Muž z oceli

Praotec všech komiksových hrdinů se vrátil opět na stříbrná plátna a to jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít. Je skoro neuvěřitelné, že si to za těch 35 let v rámci 5ti (oficiálních) celovečerních filmů velký Kal-El rozdal na férovku pouze se dvěma protivníky: Lexem Luthorem a generálem Zodem (toho týpka s nehtama nepočítaje), a i tentokrát se Muž z oceli střetl právě s generálem Zodem. Co se celkového pojetí týče, tak se Snyder snažil co nejvíce připodobnit Supermana (a nebo také co nejvíce odlišit hlavně od Singera) Nolanovu TEMNÉMU rytíři, což dává smysl, když je Nolan oficiálně producentem i tohodle filmu. Snyder tak přináší, v rámci možností, realistického Supermana s nejrůznějšími slabinami a důrazem na jeho origin. Jelikož se jedná již o druhý start, vychází Goyer z éry osmdesátkových komiksů, což krásně rozepsal v podrobném článku IMF. Hrdina tedy není všemocný a má své limity, co se síly týče. Zod a jeho parta je tedy pro něj vynikající soupeř, protože všichni Kryptoňané mají na Zemi téměř totožné schopnosti, jde jen o to, jak je využít. Nyní už k akční stránce. Zkráceně řečeno se jedná o nejepičtější film minimálně tohoto roku. Vizuální efekty jsou na tak skvělé úrovni, že jsem si je vychutnával, jak nejlépe jsem mohl. S tím jsem však měl trošku problém. Jelikož je Superman rychlej jak blesk, tak i samotné honičky a pěstní souboje jsou jen těžko postřehnutelné a nedá se je zkrátka a dobře moc vychutnávat. Zde mi možná skvěle posloužila technologie 48 FPS, což by se tím pádem ještě zrychlilo, ovšem po zkušenosti s Hobbitem byly akční scény přehlednější. Přes toto všechno mi na filmu stále něco chybělo a opravdu nedokážu přesně říci co. Ačkoli Nolanův noir styl zbožňuji, Snyder zkrátka asi není až tak pilný řemeslník. Nyní však nemluvím o akčních scénách, ale čistě o příběhu a jeho rozložení ve filmu, netvrdím však, že odvedl Goyer špatnou práci. Prostě mi to napoprvé tak nesedlo... EDIT : Bylo potřeba vidět film, kvůli objektivnímu hodnocení, ještě jednou. Tu jednu hvězdičku tomu přidám, protože takové akční scény jsem v žádným jiným filmu neviděl. Stále si však stojím za tím, Snyder zatím nedosáhl kvalit Nolana, ale už má blízko, a ne že by se o to nesnažil. Nový Superman je stejně noir jako trilogie Temného rytíře. 90%...[24.06.2013_Cinestar_Černý most] (24.06.2013)

Novej Superman je tak epickej, že když někdo spadne do moře, tak tam plavou obří kosatky, když se letí do vesmíru, tak se naráží do Hubbleova teleskopu, když bojujou tři postavy v Kansasu, tak udělají z Kansasu díru v pravym slova smyslu a když se dávkujou emoce, tak je to taková darda, že Henrymu Cavillovi vzplanou i chlupy na hrudi. Jo, je to super. (A má to vlastně strašně nedostatků, v čele s roztříštěností první hodiny, nepodlehnout takovýmu kolosu ale dost dobře nejde, při akčních scénách mi čelist regulérně padala hluboko pod IMAXovské plátno, tady se nechytaj ani Avengers) 90% (13.06.2013)

