Východní přísliby

Vánoce, Vánoce přicházejí a v prosincovém Londýně se chystá vraždění neviňátka, jehož buclaté prstíky novorozence mají nečekanou spojitost se zdánlivě obyčejnými obyvateli zdánlivě obyčejné ruské restaurace. A zdánlivě obyčejná porodní asistentka, spalovaná touhou držet na rukou dítě pro změnu vlastní, se zaplete do pohádky o nevinné princezně v hodně temném lese. Cronenbergovu tvorbu příliš neznám (pokorně klopím hlavu a očekávám trest za vetření se do hájemství filmových znalců), ale tenhle lákavý boršč, obsahující přesně vyvážený podíl masa, křupavé zeleniny i smetany, je víc než lákavou pozvánkou k dalším stolům rejžovy kuchyně. A pokud jde o šéfkuchařovy asistenty - Aragorn je zaplaťvalar mrtev a král se vrátil, protože pro to, co předvádí Viggo Mortensen, je ožvýkané spojení herecký koncert slaboučky nevýstižné, mistr ztotožnění se s postavou si omotal celý ten orchestr kolem potetovaného malíčku, laskavý dědeček Armina Muehler-Stahla se lusknutím prstů stává perníkovým dědkem měnícím nevinné dívenky v maso a krev, Vincent Cassell rozehrává svého Kyrilla tak, že to, z čeho by slabší herec udělal parodii na zločinecké kreatury, je v jeho podání plnohodnotná a fascinující postava, akorát Naomi Watts nejenže zaostává za pány o několik koňských délek, oni ji do toho dostihu totiž vůbec nepřihlásili, ale neubráním se dojmu, že jde o záměr, aby ta labutí běloba kontra mafiánská říše vlků vynikla tím víc. Při pohledu na údiv některých pánů nad borščem skutečným musím pobaveně zkonstatovat, že je vidět, že se ke sporáku v životě nepřiblížili, mně jeho filmová varianta přišla k hodně velké chuti a co se týče toho smetanového milostného přídavku, tak se, myšičko moje milá, neboj, zvláštní osoby, které si takhle představují romantiku, jsme tady přinejmenším dvě. Jeden z filmů roku - ač úředně loňského a při vší letošní konkurenci. (19.12.2008)

„Nepoznali ste dievča menom Táňa?“ – „Poznal som veľa Tání.“ – „Táto mala štrnásť, drogovala, bola prostitútka a zomrela pri pôrode.“ – „Myslel som, že pracujete v pôrodnici, nie v márnici.“ – „Niekedy sa smrť a pôrod prelínajú. Tak nepoznali?“ – „Viete, ja som len šofér. Hovoria mi, kam mám ísť. Doprava, doľava, rovno, tu zaboč.“ – „Tak tu zabočte doprava.“ Veľmi dobré a nejednoznačné. Viggo Mortensen prvé roky u filmu rozpačito mátožil, ale čím je bližšie k päťdesiatke, začína byť nebezpečne uveriteľný. Vôbec by som nenamietal, ak by s Cronenbergom k zaujímavým PRÍSĽUBOM Z VÝCHODU pridal pokračovanie, ktorému sa otvorený koniec „jednotky“ nebráni, skôr naopak. Prekvapivo je však jeho šofér len jedným z mnohých; myslel som, že má hlavnú rolu, ale tú teoreticky nemá nikto. Veľký priestor dostali Watts, Cassel, Mueller-Stahl. Na konci (nemocničná strecha) nastal nečakaný zvrat, ktorý naznačí, že je to len prvá súčasť rusko-londýnskeho puzzle a že s Nikolajom to nie je také „vedľajšie“, ako sa mohlo zdať. Paradoxne sa mi ale pocit, že je to len súčiastka skladačky (filmu chýba poriadny úvod i koniec, akoby sme sledovali len zopár dní zo života niekoľkých postáv) páčil. Dokonca si ani nemyslím, že tomu mal Cronenberg dať ešte viac brutálnych scén – niekoľko autenticky nasnímaných podrezaných hrdiel a jedna surová saunová scéna, do ktorej išiel Viggo naplno a to si ako divák vážim, úplne stačí. (24.05.2011)

S trochou nadsázky řečeno, postava Naomi Watts jakoby vypadla z nějakého naivního románu Daniely Steele a vytváří tak dokonalý kontrast s tvrdým mužským světem podsvětí s poněkud nekompromisním nádechem (detailní podřezávání krků, nůž v oční bulvě). Právě tento kontrast je největší předností příběhu, který není nijak objevný, nutno ale říci, že Cronenbergova neokázalá režie je velmi příjemná a účinná, protože navzdory triviální zápletce dokáže jeho film vtáhnout do děje tak, že vám těch 100 minut uběhne strašně rychle. Oproti předchozímu slabému ´History of Violence´ opravdu velmi poutavé s několika vskutku nezapomenutelnými scénami (úvod, saunová bitka Mortensena v ´rouše Adamově´). Na fenomenální trojici Mueller-Stahl, Cassel, Mortensen bych se mohl dívat celé dny.... (08.01.2008)

Na Cronenberga poměrně umírněné, ale jeho režijní styl je stejně silně znát. Jako téměř všechny filmy, co jsem od něj viděl, i tento na mne pocitově zapůsobil velice chladně, avšak díky silné syrovosti se mu podařilo upoutat mou pozornost. Na Cronenbergovu hru nepřistoupí všichni, ale já si tuhle citově odosobněnou partii občas zahraju rád. 80% (18.08.2008)

Dějiny násilí jsem neviděl, proto byly pro mě Východní přísliby seznámení s Cronebergovým novým stylem.A Croneberg vážně nabírá druhý dech. Přísliby jsou pomalé, komorní, drsné a sugestivní. Mortensen je výbornej a jsem rád, že se po Pánu Prstenů takhle dobře uchytil. Vincent Cassel a Mueller-Stahl jsou také vynikající. Jenom ta Naomi Watts mi tady nějak nesedla, i když ona ta postava nebyla ani moc dobře napsaná, tak s tím asi nešlo moc udělat. Přísliby jsou prostě dobře odvedená práce po všech stránkách a poctivé 4*. (26.01.2008)