Deník mrtvých

Smutný pokus skloubit klasickou zombárnu s found footage. Moc nefunguje ani jedno. Velmi nepříjemné je, že se vše odehrává v nějakém velmi alternativním světě, kde nikdy neslyšeli o zombiích a všichni půl filmu hrozně mudrují, co se to jako děje a že to asi musí být nějaký virus a vůbec, karta reality nulová. Ještě víc k vzteku a otravě je, že Romero ordinuje stejné kapky na seznámení se se žánrem found footage. Za mě se nepovedlo ani složení partičky a skupinek, které potkávají. Nebýt ameše Samuela, byl by film úplně jalový. Jediné, co se dá považovat za dramatický oblouk, je snad parodické naplnění počátečního filmovaného horroru se skutečností... což je trochu moc laciná hrátka. Palec dost dolů. (01.05.2014)

Netušil som, čo čakať, keďže šlo o moje prvé stretnutie s Romerom. Zo začiatku to bolo zdĺhavé, a vďaka found footage forme ma to len viac nudilo. Lenže po chvíli sa to rozbehlo, a s pribúdajúcimi minútami stále milšie prekvapený. Je známe, že Romero používa tému zombies ako kritiku spoločnosti, no že sa bude jednať o morálnu polemiku podanú tak, že skutočne prinúti diváka sa nad tým všetkým zamyslieť, som nečakal.Prekvapili ma aj niektorý herci, mj. Michelle Morgan a Scott Wentworth. Celkový výsledok je stále v priemere, ale lepšom. Silné 3*. (04.12.2013)

Tímhle filmem u mě Zombies nadobro končí, protože z nich se už fakt víc vytáhnout nedá, a jestli jo, tak to musí být nápad jako prase. Deník mrtvých by možná nápad měl, alel Romero to tak dokumentárně nedokáže natočit, nemá na to cit...to španělští tvůrci filmu Rec se předvedli v jinačím a daleko zajímavějším měřítku. Každopádně ty cameo role nebyly špatný, ale furt to bylo cameo, příběh je i tak v prdeli a ty cameo stejnak jsou ve filmu jenom na chvilku. (05.10.2009)

George A. Romero projevuje obdivuhodnou flexibilitu, pokud mluvíme o vývoji filmového média. Starosvětského stylu „plížících“ se nemrtvých se nevzdává, zato každým dalším filmem na toto téma poukazuje na novinky v technické sféře a vždy nezapomene na sofistikovaný kritický komentář (v tomto případě pálící do médií, které mají ohromnou moc). Deník mrtvých je opět trochu jiný, oproti Zemi mrtvých je méně cool, působí však syrověji. Zvoleným lookem ruční kamery navozuje Romero obdobnou atmosféru, jakou vládne Cloverfield, Deník ovšem vede tím, že jsou ještě využity nejrůznější záznamové kamery (z nemocnice, přepychově hlídaného domu atd.), takže Romero má volnější vypravěčskou ruku a díky tomu může lépe přepínat mezi tím, co se zrovna na plátně děje. Chvílemi mi to díky postavení kamer přišlo jako vynikající adaptace Resident Evilu. Škoda, že Romero tu jedničku nakonec netočil… (19.05.2008)

Ubíhající léta zřejmě míjela Romera bez povšimnutí, ten nerušeně dospěl nejen režisérsky, ale i na postu novodobého sociálního kritika a mravokárce. Deník mrtvých je dobrým příkladem toho, že má tento veterán "pokleslého/nepokleslého" žánru stále co říci (doufejme, že kromě infikovaných fajnšmekrů má i koho oslovovat), a že jako vypravěč (filmař) odvádí své řemeslo zatraceně dobře, s nadhledem jemu vlastním. Konceptuálně i obsahově jde o něco fantastického. Celý film je jako švédský stůl pečlivě vysoustružených laskomin, co okénko, to perla, co střih, to expanze ve skladbě (pamatujete ještě, co přelomový Blair Witch ve své nevinnosti odstartoval?:)), je efektně brutální, je šaškovsky sebeparodující (romerovský humor doveden k dokonalosti), ale je i hluboký a hutný a hlavně: pamětlivý svého žánru, svého původu (hra s pravidly a očekáváním je nicméně přípustná), což z něj činí zřejmě nejlepší dílek Romerova panteonu (dalo by se však snadno zabřednout do dialogového bahna o jeho sporné soběstačnosti). A revelace uskutečněné pod masivním tlakem gore řádění? Primo: Informační šum je zhoubnější než černý mor (hypotéza, která svrbí úplně každého, ale není od věci si ji sem tam připomenout). Secundo: Zombie movies NEJSOU mrtvé a na skepsi není čas. Ano, cynik by jistě poznamenal, že s Romerem nebudou opravdu mrtvé nikdy, leč "who cares", když tak šibalsky dostává svého kultovního renomé a barbarsky něžně rozšiřuje škatulky o introspektivní anamnézu, která redefinuje (popírá i zoceluje) celou svou minulost. Je dobré se od srdce zasmát a zároveň hledat příčinu závrati. WoW je na místě! (17.10.2008)