Singerova Supermana si velice vážím pro jeho vtip, nadsázku a mnohost opojných intertextových odkazů a přeci až Snyderův Muž z oceli, v souladu s názvem patřičně chladný a daleko nepoddajnější snímek, splnil všechno to, co jsem od filmových verzí komiksové legendy kdy doufal dostat. už při mém prvním setkání s největším ze superhrdinů v raném dětství během sledování supermanovských filmů Richarda Donnera ze sedmdesátých let jsem doufal, že jednou zhlédnu film přesně jako je Muž z oceli: trikově nesmírně vyspělý blockbuster, který plně využije technologické vyspělosti současné kinematografie k rozpoutání nanejvýš epické a tím pádem nanejvýš slastné podívané, akční podívané, která plně zužitkuje nadpozemské schopnosti hrdiny i padouchů z Kryptonu, a která poskytne co nejširší pohled na civilizaci a kulturu tohoto fiktivního mimozemského světa, kamerově pokrokový film, který jako kdyby dal divákům v kině okusit, jaký je to pocit létat mezi výškovými budovami spolu s filmovými hrdiny a zloduchy. Zack Snyder toto vše dodává a zároveň se ničím neodchyluje od mé osobní představy o postavě Supermana. tím míním jak zevnějšek - vynikající herecké obsazení protagonisty a upgradovaný design kostýmu, tak nitro - na poměry "pouhého" letního bijáku překvapivě hlubokou psychologizaci. vlastně dodal ještě víc - charismatickou a všem stereotypům vzdorující herečku do role Lois Lane a neméně šťastnou ruku při výběru představitelů Supermanova biologického i adoptivního otce. i při méně snivém, ale spíše intelektuálně vedeném zohlednění lze nacházet velmi uspokojivé přesahy. nevidět to, nevěřil bych, že kdy nějaký film a tím spíše podle mnohých diváků a priori povrchní blockbuster zkombinuje rovinu explicitních významů vykreslujících postavu Supermana v náboženském kontextu coby novou inkarnaci Krista, či přinejmenším jeho mimořádné schopnosti jakožto dar od Boha, s rovinou implicitních queer konotací, kdy je šikanovaný mladík nucen skrývat svou jinakost před okolím z obav z perzekuce a ostrakizace. takovou perspektivu bych čekal spíše u toho Singera. a už jsem opět u něj. navzdory všem neoddiskutovatelným kvalitám Snyderovy verze se totiž nemohu ubránit nostalgickému vzpomínání na tu Singerovu. snad za to může Snyderův příliš vážný a upjatý přístup, který tolik kontrastuje se Singerovým nadšeným fanouškovstvím. snad. netroufám si soudit. je to jen takový mlhavý pocit. (27.11.2013)

Je to pták? Je to letadlo? Je to... Velký, je to velký, je to velký. A je to marný, je to marný, je to marný. Mohutně efektní, ale bohužel ne adekvátně tomu i efektivní. Sraní do sebe zahleděného mramorového patosu prokládaného nevídaně opulentní akcí řídící se formulkou "vteřina akce, kdy nejde k zemi mrakodrap či někdo po někom nevrhá lokomotivou a není v ní sedm střihů a patnáct odlesků je zbůhdarma promarněná vteřina akce". Tuny patosu, přesto žádný nadhled ani nadsázka. Prostě jen padající mrakodrapy, smrtelně vážné tváře, padající mrakodrapy, „psychologie" postav smrštěná do mravokárných vět nerozvitých, jejichž deklamaci ustál pouze tradičně charismatem sálající Crowe, padající mrakodrapy, padající stíhačky, padající lidé, létající mimozemšťané a pár padajících mrakodrapů navrch. Pokud výše uvedené stejně jako ty mrakodrapy neustojíte (a to se může lehce stát), tak je z toho rázem spíše vděčný terč zesměšňujících posměšků než co jiného. Já to sice ustál, ale aby se mi to jó líbilo, tak by ta odbytá civilní linie nesměla být k té chladné akční (a čistě subjektivně nekonečné a tudíž otupující) části v poměru 1:5(00); a kdyby tvůrci přihodili i špetku nadhledu, tak by je také neubylo. (19.06.2013)

První půle geniální. Tíživost osudu, nejasnost vlastních cílů, víra i beznaděj, všechno pěkně pospolu - ať už v současnosti nebo flashbacích. Úvod je přímo úchvatný. Druhá půle se bohužel zvrhne ve zbytečně divoký digitální bordel, kde se stane ze světa jedno velké smetiště, které semele téměř všechny silné trumfy předchozích minut. Být tam jen finální souboj se Zodem, byl bych spokojenější. Ta "jak katastrofický film s Godzillou" vložka mi ale přišla naprosto nadbytečná. Přes výhrady rozhodně povedený restart, který dává tušit, že by nás mohla čekat velká série. Už jenom proto, že Henry Cavill se konečně našel a samotný Superman nikdy neměl lepší filmové otce (a myslím nejen Crowea a Costnera, ale i Snydera a Nolana). (20.10.2013)