězdami béčkových akčních filmů), Armin Mueller-Stahl i Naomi Watts předvádějí bravurní výkony... Velmi silný, byť v podstatě komorní, thriller, v něm rezonuje mnohé, třeba i velmi slušná ruština... (12.01.2008)

Cronenberg potvrdil formu a aj zjavne pritvrdil. Amíci točia príbehy o amerckých gangstroch, Taliani o Cosa Nostre, či Camorre, šikmookí zas o Yakuze, alebo Triádach. Ale keď začne Kanaďan s anglicko-americko-francúzskymi hercami natáčať film o ruskej mafii, tak tomu sa povie guráž. David to ale zvládol, s citom pre datail ako nikdy predtým rozohráva nebezpečnú hru, do ktorej som sa s radosťou pridal. Príbeh má krásne pomalé tempo, občas by nezaškodilo viac akcie, ale o to viac som si tú štipku, ktorá vo film bola, vychutnal. 85%. (31.12.2009)

Cronenberg ve šlépjejích Dějin násilí opět konfrontuje postavy s násilím a buduje vnitřně vypjaté, působivé a plynule gradující drama. Je sympatické sledovat, jak můj oblíbený režisérský velikán vytváří precizní a de facto mainstreamový film, do kterého dokáže nenásilnou formou propašovat několik svých poznávacích znamení (pár krátkých scén s otevřenou brutalitou, které jsou natočeny stejně jako v jeho starších béčkových filmech)... PS: Fantastický výkon Vigga představuje sladkou třešničku na dortu. 9/10 (07.08.2009)

Pokud se na nás budou i nadále řítit filmy jako Americký gangster nebo Východní přísliby, čekají nás letos pořádné filmové žně. Stejně, jako stařík Ridley, i David Cronenberg dospěl do bodu, kdy si natočil osobitý majstrštyk. Zatímco předchozí filmy z jeho portmonky mě nechávaly s výjimkou Mouchy vesměs chladným, přísliby mi dokonale sedly. Jednoduchý scénář by dle mého názoru málokterý filmař dokázal uchopit s takovou grácií a citem jako právě pan "divný". Cronenbergovi usedlejší a normálnější styl sedí a ačkoliv stále spoléhá na otevřené chvíle násilí a sexuality, nepůsobí tyto momenty pod jeho vedením nepatřičně, naopak jsou sugestivní a prakticky nezbytnou součástí odvrácené strany světa v londýnských ulicích. Mortensen si konečně vybírá role, v nichž má co říct a Naomi Watts samozřejmě nic nezkazí. Kdyby mi dal někdo na výběr mezi gangsterem a přísliby, váhal bych hodně dlouho a popravdě nejsem schopný říct, ke komu by mě to nakonec zatáhlo. Jak západní, tak východní mafie mají totiž své osobité kouzlo. 9/10 (02.01.2008)

David Cronenberg stárne a moudří. Točí filmy, které jsou pro větší publikum než jehož dříve natočené snímky. Je to rozhodně dobře, protože Dějiny násilí jsou kvalitní podívaná a Eastern promise rozhodně ještě lepší. Opět je zde Viggo Mortensen, který podle mě předvádí oscarový výkon, v roli řidiče syna významné osobnosti ruské mafie. Hned vedle něj je krásná Naomi Watts , která jako by mládla a v každém dalším snímku je krásnější a krásnější. Celé obsazení je naprosto skvělé, bez jediné chybičky trefené, včetně Vincenta Cassela, který mě osobně velmi překvapil. David Cronenberg pečlivě buduje atmosféru a v některých okamžicích dá vzpomenout na svou "krvavou a úchylnou" minulost. je to jedině dobře, protože takovéhle scény dodávají snímku realističnost a trochu té brutality. Je jisté, že všechny okouzlí Viggo Mortensen, který předvádí neskutečný výkon a například jeho hlas prošel obrovskou změnou. Jediná nevýhoda tohoto snímku je jeho průhlednost. Po půl hodině, možná dřív, je vám všechno až do konce jasné a to je opravdu u tak kvalitního a skvěle obsazeného snímku smutné. Přesto je Eastern promise skvělý snímek, který nikomu nesmí uniknout, protože je horkým kandidátem minimálně na nějakou oscarovou nominaci. (31.12.2007)