Obsahy(1)
Původní partitura byla v žalostném stavu: noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (156)
Falešné, nedotažené prozpěvování oper v Hostinci na mýtince je půvabné, stejně tak tomu je i u pěveckých sborových čísel z různých předdivadelních seminářů. U Cimrmana v řísi hudby, kteý je na zpěvu položený, ale kouzlo přiznané amatérštiny dvakrát nefunguje. Možná je to délkou, možná slabším libretem, ale Cimrmana hudebního považuji za jeho Achilovu patu. U genia podivné, ale je to zkrátka tak. ()
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. Té hudby ale mohlo být trochu míň... ()
DJC-6. Hra specifická tím, že je to "opera". Zároveň překvapivě jedna z nejtrhlejších cimrmanovek, i když seminář chvílemi začíná až skoro bych řekl nudit - naštěstí to zachrání závěrečný akord. Zásadní podíl na mém vysokém hodnocení má ovšem geniální vykradačská práce Jana Klusáka. To jste divný chodec, když vám chybí bodec!! ()
Obsazení "herci", které jsem měl tu čest vidět: Svěrák, Penc, Brukner, Čepelka st., Svoboda. Neskutečně vtipné představení. Přestože jsem na tuto hru původně ani nechtěl jít, ani na okamžik jsem nelitoval. Toto trošku opomenuté Cimrmanovo dílo stojí za zhlédnutí. Sice mě mrzí, že už bez Smoljaka a Vondrušky, ale to, co předvádí ostatní "herci", je opravdu geniální. Když vidíte pětasedmdesátiletého Svěráka poskakovat po jevišti jako při kankánu a slyšíte jak všichni společně zpívají "operu" o cukrovaru - pivovaru, když recitují operu bez hudby, Brukner zpívá árie německy, až vám vyhrknou slzy do smíchu do očí. Říkal jsem si, dědci blázniví, co všechno jsou schopni pro zábavu udělat! :-) Jen ať jim humor a elán vydrží co nejdéle. Nevím, zda to do hry patřilo, ale některé vtipné árie opakovali na konci herci několikrát, až jsme nevěděli, zda už je konec či ne. Zdeněk Svěrák nakonec řekl, že už více toho nemají a ať jdeme domů :-) Smekám poklonu, pánové. ()
No, byl to jeden ze slabších počinů DJC, ale pořád se u něho divák může slušně pobavit, nebo alespoň u mě tomu tak bylo. Tentokrát se mi líbila více přednáška než samotná hra, ikdyž je fakt, že ty výstupy pana Vondrušky byly někdy na hraně. Opera sice až tak vtipná nebyla, ale ty písničky v podání Smoljaka, Svěráka, Hraběty a Bruknera se mi moc líbily a jako vlastence zahřály u srdíčka ;-) "Chýtré hlavičky, zláté ručičky, tó jsou čeští, tó jsou čeští inženýři..." ()
Galerie (10)
Zajímavosti (14)
- V starých programech k této hře bylo připsáno slovo režiséra. Znělo: „Prosím diváky v první řadě, aby během představení nedávali nohy na jeviště.“ (mnaucz)
- Původně mělo představení 2 části, ve kterých se přednášelo. 1. skoro shodná s tou současnou. Ve 2. byly ještě přednášky o „Kabině pro začínající houslisty“ (v současnosti v 1. půli), dále přednáška „Poezie pro mlynářské děti“ (vypuštěna na začátku 90. let) a „Osud mamutí opery Panama“ (vypuštěno kolem v roce 2006). Po té následovala opera. (mnaucz)
- Když autor hudby Jan Klusák odešel z divadla, nedal do roku 2007 souhlas s publikováním na zvukové nosiče. Údajně na tom byl za komunismu materiálně špatně a doufal, že ho opera uživí. (Kulmon)
Reklama