Režie:
Roger MichellScénář:
Hanif KureishiKamera:
Haris ZambarloukosHrají:
Peter O'Toole, Leslie Phillips, Jodie Whittaker, Vanessa Redgrave, Richard Griffiths, Ashley Madekwe, Tom Brooke, Bronson Webb, Andrea Riseborough (více)Obsahy(2)
Vysloužilí herci Ian a Maurice jsou dávní kamarádi. Oběma mužům je hodně přes sedmdesát, díky svému přátelství se však útrapám stáří snaží čelit s neutuchajícím humorem a nadhledem. Jejich ustálený a zavedený způsob života se změní, když se k Ianovi nastěhuje jako pomocnice v domácnosti mladičká příbuzná z venkova. I když je protivná, nevychovaná a nevzdělaná, světáckého Maurice osudově okouzlí. Pro něj je Venuší z Velasquezova obrazu. Snímek scenáristy Hanifa Kureishiho a režiséra Rogera Michella, zabývající se vztahem třiasedmdesátiletého muže a devatenáctileté dívky, je navzdory tématu prost jakékoliv laciné skandálnosti a předkládá citlivě natočenou úvahu o herectví, stáří, mládí a nalezení vnitřní rovnováhy. Na sklonku života i na jeho počátku. Ke kvalitě snímku zásadním způsobem přispívá herecký koncert pětasedmdesátiletého Petera O'Toolea, který byl za svůj výkon nominován na Oscara. Pozadu nezůstává ani třiaosmdesátiletý Leslie Phillips a debutující Jodie Whittakerová. Nepřehlédnutelná je i Vanessa Redgraveová v roli bývalé Mauriceovy manželky. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (109)
+4* po čase jsem se vrátit k této seniorské dramakomedii o kamarádech, mezi které vstoupí slečinka a i když chováním je to puberťačka par excellence, tak jednoho z nich okouzlí. Svým přístupem i charisma ji velmi jemně mění a ta mu na oplátku dělá společnost a plní drobná přání. Natočené je to decentně i s nadsázkou a s velmi dobými hereckými výkony. Napodruhé už to ztratilo ten původní 5hvězdičkový glanc a tak trošičku slevím, ale přesto jsem se opět velmi dobře bavil a nebojím se ho doporučit. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 0 /// CASTING: 0 (3*MAX) ] ()
Ano, britská verze Babího léta, ale bez jakýchkoli příkras, bez sebemenší špetičky sentimentu. Zprvu jemným humorem prozářená romance se v druhé polovině přehoupne až do roviny krutého dramatu, v němž naštěstí nechybí katarze. Stáří je pěkná mrcha, bojovat s ní dá pěknou šichtu a z toho, co dostanete za odměnu, už si dokážete vzít jen drobky. Ale žít má smysl vždycky, protože smysl bytí je ve stáří naplněn stejně jako jindy. Peter O'Toole ve své roli jedinečný, stejně tak ovšem mladá přestavitelka Venuše. Jedna hvězda dolů je asi spíš subjektivní, v poslední třetině film hodně zvolnil a malinko ubral na originalitě, kromě úplného závěru, který je naopak skvělý. ()
Nevedel som, čo mám očakávať od filmu, ktorý ma pripravoval na to, že pôjde o romantický príbeh starého, pomaly umierajúceho muža a mladej chlastajúcej babenky z vidieka... Ale keďže som nedávno videl skvelý film Harold a Maude, kde je to presne naopak (stará žena a mladý chalan), tak som si povedal, že to snáď nesklame. A nesklamalo... Scenár je ozaj výborný, herecké výkony nadpriemerné, pričom O'Toole je excelentný a uveriteľný, takže suma sumárum je, že film dobre pobaví, poteší a aj tá romantika je iná a fakt zaujímavá. ()
Mužský kontrapunkt k ženské Matce, který místo stařecké uslintanosti přichází s fetišizací. Místo dramatu spíš komedie, ale hořká, překvapivě rychle plynoucí, ale chladná a odtažitá, nejhůř vykalkulovaná a dramaturgicky neuvěřitelně vychytralá a laciná ve všech zvratech, v závěru dokonce i schématická. Scénáristicky vynikající, i když ty odstředivé momenty s přáteli a "bývalou" manželkou jsou redundantní, navíc narušování fikčního světa vytrhává z fikce a v tom okamžku divák ztratí kontakt s dílem. Ale pokud někdo na tuhle spíš televizní inscenaci, moc málo využívající zajímavý motiv zrcadlení, zavítá, je to kvůli O´Tooleovi a scénáři. V tomhle ohledu by, předpokládám, neměl být zklamán. ()
Žít si v každém věku dle svého, ale hlavně žít a neztrácet zájem o nic. A snad i hledat krásu tam, kde není na první pohled patrná, tedy zdaleka nejen tu fyzickou. Tak jsem pochopil pro mě lehce rozporuplnou scénu prvního setkání Maurice s Venuší, dvou zcela odlišných a přesto tak blízkých světů. Maurice těžko mohl vidět hned Venuši, kdo by ji zde viděl, k té musel dojít. Tedy spíš viděl to, co většina a řekl si, proč to nezměnit, proč ji neukázat jiný svět, o který přichází, proč nejen sobě neudělat radost a ještě naposledy prožít. Silný, z mnoha pohledů k zamyšlení vhodný příběh, ve kterém se mnozí najdou a jistě jim nemusí být ani přes sedmdesát, vždyť těch odkazů je tu tolik. Líbí se mi, že i když je téma svým způsobem vážné a závěr řekněme předem jasný, film zdaleka není pouze dramatem, naopak je zde mnoho komediálních dialogů, z nichž většinu zajišťují rozhovory mezí Mauricem a dokonale nevrlým Ianem. Celý děj potom táhne Peter O'Toole a Jodie Whittaker mu zdatně dopomáhá. Z hereckého projevu Petera O'Toolea mám ovšem pocit, že příliš hrát nemusí, že ony situace jsou mu dobře známé a jeho role mu dělá jen radost. 75% ()
Reklama