Hairspray

Zábavné nejen pro milovníky hudby a tance. Má to šmrnc, dobře se na to dívá a ještě lépe poslouchá. Herci zvládají své role na jedničku a barevné prostředí 60. let navozuje tu pravou muzikálovou atmosféru. A dokonce jsem se několikrát zasmál... Zajímavosti: J. Travoltu jsem ze začátku vůbec nepoznal. Pak už teda ano... / Momentů, kdy si Ch. Walken "ulevil", bylo mnohem více. Víme však jen o jednom. :-) 70% (28.02.2009)

Ano, znovu jsem objevila Michelle Pfeiffer a maximálně propadám všemu, čeho se zúčastnila, ačkoli ty hudební věci jí nějak drhnou. Na druhou stranu takové Makin' Whoopee je senza věc. Nicméně tenhle muzikálek je celý vlastně jen parodií na sprej na vlasy a obludné kreace, které za jeho pomoci tvořila celá ta úchylná generace. Ale proboha, je nutné se tomu věnovat téměř dvě hodiny? Tak to tedy ne. (14.02.2010)

Tahle ujetá parodie na všechno v čele s vedením, kteří původním filmů jsou tváře, je tak hrozně absurdní, až je to krásné. Zasadit do populární píčoviny vztah k rasismu a obezitě, je neuvěřitelné a já stále koukám a nedokážu uvěřit. Vnímavější divák uvidí nejen krásnou stupiditu, ale i podstatu její, což je prostě krásné a mě se to fakt líbí! (16.01.2011)

Vlastně mě to ani tak nevzalo. Taneční scény mě začaly chytat až na konci filmu a hudba mi často přišla dost pomalá, takže o nějakém blaženém vrtění do rytmu v sedačce nemůže být řeč. Klady filmu bych ale viděl v jiné stránce. Pokud se dokážeme přenést přes přirozený divákův odstup od příliš barevných filmů, infantilní stylizace a naivních dialogů (což si myslím, že je používáno naprosto vědomě) můžeme vidět i mnoho inteligentních a originálních záměrů. To co bych chtěl především vyzdvihnout je to, jak se úspěšně film vyhýbá žánrovým schématům. Dát jako hlavní hrdinku mírně obézní děvče je výborný nápad. Není hezká, není hubená, přesný opak ideálu krásy. A aby mohla dojít ke svému cíli a šťastnému konci, NEMUSÍ se do tohoto ideálu předělat (zhubnout, nalíčit, natužit..) ba právě naopak. To je naprosto zásadní, protože většina muzikálů vychází právě ze schématu "jsem outsider a abych něčeho dosáhla, změním se na něco co se obecně pokládá jako ideál" (např. v Pomádě se hrdinka musí změnit na ideál tehdejší rebelující mládeže, oblíknout se do koženejch hadrů a zapálit si cigaretu..). Svět není jen seriál pěkných úsměvů, hubených holek a těl jak vystřižených z módních časopisů. A právě toto se mi na tom filmu tak líbí: na první pohled strašná umělost je vlastně pouhou slupkou, za kterou stojí příběh, který naopak proti umělosti bojuje... (15.11.2008)

Muzikálům neholduju, tudíž ten který mě v sedačce donutí poklepávat melodie do opěradel má u mě vyhráno. Ten Shankmanův mě chytnul tak jako žádný jiný za poslední roky a ač to dějově připomíná třídního prosťáčka, je to herecky natolik dobře obsazené a odehrané, hudebně a textově maximálně zábavné a hlavně, geniálně choreograficky zatančené, až mě to do toho velkého kolotoče bralo s sebou. Rozumově za 4, ale ten po prvním čísle odešel, tudíž hodnotím srdcem a to jasně za 5 bodů! (31.12.2007)