Obsahy(1)
Původní partitura byla v žalostném stavu: noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (156)
Spousta lidí považuje tuhle hru za nejslabší Cimrmanův počin, protože se při něm nejméně zasmějí. Mám otce, který se živí hraním klasické hudby a on ji naopak miluje. Já bych se bez jeho pomoci asi taky moc nezasmála, ale už vím, že tahle hra je ve skutečnosti prošpikovaná hudebními vtipy a narážkami až k prasknutí (stejně jako hry ostatní), akorát je nekaždý najde a pochopí. Jo a pokud někdy zaslechnete hudební motiv, který velmi dobře znáte, vězte, že to "autor" ukradl námět Cimrmanovi a nikdy ne naopak. ()
Jako muzikant jsem nemohl neocenit hudební vtípky ze semináře. V samotné opeře je sice méně vtipu (a ten je místy trochu křečovitý), ovšem dojem zcela vynahradí hudba Jana Klusáka, který vtipně použil veškerá dostupná klišé z vážné hudby (ano, i v témto žánru to existuje) a tu a tam si od některého skladatele i něco vypůjčil. ()
Další z geniálních kousků Divadla Járy Cimrmana. Hlášky jako "Pivo dodá síly, Plzeň zdraví Díllí, "Chceš-li být však virtuosem – a to ty jistě chceš – musíš vše, co jsi dosud hrál smyčcem před kobylkou, hráti za kobylkou", "To jste divný chodec, když Vám chybí bodec" a další prostě nikdy nezestárnou, stejně jako celá tato brilantní hra ()
Zavolejte, Coloneeelaa.....je to další s úspěšných her, a podle mě moc dobře zpracované ve smyslu hudební opery. Je to aspoň jedno dílo, které vybočuje a neubírá se stejnou cestou jako ostatní. Podle mě má tato hra nejlepší úvodní referát, ze všech her. Hlavně tedy, pokud je obsazen P. Vondruška. "Tedy žaket, že" ()
Ač to činím nerad, musím konstatovat, že Úspěch českého inženýra v Indii je nejslabší cimrmanovskou operou. Ani přednáška nepatří k nejvtipnějším, snaha natáhnout ji na celou hodinu je násilná, navíc mnohé hudební vtipy nefungují tak, jak bylo nejspíš zamýšleno. Mluvené slovo zkrátka Cimrmanovi svědčí lépe. 60% ()
Galerie (10)
Zajímavosti (14)
- Původně postava Inženýra Wagnera opravdu na jevišti ležela. Ze začátku se ve hře rým „A nyní oč tu běží, proč ten člověk tady leží?“ objevoval. Až po čase, kdy se tato hra přepracovala, postava Inženýra Wagnera stála. A místo toho, aby se psal nový rým, tak se prostě, místo „leží“, řeklo „stojí“. (mnaucz)
- Původně mělo představení 2 části, ve kterých se přednášelo. 1. skoro shodná s tou současnou. Ve 2. byly ještě přednášky o „Kabině pro začínající houslisty“ (v současnosti v 1. půli), dále přednáška „Poezie pro mlynářské děti“ (vypuštěna na začátku 90. let) a „Osud mamutí opery Panama“ (vypuštěno kolem v roce 2006). Po té následovala opera. (mnaucz)
- Zde jsou všechna hudební témata z opery: Předehra, která používá dvě témata ze 4. věty 6. symfonie C dur Franze Schuberta, má klasickou sonátovou formu. Začíná v C dur čtyřikrát opakovaným úderným tónem C (v několika oktávách) v pozměněném rytmu. Následující téma je tvořené pouhým opakováním tónů C (tónika) a G (dominanta) směrem dolů v houslích a kontrabasu také s rytmickým obměňováním. To je pak přebráno fagotem ve vertikální inverzi – C a G směrem nahoru. Následně trubkou s přidaným tónem E. První téma tím vlastně od počátku inklinuje k tónickému akordu (C,E,G). Druhé téma je G dur stupnice vzestupně a sestupně po sobě. Toto téma postupně moduluje a vrcholí podpořeno výrazným tremolem smyčců, které by se dalo označit za začátek provedení. Na to navazuje kontrastní tišší provedení druhého tématu, které zazní pouze jednou a je přerušeno reprízou. Ta představuje obě témata a vrcholí opět nad dramatickým tremolem s náznakem fanfár z opery „Libuše“ Bedřicha Smetany. Celá opera v sobě skrývá množství hudebních manýr a převzatých známých i méně známých hudebních skladeb a melodií. Dalo by se spekulovat o původu každé melodie nebo rytmické figury a hledat její původ v celosvětové hudební tvorbě, ale jejich skutečný původ a důvod zařazení do opery zná patrně jen sám autor. Mezi ty nejznámější patří hlavní téma ze symfonické básně „Vltava“ z cyklu „Má vlast“ Bedřicha Smetany, na jehož melodii zpívá při příchodu na scénu český inženýr Vaněk, a na něj navazující téma ze symfonické básně Vyšehrad z téhož cyklu. Celý kontext je navíc uvozen motivem z předehry k opeře „Hubička“ rovněž od Bedřicha Smetany. Motiv z árie „Věrné milování“ z opery „Prodaná nevěsta“ téhož skladatele se zde objevuje dokonce dvakrát. Poprvé v árii inženýra Vaňka „Chytré hlavičky“, která chválí českou šikovnost a podruhé jako úvod slavnostního odhalení, že mok, který inženýr Vaněk přinesl do Indie, je české pivo. Při příchodu plukovníka Colonela na scénu můžeme poznat úvodní fanfáry z předehry k opeře „Vilém Tell“, jejímž autorem je Gioacchino Rossini. Při následující árii plukovníka „Když se hádáme“ zní v refrénu melodie z árie „Di quella pira“ z opery „Trubadúr“ od Giuseppe Verdiho. Z lidových melodií je nejznámější píseň „Andulko šafářova“, která je uvedená dokonce s původními slovy, pouze v úpravě z třídobého do čtyřdobého taktu a parafráze koledy „Slyšeli jsme v Betlémě“ nebo také „Hle hle támhle v Betlémě“. Mezi nejpůsobivější parafráze patří árie německého inženýra Wagnera, který na hlavní téma Valkýr (nazývané Jízda Valkýr, der Ritt der Walküren) z opery „Valkýra“ z cyklu „Prsten Nibelungův“ Richarda Wagnera zpívá slova Ich bin Ingenieur Wagner, píseň Indičtí sedláci, která je parafrází na píseň Jsme čeští sedláci z opery „Šelma sedlák“ Antonína Dvořáka a píseň „Posaďte se, jak je v Praze?“, která skrývá velmi zpomalenou verzi pochodu Vjezd gladiátorů od Julia Fučíka. Poslední a závěrečná árie „My dear“, ve které plukovník Colonel prozrazuje svou touhu stát se v příštím životě Čechem slovy a rov můj až zaroste mechem, chtěl bych se narodit Čechem…, v sobě skrývá nápěv české národní hymny (konkrétně se shoduje část se slovy… a rov můj až zaroste mechem… s… A to je ta krásná země…). Celou operu uzavírají fanfáry inspirované úvodními fanfárami z opery „Libuše“ Bedřicha Smetany, kterými se, mimo jiné, zahajuje festival Pražské jaro. (mnaucz)
Reklama