Cimrman v říši hudby

I když bych při srovnání tohoto kusu s jinými zábavnými kusy naší filmové scény mohl dát bez rozpaků pět hvězd, skončil jsem nakonec u čtyř - prostě proto, že jsem Cimrmany srovnával s tím nejnáročnějším - tedy opět s Cimrmany. A tady jsem musel uznat, že humor byl předkládán formou "smějte se", zatímco u jiných představení se předpokládá, že divák je dostatečně inteligentní, aby to pochopil sám. Ale možná je to jen můj pocit, a vyjádření čtyřmi hvězdami není spravedlivé...ale co je to spravedlnost v hodnocení? Kdybych měl samostatně hodnotit první a druhou část, tak ta první (přednáška) by u mne byla za 3 a druhá (opera) za 5 hvězd. Takže jsem zase na 4. (02.01.2015)

Prakticky nemám proti nikomu nic, tedy ani proti Kájovi a jeho Ivance (Nellince Sofii, Charlottce...) a jiným. Den, kdy jsem začal mít proti někomu (komukoliv) něco, by se dal nazvat dnem D a byl to den totožný se dnem, kdy jsem byl "donucen" shlédnout (alespoň větší část) přeintelektualizované vycpávky, které dali její autoři název "Cimrman v říši hudby". I když mám oba její autory (Svěrák/ Smoljak) jinak rád, tohle se bude jenom těžko odpouštět...nehledě na "duševní újmu" (upadnutí do totální deprese). Autoři zřejmě ve snaze obrátit pěkné české přísloví "Kde nic není ani čert nebere" úplně naruby a tím dokázat českým fandům Járy Cimrmana mylnost tady toho tvrzení upatlali něco, za co by se musel stydět i samotný Jára...i když to nebývalo zrovna jeho zvykem. Ze všeho číší jenom zoufalá a trapná snaha jejich - na povel - vynucené "intelektuálštiny" a to, oblepit jakousi naprosto diletantskou kostru rádoby vtipným - a přitom neskutečně trapným - humorem, kdy tímto zacpávají jednu díru za druhou, čímž dílko působí jako jedna, jediná velká vycpávka. S humorem (s inteligentním humorem, např. Horníček) to nemá naprosto nic společného a došlo to tak daleko, že jsem se sám za oba autory styděl (což se mi až zase tak často nestává) a v tu chvíli jsem byl i ochoten si připlatit - pokud by to bylo možné - kdyby mi někdo nabídnul špás s uklouznutím na banánové šlupce, třeba i několikrát za sebou. Dal bych za jednu hvězdičku...pár "rozumných" vtípků" se tam nakonec objevilo, ale jelikož jsem nebyl vůbec schopen to dokoukat až do konce, tak je to jenom za odpad, jako u jiných - také nedokoukaných - podobných "geniálních" dílek. (07.01.2015)

Tuhle hru DJC mám snad nejradši, prostě nechápu, jak může někdo napsat, že jsou to nejslabší cimrmani...Ale což, právo na názor nikomu upírat nebudu. :) Měl jsem štěstí, že jsem toto představení viděl se Smoljakem (R.I.P.) i Svěrákem najednou na prknech žižkovského divadla J. C., jedním slovem paráda! (02.08.2010)

,,Kolem toho dřevníku se vine pěšina do vsi vzdálená asi jeden a půl kilometru." Toto je jednoznačně nejslabší hra, kterou jsem od Divadla Járy Cimrmana viděl. Úvodní přednáška je hrozně natahovaná s minimem dobrých vtipů. V první půli na sebe strhává až příliš pozornosti Vondruška, který je až nemístně zmatený, takže působí trapně. Když se po hodině dostaví konečně opereta, nastává nuda ještě větší. Zpívání je nudné, děj je naprosto primitivní a vešel by se klidně do 5 minut. Bohužel má opereta skoro půl hodiny, kdy se na jevišti téměř nic neděje. I na hercích bylo znát, že si své role užívají daleko méně než v ostatních cimrmanových hrách. (25.03.2012)

DJC-6. Hra specifická tím, že je to "opera". Zároveň překvapivě jedna z nejtrhlejších cimrmanovek, i když seminář chvílemi začíná až skoro bych řekl nudit - naštěstí to zachrání závěrečný akord. Zásadní podíl na mém vysokém hodnocení má ovšem geniální vykradačská práce Jana Klusáka. To jste divný chodec, když vám chybí bodec!! (07.10.2007)