Hairspray

Hairspray je všemi barvami laděný a absolutně ulítlý muzikál, ve kterém se sešel hvězdný herecký ánsámbl, který mi předvedl, že umí velmi dobře skloubit tanec, zpěv a v některých případech i aktérský výkon. Taneční choreografie měla šťávu a písně, kterých bylo na konci už na mě moc, taktéž. John Travolta vypadá v latexovém obleku hodně zajímavě a hlavní hrdinka není po dlouhé době kupodivu žádná vychrtlá kost. Zkrátka průměrně natočený americký muzikál, který se skvěle hodí na zaplácnutí odpoledne, a neomrzí (tedy aspoň mě) po více jak jednom zhlédnutí. (30.07.2011)

Vlastně mě to ani tak nevzalo. Taneční scény mě začaly chytat až na konci filmu a hudba mi často přišla dost pomalá, takže o nějakém blaženém vrtění do rytmu v sedačce nemůže být řeč. Klady filmu bych ale viděl v jiné stránce. Pokud se dokážeme přenést přes přirozený divákův odstup od příliš barevných filmů, infantilní stylizace a naivních dialogů (což si myslím, že je používáno naprosto vědomě) můžeme vidět i mnoho inteligentních a originálních záměrů. To co bych chtěl především vyzdvihnout je to, jak se úspěšně film vyhýbá žánrovým schématům. Dát jako hlavní hrdinku mírně obézní děvče je výborný nápad. Není hezká, není hubená, přesný opak ideálu krásy. A aby mohla dojít ke svému cíli a šťastnému konci, NEMUSÍ se do tohoto ideálu předělat (zhubnout, nalíčit, natužit..) ba právě naopak. To je naprosto zásadní, protože většina muzikálů vychází právě ze schématu "jsem outsider a abych něčeho dosáhla, změním se na něco co se obecně pokládá jako ideál" (např. v Pomádě se hrdinka musí změnit na ideál tehdejší rebelující mládeže, oblíknout se do koženejch hadrů a zapálit si cigaretu..). Svět není jen seriál pěkných úsměvů, hubených holek a těl jak vystřižených z módních časopisů. A právě toto se mi na tom filmu tak líbí: na první pohled strašná umělost je vlastně pouhou slupkou, za kterou stojí příběh, který naopak proti umělosti bojuje... (15.11.2008)

Muzikálům neholduju, tudíž ten který mě v sedačce donutí poklepávat melodie do opěradel má u mě vyhráno. Ten Shankmanův mě chytnul tak jako žádný jiný za poslední roky a ač to dějově připomíná třídního prosťáčka, je to herecky natolik dobře obsazené a odehrané, hudebně a textově maximálně zábavné a hlavně, geniálně choreograficky zatančené, až mě to do toho velkého kolotoče bralo s sebou. Rozumově za 4, ale ten po prvním čísle odešel, tudíž hodnotím srdcem a to jasně za 5 bodů! (31.12.2007)

Ano, znovu jsem objevila Michelle Pfeiffer a maximálně propadám všemu, čeho se zúčastnila, ačkoli ty hudební věci jí nějak drhnou. Na druhou stranu takové Makin' Whoopee je senza věc. Nicméně tenhle muzikálek je celý vlastně jen parodií na sprej na vlasy a obludné kreace, které za jeho pomoci tvořila celá ta úchylná generace. Ale proboha, je nutné se tomu věnovat téměř dvě hodiny? Tak to tedy ne. (14.02.2010)

|| Scenár: Thomas Meehan, Leslie Dixon, Mark O'Donnell / John Waters | Hudba: Marc Shaiman, Scott Wittman | Produkcia: Adam Shankman, Craig Zadan, Neil Meron, Bob Shaye, Marc Shaiman ,Scott Wittman, Toby Emmerich | Distribúcia: New Line Cinema | Štúdio: Ingenious Media, Zadan/Meron Productions | Rozpočet: 75 miliónov $ | Tržby: 202,548,575 $ || Príbeh má čo povedať, má i historický reálny podtext, a herci zo seba dolujú maximum. Hudba príjemná, tanečné choreografie pôsobivé. Ajkeď je muzikál o TYPoch osobnostno-hereckých, extrémne ťažké hlavné predstaviteľky nie sú nič imponujúce pre oči, a to je asi to jediné, čo mi celú dobu vadilo. Zámer nemusí vždy predurčovať ciel obrazovými prostriedkami... (10.04.2011)