Východní přísliby

Syrové, drsné a dokonale vygradovné, přestože chybí hranice, kde gradace začíná a kde končí. Cronenberg rozplétá a zaplétá až příliš snadno, vše ale překrývá neskonalým režijním umem. Mimochodem, poprvé od Pána prstenů mám pocit, že Aragornův Mýtus padl a nastupuje Mortensenovo očištěné herecké Ultimátum. (18.01.2008)

Je přirozené, že lidé jedí. Je přirozené, že lidé jedí také ve filmech? Neřekl bych. Pokud nejde vyloženě o „žrací“ film, zřídkakdy narazíte na scénu s jídlem, která vám utkví v paměti. Do zhlédnutí Východních příslibů pro mne takovou scénou byl recept na delikátní omáčku na špagety z Kmotra. A nyní? Anna vchází společně s majitelem do kuchyně útulného rodinného podniku a je jí nabídnuta ochutnávka z velkého hrnce, v němž probublávají kusy čehosi červeného, co s jistou obezřetností snímá také kamera. "Lidské ostatky!", napadlo mě jako první. Jak následně vyjde najevo, režisér s námi hraje hru – šlo o pravý ruský boršč. Co oceňuji s každým dalším Cronenbergovým filmem více - tu hru může hrát každý. (více) 85% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Visáč, Vitason, m.zub (15.01.2008)

Taková více méně gangsterka, která se snaží působit co možná nejvíc reálným a hodně drsným, až skoro krutým dojemem a musim říct, že se to daří znamenitě. Krom toho to co se režiséři většinou neodvážej ukázat, tak tady Corenberg ještě zvýrazní, takhle libově podříznutí krku sem ještě neviděl, skoro bych řek, že Cronenberg si s tim hodně vyhrál a tak moc se mu to zřejmě zalíbilo ,že to ukázal ve filmu ještě jednou. Stejnětak se nebál ukázat Viggo Mortensena úplně nahýho jak bitkaří, většinou se to nějak zakamuflí, aby nebylo nic vidět, třeba že je všechno za nohou, ale tady bohužel Viggo musel ukázat všechno, ale přitom to nevypadalo cíleně a jen to podpořilo, ten reálně dojem z tohohle filmu. Taky mě docela překvapilo, jak Mortensen s Cassellem zvládaj ruskej přízvuk, působili dokonale východním dojemem a ještě to podpořili skvělým výkonem. Jenže bohužel problém filmu je, že se během těch 100 minut odehraje opravdu hrozně málo zajímavejch situací a příběh plyne dost pomalu, takže to nakonec nějak extra nezaujme,ale od Cronenberga to byl pokus hodně zdařilej (01.01.2008)

Cronenberg potvrdil formu a aj zjavne pritvrdil. Amíci točia príbehy o amerckých gangstroch, Taliani o Cosa Nostre, či Camorre, šikmookí zas o Yakuze, alebo Triádach. Ale keď začne Kanaďan s anglicko-americko-francúzskymi hercami natáčať film o ruskej mafii, tak tomu sa povie guráž. David to ale zvládol, s citom pre datail ako nikdy predtým rozohráva nebezpečnú hru, do ktorej som sa s radosťou pridal. Príbeh má krásne pomalé tempo, občas by nezaškodilo viac akcie, ale o to viac som si tú štipku, ktorá vo film bola, vychutnal. 85%. (31.12.2009)

Zrovna ve chvíli, kdy už jsem myslel, že mám Cronenberga přečteného a ne úplně příznivě naladěného směrem k mému vkusu, přijde takováhle pecka. Zatímco v Dějinách násilí se gangsterky jen dotkl a celý příběh balil do chvílemi nevěrohodného osobního dramatu, Přísliby už jsou zcela jiná káva. Jejich nijak složitý a přesto dostatečně prokreslený příběh ukáže jak komplikovaný osobní život Anny, tak i hierarchii jednoho společenství, kde se mluví s velmi výrazným přízvukem a potichu se zadávají špinavé příkazy. Díky Mortensenovu dokonalému výkonu se divák z onoho zlého a mrazivého světa ani na minutu nedostane. (07.02.2008)