Ponjo z útesu nad mořem

Tenhle Miyazaki patří k tomu slabšímu co jsem od mistra viděl, ale to neznamená, že by snad Ponyo nebyl dobrý, jen to dokazuje genialitu tvorby tohoto výjimečného japonského režiséra. Děj plyne dosti pomalu a nechá diváka, aby si užil jedinečnou pohádkovou atmosféru. Film přímo hýří nápady, roztomilými postavičkami a dokáže prozářit i dosti zakaboněný den. Tudíž znovu smekám před Miyazakim a jen doufám, že tohle nebude poslední mistrovo dílo. (27.09.2008)

Ponyo je animáč spíš pro hodně malé děti. Je spíš o atmosféře, má takovýten příjemný japonský styl. Všechno je takové malebné, milé a má to i hezkou hudbu, ale upřímně řečeno to byla pro mě často slušná zívačka. Příběh to nemá kdovíjaký, nakonec se z toho vyklube variace na Malou mořskou vílu... která je ale vzhledem k nízkému věku protagonistů docela ujetá. Ve filmu nijak nefunguje drama, protože ani nemá pořádné záporné postavy. Je to spíš hezky udělaný film o tom, jak si děti hrají. (5/10) (06.02.2021)

Píše se rok 2008. Temný Rytíř bez problémů válcuje svoji konkurenci ve všech státech světa. Když najednou se stane něco, s čím producenti absolutně nepočítali, ohromný propadák v japonských kinech... čím by to tak mohlo být? Ponyo je ta správná odpověď. Stavět se proti novému filmu zbožňovaného režiséra prostě nebyl dobrý nápad. Miyazaki tentokrát zvolil jeden z civilnějších fantasy příběhů, což asi nebude po vůli milovníkům Mononoke-Hime, nebo Naushiky. Ale kdo se s radostí podvolí návratu do desíti let, bude unešen. Sice schází nějaký rozvitý ústřední děj, ale to Miazakimu nebrání pohrávat si s emocemi diváka, jak mu je libo. Stále nechápu, jak se mu daří, tak jednoduše ve mě probouzet radost, dojetí, obavy a úsměv, který mi div nepotrhá tváře. V porovnání s jeho předchozími filmy bych měl za sebe hodnocení trochu snížit, ale když je přejdu a vzpomenu si jak dlouho mi zůstal po filmu dojatý úsměv, tak nemůžu bodovat jinak. (20.05.2009)

Jedním slovem nádhera. Miyazakiho filmy omračují špičkovou animací a nespoutanou fantazií. Oproti jiným jeho filmům není Ponyo tak temný, což vůbec nevadí. Zjevná je inspirace pohádkou Malá mořská víla od H.Ch.Andersena. I zde se má rozhodnout, jak to se zlatou rybkou dopadne...Naštěstí příběh se snaží ukázat to dobré v člověku, narozdíl od Andersena...Podmořský svět je úchvatný, vůbec nejkrásnější pak tehdy, když pohltí pobřeží a ryby se prohání v korunách stromů. Mezi nejpůsobivější scény patří běh Ponya po hřbetech obrovských ryb za doprovodu Wagnerovy Jízdy valkýr. Poetické, zasněné, milé, fantastické i napínavé. (22.07.2011)

Príbeh o rybke, ktorá chcela byť človekom. To je asi tak všetko, čo k tomu môžem povedať. Buď mi niečo podstatné uniká (nie, ekologický podtext to nebude, ale že by ma takto podaný dojal povedať nemôžem) alebo si dal Miyazaki totálny time-out. Alebo som sa v ňom mýlil a Mononoke je ojedinelý zázrak? Uvidíme, čo nám dá jeho prvotina Naušika... (27.08.2011)