Válka rozumu a cti

Zasadené do obdobia 370 pred n.l. kedy Čína bola rozdelená medzi 7 malých kráľovstiev a ďalších menších miest a území, jedným z ktorých bol aj "mestský štát" Liang. Na obranu tohto mesta proti monohonásobnej presile útočníkov z kráľovstva Zhao prichádza tajomný bojovník Ge Li z malého kmeňa Mozi, známeho pre svoje výborné taktické obranné manévre...a prináša so sebou pravdepodobne najlepší historický (veľko)film posledného obdobia. Po vlne fantasy a wuxia filmov stavajúcich na opulentnej výprave a predrátovaných súbojov je Battle of Wits ázijským krokom do vôd poctivo budovanej historickej vojnovej drámy, ktorá strháva divákovu pozornosť nielen výborne nasnínamými a gradovanými bojovými sekvenciami, krásnemu soundtracku snúbiaceho v sebe epickosť s krehkosťou, ale i silným dôrazom kladeným na samotnú taktiku - stratégiu obrany a v neposlednom rade aj svojím silným antivojnovým posolstvom. A navyše Andy Lau je tu opäť raz bezchybný... . (24.12.2006)

Ok pokus o historický velkofilm, každý takový pokus je dobrý, ale nesmí to chvílemi působit směšně a uměle. Bohužel přesně tak chvílemi film působí. Andy Lau vypadá líp jako gangster než jako mnich - stratég. Korunu všemu dávají vyloženě špatné digitální triky. I přesto celek není tak špatný, jde jen o to jak velké budete mít očekávání. (02.12.2007)

Zdaleka nedosahuje kvalit Krvavého pobřeží, ale i tak je to vysoký nadstandart. Celý film je tak trochu pokažen zamotaným koncem. To ovšem nic nemění na faktu, že se jedná o naprosté vizuální orgie a slast pro me oči a duši. Na druhou stranu tu není žadná vyznamější scéna, která by mi utkvěla výrazne v mysly. (25.03.2009)

Muk gong není vlastně až tak filmem o vojenství a vojenské taktice, které se věnuje soustavněji jen v první půlce, ale filmem o politice, která je přítomná celou dobu a v druhé polovině zcela převládá: všechna konflikty v druhé půli, jsou charakteru právě politického, motivy jednání jsou ideologie a moc. Ge Li jedná v souladu se svou mírumilovně-válečnickou ideologií, král se obává ztráty své moci, generál Xiang Yan-zhong vidí jako jediné možnosti konce boje ve shodě se svou válečnickou ideologií jen vítězství nebo smrt. Ve chvíli kdy je ohrožena stávající mocenská struktura, jde jakékoli možné vnější nebezpečí stranou, všechny síly se napínají k likvidaci hypotetických bodů odporu. Takřka po vzoru stalinských čistek po Druhé světové válce, která přinesla jisté uvolnění, jsou královi poddaní, kteří poznali vlastní schopnost zvítězit nad nepřítelem, podrobeni represím, údajně odbojní důstojníci zlikvidováni, ti kdo se odváží zpochybnit královu legitimitu (Yi Yue) umlčeni a tím donuceni k doznání a pasivitě (králova výsměšná otázky jestli Yi Yue, které byl na jeho rozkaz vyříznut jazyk, chce před popravou něco říct). Konec je zcela neradostný: král je přese všechno po konečném vítězstvím, na kterém se takřka nepodílel, oslavován jako jeho strůjce, vůdcové odporu proti němu, který si sám vynutil, mrtví, Ge Li odchází se skupinou sirotků do neznáma. Jeho pouze obranná strategie se ukazuje jako nedostatečná, neschopná změnit základní rozpory uvnitř toho co by měl bránit, její úspěch se obrací proti jejímu strůjci (Ge Li je obviněn ze zrady právě proto že zachránil Liang). Když Ge Li mluví o tom, že pouze univerzalita dokáže zahladit rozepře – války může skončit jen sjednocení všech národů (Číny), setkává se se slabinou této univerzality: kopáč tunelů, kterého zachránil před rozlíceným davem mu sděluje, že univerzální láska znemožňuje opravdu někoho milovat. Když se snaží zachránit tu kterou miluje, je už pozdě – Yi Yue bez jazyka nemůže volat o pomoc a utopí se mu na dosah ruky, aniž by o ní věděl. (21.03.2009)

HIstoricky velkofilm je zaner, ktory v poslednej dobe straca tvar. Kde su casy ked platnam vladli skovosty ako Ben-hur ci Spartakus. Hadam len famozny Gladiator nam opat ukazal silu a potencial, ktore v sebe tento zaner ukryva. Vlna filmov ktoru spustil (Troja, Alexander, Kralovstvo nebeske), ani zdaleka nedosahuje kvalit menovanych a sposobili to, ze ludia sa tohto zanru prejedli a jednotlive filmy sa zliali do jednoho velkeho gulasa, kde vitazi ten, kto ma viac vojakov v monstroznejsiu bojovu scenu. Ako skvelo som sa citil po dopozerani tohto filmu! A battle of Wits je historickyfilm s velkym F, klenot zanru ktory patri vobec k tym najlepsim ake boli kedy natocene. Od pribehu, cez herecke vykony, vypravu, kostymy, bojove sekvencie....vo vsetkom sa radi k absolutnej spicke. Pribeh je zasadeny do doby zjednotovania ciny, konkretnejsie opisuje snahu ubranit mesto pred prichadzajucou armadov. Napinavy pribeh nam predvadza posobivu obrannu strategiu hlavneho hrdinu Ge Li, ktory mesto nebrani k tomu, aby ho doviedol k vytazstvu ale aby zabranil prelievaniu krvi na obidvoch stranach. Neuveritelne putavo, dramaticky, energicky a emotivne rozvijany pribeh o nezmyselnosti vojny, ktory krasne vystihuje tento dialog z filmu -"Preco si ma nezabil? - Preco mi davas take hlupe otazky. Preco by mali ludia zabijat jeden druheho?". Tak plynulo, cisto a putavo rozpravany pribeh kde nic nieje len pre efekt a vsetko ma svoje miesto v pribehu, bez akychkolvek chyb ci zadrhelov, tak poctive a vysperkovane vo vsetkych smeroch.... to som uz dlho v tomto zanri nezazil. (10/10) (17.07.2007)