Obsahy(1)
Původní partitura byla v žalostném stavu: noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (156)
"Kolegové, smyčec není bicí nástroj." Jako skvělej matematik musím konstatovat, že statisticky vždycky musí být vždy někdo nejslabší. A nejslabší Cimrman je ten, kterej se pohybuje v říši hudby. Jenže to, že je nejslabší, neznamená, že je málo zábavnej nebo snad jen průměrně geniální. Tříjazyčná opera Úspěch českého inženýra v Indii mne zaujala zejména tím, jak zvučně znějí kuňkavý hlasy nezpěváků, kteří to mýmu neoblíbenýmu žánru zavařili opravdu solidně. Navíc jsem se dozvěděl, že G-ovce pocházejí z Bavor, jak se nepříliš úspěšně zkracuje anekdota a co to byla pověstná Cimrmanova Die Cirkulár Schule. Co chtít ve stínu chaloupky víc? ()
K Divadlu Járy Cimrmana jsem se dostal až v dospělosti, velmi jsem si ho oblíbil a postupně jsem viděl všechny jeho hry. Cimrman v říši hudby pro mě byla asi tou nejslabší hrou. Přiznám se, že jsem spíš hudební barbar a neznanot, tudíž mi hodně odkazů mohlo i uniknout. Také mě moc nebere zpívání na jevišti, což tady bylo ve větším množství. Sice jsem se lehce pobavil, ale k ostatním hrám měla tahle hra hooodně daleko a jak se tak dívám na ostatní hodnocení, chyba nebyla jen na mé stráně. ()
Toto je dílo, které asi u mnohých nedojde pochopení. Je to dílo naprosto geniálních rozměrů, které ale může pochopit, podle mého skromného názoru, jen člověk, který je do věci zasvěcen a přece jen mu Bedřich Smetana a Richard Wagner něco řeknou.. Dovedu si představit, že když člověk v životě neslyšel Smetanovy opery – nebo opery všeobecně - a vážná hudba je mu cizí, tak Cimrman v říši hudby může působit poněkud hůře než jiné cimrmanovky. Ale pro diváka znalého věci se tímto dílem otevírá úplně nová dimenze Járy da Cimrmana. Vždyť genialita, preciznost a citlivost s jakou jsou jednotlivé scénky poskládány, mluví za vše! Pánové Smoljak, Svěrák, Klusák a Cimrman dokázali stvořit dílo nové a neokoukané a ještě dnes po mnoha zhlédnutích této hry nepřestávám kroutit hlavou nad tou překypující genialitou! Hlášky typu – Rozmysli si Jíro, rozmysli.., nebo V chaloupky stínu dobře, dobře, ..., dobře NÁM, atd. – mohou někomu určitě připadat jako zoufalý pokus o vtip, ale když člověk vidí, odkud byly vzaty a kam byly zasazeny, musím nad těmito pány smeknout svůj virtuální klobouk!! ()
Z nostalgie bylo hezké sledovat páně Smoljaka a Vondrušku, ale musím říct, že tohle je asi můj nejméně oblíbený kus z Cimrmanovy tvorby. Jsou zde dobré vtipy, je zde zajímavé koketování s hudbou a její specifické spojení s mluveným slovem, ale stejně si nemohu pomoct, v operním partu jsem se prostě nudil. ()
Já mám ty kluky Cimrmanovský fakt rád, ale tohle si podruhé asi nepustím. Krom pár dobrých chvilek (začátek semináře), to za moc nestojí a musím, ač nerad, napsat, že při této hře jsem málem usnul a dokonce jsem i chvíli uvažoval o tom, že to vypnu. No, ale každý má právo na omyl. I ti naši Cimrmanové... ()
Galerie (10)
Zajímavosti (14)
- Původně mělo představení 2 části, ve kterých se přednášelo. 1. skoro shodná s tou současnou. Ve 2. byly ještě přednášky o „Kabině pro začínající houslisty“ (v současnosti v 1. půli), dále přednáška „Poezie pro mlynářské děti“ (vypuštěna na začátku 90. let) a „Osud mamutí opery Panama“ (vypuštěno kolem v roce 2006). Po té následovala opera. (mnaucz)
- Od roku 2002 se Cimrman v říši hudby hraje vždy se Zdeňkem Svěrákem v obsazení. Jeho alternant Jaroslav Weigel se role plukovníka Colonela (kterou se Zdeňkem Svěrákem jako jediný v historii této hry alternoval) vzdal, protože představení již neuzpíval. (mnaucz)
- Původně se opera hrála z pásku a ne s živými muzikanty. Nakonec to však zaměnili. Miloň Čepelka o tomto řekl: „...ale pak jsme si řekli, že to je lepší s živou hudbou. Za prvé to vypadá líp a zadruhé když někdo v opeře udělá chybu, tak si s tím dirigent poradí, kdežto pásek ten jedu furt dál a celá opera může jít... rovnou do háje. Jediná možnost je začít znova od místa, kde ta chyba nastala“. (mnaucz)
Reklama