Touha, opatrnost

Poslední film Ang Leeho je o lásce, zradě, nenávisti, touze a v poslední řadě i opatrnosti, jak ukazuje už samotný název filmu. Asijská tvorba mi není nejbližší, moc filmů jsem neviděl, ale její úroveň bych přirovnal k evropské scéně, která je kvalitní, jen valná většina z nás dává přednost továrně na sny. Důvod je i ten, že neumím čínsky ani slovo, a jsem odkázán pouze na titulky. Kdyby Se, jie točil samotný Hollywood (on samozřejmě Lee má zkušenosti), dopadlo by to určitě jinak, bylo to velkolepé (bráno jako velkofilm), vznášelo by se to nad zemí, situace by byla jinak vykreslená, zajímavěji a osekaná o spoustu detailů. Přesto, ani tohle se neobejde bet výtek. Pomalé tempo neodsuzuji, ale v první hodince se vůbec nic neděje, akce žádná, erotická scéna trvající tři sekundy a spousta nejasností. Ta druhá už nabírá rychlost a po cca dvaceti minutách frčí a nabízí úplně všechno, co se od něj čeká. Z pomalu plynoucí dramatické romance přichází na řadu tvrdý thriller o smíšených pocitech hlavní hrdinky, která se pomalu ale jistě začíná ztrácet i sama v sobě. Určitě to není špionážní retro, i když se o to všichni snaží, éterická hudba mi připomínala melodie z Bonda, jinak se to neslo v čínském stylu a zpěv samotné hlavní aktérky byl příjemným zpestřením. Ang Lee prostě umí. S hodnocením si nejsem úplně jistý, ze začátku mezi dvojka až třema, ke konci čtyři až pět. Hodně dobré tři, nakonec. (29.06.2008)

Pro jednou přesně vystihující název. Čekal jsem více špionských intrik, ale film klade více důraz na vztah hlavní dvojice. Překvapila mě intenzivní erotika, takhle hodně se totiž nešukalo snad ani v Nymfomance. Nejvíc se mi ovšem líbila Wei Tang a skvěle udělané prostředí válečného Hongkongu a Šanghaje. (24.12.2014)

První polovinu prostříhat! Konec je ale famózní. Dá se říci, že od první erotické scény (nechápu, co s tím všichni tak nadělají, prostě tam souloží, no..) až do konce jsem byl napnutný a atmosféra na mě silně působila. Škoda že někteří diváci nevydrželi první část a po hodině a půl odešli. Ale popravdě řečeno, nedivím se jim. Stejně jako se nedivím lidem, co tu hodnotí průměrně. Dá říci, že Touha, opatrnost poskytne přesně takový zážitek, jaký očekáváte od tříhodinového špionážního válečného čínského dramatu. Občas nudí, je zdlouhavá, nepřehledná, Evropanem nepochopitelná, občas ale zajímavá, originální. "Uteč" na konci mě dostalo. (11.04.2008)

Možná by na film stačilo poslat kohokoli vnímavějšího naslepo, a nechat na něj působit filigránsky jemnou hru pohledů a slůvek, která se v druhé půli zlomí do příběhu nebezpečně zbujelé vášně. Rozhodnutí popsat onen zlom jako princip celého vyprávění znamená sice zbavit diváka možnosti být překvapen, ale připraví ho na něco jiného, než napovídají upoutávky. Touha, opatrnost rozhodně není konvenčně uhlazený retrosnímek. Podobně jako Černá kniha Paula Verhoevena je o válečné okupaci a ženské špiónce z odbojového hnutí, která má dostat vysoce postaveného muže. V Číně 40. let jím není německý důstojník, ale vysoce postavený šanghajský úředník kolaborující s japonskými okupanty. V Touze, opatrnosti nenajdeme nadsázku a jízlivost jako v Černé knize; nemilosrdné dějiny se tu neprojevují ani tak přes akci kupící více i méně uvěřitelné zápletky. Vše se projevuje spíš přes pocity hlavní hrdinky a patří k režijnímu mistrovství Anga Lee, že ona hnutí duše umí zprostředkovat obrazem. (14.06.2020)

Ono to bylo poměrně dlouhé a rozvleklé, trochu prostříhat by neškodilo (o sexuálních scénách nemluvím, ty nechat), ale bylo to tak zajímavé téma, ten strašlivý rozpor mezi odpovědností k vlasti a mezi city, že jsem o tom filmu přemýšlela ještě tři dny a to si myslím zaslouží 4*. Ještě pořád myslím na to, co byl Yee vlastně za člověka a co k němu ta nešťastná a velmi statečná dívka cítila a proč nakonec udělala to, co udělala. (05.12.2007)