Případ číslo 39

Lilith Sullivanové ( Sodelle Ferland ) je deset let. Ve škole usíná, nejí, nemluví. Bojí se svých rodičů. Po jednom incidentu, kdy se ocitne bez rodičů, jí adoptuje sociální pracovnice Emily Jenkins ( Renée Zellweger ). Pak se začnou dít divné věci. Líbezná tvář Lilith je nezapomenutelná a po shlédnutí snímku se vám o ní alespoň jednou bude zdát - věřte mi. Napínavá hororová podívaná u které jsem se asi třikrát nefalšovaně lekl. (06.06.2010)

Po "Apaloose" je to v krátké době podruhé, co mne Renée svým herectvím zrovna moc neuchvátila. Jodelle byla sympatická, ale na svoji roli až moc - pořád jsem v ní viděl spíš roztomilou holčičku než démona, co se do ní údajně vtělil... Ale pokud si chcete před spaním (ideálně v pozdních nočních hodinách jako já) užít trochu filmového napětí, "Případ číslo 39" vás určitě nezklame. Minimálně jedna lekačka je opravdu infarktová... (07.07.2010)

Emily Jenkinsová je sociálna pracovníčka, ktorá má vo svojej pracovnej náplni dohliadať na to, aby v rodinách nedochádzalo k zneužívaniu detí. Pracuje v teréne. Svojich klientov navštevuje osobne v ich domácnostiach. "Prípad číslo 39" ju zavedie do rodiny Sullivanovcov, kde vyrastá malá, desať ročná Lilith. Emily má dôvodné podozrenie, že je psychicky a zrejme i fyzicky týraná. Rozhodne sa jej pomôcť. Pristihne jej rodičov pri pokuse ju zavraždiť. Obaja sú zatknutí. Emily sa podarí vybaviť, aby mohla Lilith bývať na čas s ňou. Privedie si ju domov. Pomaly, postupne začne odhaľovať udalosti a fakty, ktoré jej pred tým unikali. **** (29.01.2021)

"Chce znát vaši představu pekla a nechá vás ji prožít!" Tenhle rok, rok 2009 v žánru "dětského zla" bezvýhradně opanovala Orphan a případ Lillith Sullivanové z jejího účinného kouzla vlastně jen tiše těží. Hlavním průšvihem Case 39 je neschopnost dát funkci strachu tak, aby strach začal fungovat sám o sobě. Vyprávění je natolik chladné a sterilní, že vlastně nedokáže navázat jakoukoliv osobní, intenzivní vazbu na diváka, tedy alespoň u mě se to za celou první třetinu filmu nepodařilo. Naopak ta druhá, z mého pohledu nejpřesvědčivější část filmu, odkryla další zásadní problém - sice velký odstup mezi syrovou, uvěřitelnou realitou á la Orphan a příliš konkrétní, obraznou fikcí, která už nedává mnoho prostoru samotné fantazi příběh spoludotvářet. Navíc očekávaný závěr udělal z dramatického případu poněkud melodramatický precedens. Premisa se zkrátka nemusí vždy stát devizou a přesně naopak. Christian Alvart prostě zachytil obrazy, avšak podle mě se mu do nich nepodařilo nachytat dostatek autentické atmosféry. Tudíž hodnotím jako slušný průměr a přidávám malá plus za vcelku přesně padnoucí hudební doprovod a jeden šibalsky laškovný úsměv Renée. [final rate: 55%] (15.02.2011)

Tak nakonec poměrně spíše zklamání, od režiséra Pandorumu jsem čekal o něco víc, navíc když to je ve stylu Orphan. Ale bohužel je tu sice pár slušných scén třeba sršně s Cooperem nebo sem tam lekací scéna, ale je to naprosto zabitý nehereckým prknem jménem Ferland, je neuvěřitelné že tahle holka hrála v Silent Hillu hodně slušně a v Seedu taky nebyla nejhorší a tady předvádí fakt něco neuvěřitelnýho že kdybych byl Zellweger(která už má nejlepší za sebou) tak jí zabiju hned v úvodu nebo aspon při scéně s hráškem. Bohužel tam kde Orphan překvapuje tam Případ ztrácí a hlavně ho ubíjí debilní konec plný efektů který by se myslím film obešel. Těšil jsem se ale nakonec jsem zklamán ale ne nijak extra. (04.11.2012)