Barbar Conan

Když si člověk čte rozhovory se Zimmerem a s Batesem (autor hudby k tomuhle filmu), zjistí jednu celkem příznačnou věc - zatímco Zimmer neustále zmiňuje melodii a básní o tom, jak hodiny a hodiny vybrnkává do kláves, než přijde na něco kloudného, Bates se ubírá úplně jinudy a jednoduše ucpe divákovi uši neskutečně uřvaným a přeplácaným (často nelibozvučným) bordelem bez nějaký hloubky – má tam zkrátka spousty bohatý textury a málo, přemálo struktury (motivů a témat). Kde nabízel Poledouris melodii, tam má Bates spíš rytmus postavený na brutálních perkusích a agresivních smyčcích. Možná měl Bates navázat na svůj nechvalný skandál z 300 a opět trochu opisovat, koneckonců sám Poledouris tři stěžejní tracky z původního soudntracku - Anvil of Crom, Riders of Doom a Theology/Civilization - jednoduše oprásknul z Prokofjeva, Orffa a Holsta (přičemž Anvil of Crom si zase dál vypůjčil Goldsmith pro hlavní téma Total Recall). ____ Co se filmu týče, zamlouvala se mi hlavně sofistikovaná narážka na Tenkrát na Západě, kde Bronson nese svého staršího bratra na ramenou a jen marně oddaluje jeho smrt, (-spoiler-) čemuž zde odpovídá syn držící řetěz s víhní a oddalující smrt otce. Na konci se tatáž scéna dočká zopakování, Conan tentokrát na podobném řetězu drží Tamaru. Co je ovšem zajímavé, Khalar Zym na tuto paralelu mezi otcem a Tamarou zcela explicitně diváka upozorní. Spíše než Khalar Zym tak mluví scenáristé, kteří skrze hlavního padoucha upozorňují na určitou vynalézavost svého scénáře, neboť i to nejhorší filmové dílo je komplexním celkem, kde může kdejaká nuance divákovi snadno uniknout, takže scénáristům nezbývá než na to občas přímo upozornit. Někdy se takového upozornění nedostává divákům, ale i postavě: například Fonda pochopí celou situaci teprve tehdy, když mu Bronson vloží v závěru harmoniku do úst. ____ Ačkoliv je nový Conan zjevně cosi dlužen svému předchůdci, zajímavý rozpor mezi Conanem a náboženstvím zůstal zachován. Conan opět spoléhá zejména sám na sebe a sekta se svým náboženstvím tvoří vůči jeho individualismu jakýsi protipól. Platilo to hlavně v původním filmu, kde Arnold tvrdil, že se ke Cromovi moc nemodlí, protože stejně neposlouchá, ale ozývá se to i zde. Conanovým krédem je přesvědčení, že náboženství by mělo mít i nějaký hmatatelný přínos a že jinak koneckonců není tak nepostradatelné a nedotknutelné. Tímto podezřením vůči náboženství a neustálou tendencí snímat otrokům okovy připomíná Conan proletáře par excellence. Udivuje mě, že nikdo z velkých levicových dramatiků nebo romanopisců – Olbracht, Majerová, Trockij, Odets – si v tom nenašel své téma. ____ Nemá někdo z vás náhodou číslo na Rachel Nichols? (20.08.2011)

Žasnu nad tím, že remake - podle zdejších komentářů sra*ka - má podobný, ba dokonce stejný hodnocení jako původní 3 kultovní filmy s Arnoldem. Při srovnání novýho a starýho Conana bych si toho trochu vážil a aspoň jednu hvězdu navíc přihodil těm starejm flákum, který se momentálně nachází pod hranicí průměru.. ale nechci nikomu radit. (18.08.2011)

No hezké to tam ti Bulhaři mají. Jinak nevím, proč se stále snaží někdo srovnávat a hledat v tomto druhu filmu nějaké skryté či odkryté významy. Je to prostě film pro zábavu, film odpočinkový, u kterého vypnete přemýšlivou část mozku a zapnete relaxační části. Takového filmy jsou prostě potřeba a pokud plní ony relaxační a odpočinkové funkce jsou to dobré filmy. Přiznám se, že jsem měla před zhlédnutím obavu z hlavního hrdiny, pán je to takový prapodivný, mně celkem nesympatický. Ale dopadlo to výborně. Momoa je prostě barbar tělem i duší. Patrně je pozůstatkem (dle nedávných výzkumů) souběžné vývojové větve Homo neanderthalensis, neboť dle toho co si pamatuji z dějin pravěku naprosto odpovídá popisu: čelo ustupující, prchavé, nadočnicové oblouky vystouplé. A hlavně, na to, že jeho otec byl Perlman se z něj vyklubal vskutku krasavec. No, a uznejte sami, Arnold má taky ještě spíše výraz Ötziho. Zajímalo by mě, jak moc ovlivnila doba, kdy bylo poprvé možné zhlédnout Barbara Conana, hodnocení tohoto filmu. Pro mě to tenkrát byla naprosto neuvěřitelná pecka, kdybych film viděla poprvé až nyní, nevím jak bych reagovala. (09.11.2011)

|| Scenár: Thomas Dean Donnelly, Joshua Oppenheimer, Sean Hood / Based on Conan the Barbarian by Robert E. Howard | Hudba: Tyler Bates | Produkcia: Fredrik Malmberg, Avi Lerner, Boaz Davidson, Joe Gatta, George Furla, John Baldecchi, Les Weldon | Distribúcia: Lionsgate | Štúdio: Nu Image Films, Millennium Films, Paradox Entertainment | Rozpočet: 90 miliónov $ | Tržby: 41,118,000 $ || Ďaľší prípad, keĎ je úvod silnejší, než záver. Neprehladnosť a nelogickosť akčných scén je priam iritujúca, svojou tmavosťou pripomína Proyasov Dark City, tam to ale naopak malo svôj oprávnený význam. Postavy sú ešte ako tak charakterovo vykreslené, no scenár ja tak tupý (hlavne v závere), že by sa za to malo zabíjať. Škoda preplýtvaného potenciálu hlavných predstaviteľov. (19.08.2011)

Barbar Conan Johna Milliuse je legenda. Barbar Conan Marcuse Nispela působí jako poslední jednohubka na talíři, kterou teda ještě sežvejkáte, ale žaludku se tohle sousto už moc trávit nechce a prodloužená mícha začíná silně uvažovat o regurgitaci. Opravdu jsem nečekal, že by z nového Conana mohlo být něco většího, jasně, na režisérské sesli trůní Kozí mozek, jeden z nejhorších režisérů současnosti, takže je vše téměř jasné. Není to sice taková šlichta jako Cesta bojovníka, není to ale ani dobrý film. Akční scény jsou přehledné asi jako bangladéšská tržnice, střih tradičně zakrývá jakžtakž choregrafii, Conan ovládá asi 14 druhů bojových umění včetně wrestlingu, kenda, aikida nebo allkampfjutsu. K tomu přidává prvky parkouru, sílu asi čtyřiceti koní a tvrdé hlášky. Jason Momoa je totiž to jediné, kvůli čemu lze film bez poškození sítnice přežít. Ano, Schwarzeneggerovi by stačilo škubnout pravou kozou a Momoa by letěl zpět v čase až do zahrady Hesperidek, ale své role se zhostil slušně. Povedly se též kostýmy... a tím končím. Pak už je to starý blbý Nispel. Jak říkám, jednohubka, podruhý to nedám. Bye, Conan. 90 miliónů dolarů(rozpočet)/48 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (26.11.2011)