Trade

Obchod se ženami je asi jeden z nejodpornějších, takže pokud se ta látka zpracuje kvalitním filmovým způsobem bude to film, který na člověka má opravdu silný dopad. To není bohužel tenhle film, který sráží mnoho nelogických nesmyslů ( Polka zadržená na hranicích a vrácená jako Mexičanka? prodej holek přes internet a pak platba v hotovosti v nějakým baráku uprostřed města, lustrování zákazníka, když už je u pachatelů a oběti - trochu pozdě ne? atd) a to nemluvím o tom, že na realističnosti ubírá to, že navzdory odpornému surovému tématu se bál režisér ukázat byť jen bradavku, aby to náhodou někoho nešokovalo? Pokud bych chtěl vidět realističtější mechanismus obchodu se ženami pustil bych Obchod s bílým masem (2005), ikdyž i ten má pár amerických korektních brzd, pokud bych chtěl vidět něco syrovějšího vycházející ze skutečnosti dal bych Sex traffic (2004) nebo Informátorka (2010) a pokud bych chtěl vidět něco, co mi přiblíží realitu a zvedne se mi žaludek tak si dám finskou Očistu (2012), který má sice jen pár minut o obchodu s lidmi, ale tam člověk mrazivě pochopí asi všechno to ponížení, beznaděj a důvod proč není jednoduché z tohoto byznysu vyskočit ikdyž má šanci. (10.06.2017)

Ten film měl úžasnej nástup. Všechno, co se dá shrnout pod pojem Ciudad de México, podbarvený písničkou skvěle vyjadřující místní barvitost a temperament. Což mu z mýho pohledu přidalo tak půl hvězdičky. Líbilo se mi jak prostředí, tak mexický postavy v čele s Adrianou, tzn. Paulinou Gaitan. Všudypřítomná korupce, korupce a zase korupce, to byly realistický prvky. A pokud někdo tvrdí, že Cesar Ramos přehrával, nutí mě to ptát se, jestli už někdy viděl, jak se běžně chovají Mexičani. Na tom byly dost dobře vidět právě ty rozdíly, který odlišovaly „gringos“ od „mexicanos“. Nemůžeme prostě všechno soudit podle našich měřítek. Ale na druhou stranu musim říct, že takhle to dopadá, když chtějí Američani točit o Mexiku. Ne, fakt jim to nejde. Občas nějakej ten americkej akční prvek vloženej někam, kam se absolutně nehodil, veskrze pohádkovej konec se ke zbytku filmu taky příliš nehodil a celkově si myslim, že si ten námět zasloužil trošku lepší zpracování. Ale těším se, až přijde film, kde bude stokrát zpracovávaný téma překročení mexický hranice konečně na úrovni. (02.03.2011)

Závažné téma. Ročně se údajně prodá za hranice za účelem nucené prostituce 1 000 000 lidí. Většinou dívek, chlapců a mladých žen. Tento neblahý obchod hodně kvete na mexicko-amerických hranicích, jako je popsáno v tomto filmu. Zde je spousta dobrých náhod a velmi pozitivní konec, což se v reálu asi příliš nestává. Nutno ocenit skvěle stvárněné role Adriany (Paulina Gaitan), Veronicy (Alicja Bachleda) a Jorgeho, Adrianina bratra (Cesar Ramos). (28.04.2020)

Odvrácená tvář Mexika mohla a měla dopadnout o poznání lépe. Bohužel, nestalo se tak. Realitou střižené drama má jasně rozdané karty. Třináctiletá Adriana má milovaného bratra Jorgeho a stejně milující matku, teď i jízdní kolo, které jí bráška koupil. Jenže hned následující den si jí vyhlídnou ruští překupníci s lidským masem a její život se rázem otočí o tři sta šedesát stupňů, protože panny mají v tomhle byznysu sakra velkou cenu. Zdrcený Jorge díky náhodě a scénáristickým berličkám záhy pochopí, o co tady jde a prakticky bez šance na úspěch se vydá po stopách sestry a nebezpečných gaunerů. Náhoda a pořádný kus štěstí při něm bude stát ještě jednou. Narazí totiž na stárnoucího amerického poldu Raye, který má podobné cíle, a s heslem ve dvou se to lépe táhne, spojí síly. Adriana a další dívky (které své doklady s úsměvem dávají zcela neznámým lidem) mezitím směřují do New Jersey, kde si je má vyzvednout nějaký prasák, který bude v aukci nejaktivněji přihazovat. Do téhle chvíle je to docela napínavé. Působivé záběry z přelidněného Mexico City nechají vzpomenout na Iñárritovu prvotinu. Vyprávění má spád i atmosféru. Jenže hlavním problémem je, že režisér a scénárista ani jednou nepřekvapí. I přesto, že scénář mohl osudy zúčastněných vehnat jakýmkoliv směrem. V druhé polovině snímku spíš diváka několikrát nemile překvapí (pedofilní parkoviště). Charaktery pašeráků jsou jen načrtnuté, jakmile se setkají v Jersey se svou spojkou, začnou tvůrci dělat z diváka totálního blbce (pokud jde o obchod s živým masem a o takové peníze, tak by nikdy výměna neproběhla tak naivně). Výsledkem je prostě silné a aktuální téma v hloupém zpracování a ještě hloupějším ryze filmovým koncem, kterému nepomůže ani civilně hrající Kevin Kline nebo stále zajímavější Alicja Bachleda. (29.07.2010)

"Nenálezáme oběti, které jsou proti své vuli převáděny do USA, protože je ani nehledáme." ( až 1 milión celosvetovo ROČNE!!). Keby to nebolo o tomto, bol by to priemerný film. Ale pre mňa to bola sila, hnus a poučenie zároveň. Nad touto témou som až doteraz nikdy neuvažoval. Takže u mňa film splnil svoj osvetový účel. (26.04.2010)