Barbar Conan

Jason Momoa kupodivu vůbec nevadí - jeho zlomyslný kukuč (občas vystřídaný tím naštvaným) je bez obtíží snesitelný. Podobně "nezávadný" je i Ron Perlman a Stephen Lang. Nový Conan jinak bohužel podléhá mnoha neřestem soudobých akčních výplachů: při akčních scénách všichni poletují vzduchem a hopsají jako splašení giboni, což jim nebrání v boji a zasazování přesných úderů. Ach jo. Komické je, nakolik byli tvůrci fascinováni rudou tekutinou, krev digitálně cáká při každé příležitosti a ze všeho nejvíce připomíná auta ze starých akčních filmů, která explodovala při sebemenším ťuknutí. Litry krve šplíchají, když tělo narazí na balvan, když hlava potká dlažbu, když meč lehce lízne protivníka. Kamera následný cákanec okázale snímá a snaží se nás přesvědčit, jak je film brutální... NENÍ. Nic na tom nezmění ani několik usekaných hlav a končetin. Conan z osmdesátých let byl surový až na půdu a ani k tomu nepotřeboval krev, pracoval s jednoduchými gesty a minimalismem v každém záběru. Přesto vše si nesl jakousi testosteronovou vznešenost a dokonce i inteligenci. Nový Conan se snaží být drsný a hrubý tím způsobem, že nakonec vypadá jako buran z horní dolní - celou dobu jsem čekal, kdy vytáhne z kapsy gambáče v plechu a masivně si po něm uříhne. Aspoň že stihl zprasit svojí buchtu. Dvorní skladatel Zacka Snydera nás ohromuje svojí nijakostí a po filmu si spolehlivě nevzpomínám na jediný motiv. Triky nejsou úplně tragické, ač diorámata občas připomínají produkci Hallmarku a Nispel se svou bezradnou režií zůstává věrný své pověsti patrně nejhoršího hollywoodského režiséra počátku třetího milénia. Znovu už ne. (29.01.2012)

Při pohledu na jakýkoliv plakát je zřejmé, že nový Barbar Conan nebude žádný hit. Což je jeho výhodou ale zároveň i nevýhodou. Momoa, proboha, co je to za jméno, nevypadá jako herec, takže proč na něj mít nějaké nároky? Svou postavu hraje dokonale. Mladý tupý barbar, který nechce nic jiného, než pomstu, sex a krev? Škoda jen, že se pořád mračí, jinak bych se mu polovinu filmu dívala i do tváře. Už jen jeho tělo mě baví a proto, abych viděla jeho zadek z jiné strany, bych se nechala obětovat :o) Škoda, že film nepokračoval v duchu Conanova dětství a vrhl se do akčních sekvencí, které byly hodně slušné, ale na můj vkus jich bylo moc. Nebála bych se rozvinout více postavy na úkor bitev. Barbar Conan splnil svůj účel, zabavil i pobavil a dokonce budu i uvažovat o další projekci. Jen prosím někdo řekněte Paige, že jí ten nový účes nesluší! (11.01.2012)

Žasnu nad tím, že remake - podle zdejších komentářů sra*ka - má podobný, ba dokonce stejný hodnocení jako původní 3 kultovní filmy s Arnoldem. Při srovnání novýho a starýho Conana bych si toho trochu vážil a aspoň jednu hvězdu navíc přihodil těm starejm flákum, který se momentálně nachází pod hranicí průměru.. ale nechci nikomu radit. (18.08.2011)

Vskutku zábavná a brutálne nakrútená jednohubka, ktorá pripomína viac epizódku z nejakého fantasy seriálu ako celovečerný film. To, že sa ujal režisérskeho postu práve sám Nispel je jasné už od úvodných minút, ako hororový režisér si dáva nesmierne záležať na brutálnych scénach, a dokonca aj tam kde nemajú nijaký význam (vyslýchanie mníchov, kde hlavný záporák doslova otrieska hlavu o betón jednému z nich, mladý Conan lačný po krvi ešte predtým ako mu zabili otca - dokonalý nezmysel, rovnako ako keď chlapec, ktorý ešte nikdy nebojoval zabije pol tucta po zuby ozbrojených lovcov). Práve tieto scény mi prídu úplne abstraktné a hoci ide o fantasy, mám pocit, že Nispel okrem akcie nezvládol doslova nič. Taktiež je hlúpe z hľadiska brutality porovnávať s inými historickými filmami (nechcem uraziť Scotta, Petersena alebo Mela Gibsona), kde režiséri chceli divákom ukázať surovosť doby a autenticitu. V tomto filme však akoby všetko to násilie Nispel doslova oslavoval, dejová lína sa prestriháva neustálou akciou, tá je vskutku výborná, či už choreografia a pod. ale na druhej strane to v kontexte pôsobí oveľa fádnejšie. Ostatné aspekty, výprava, efekty celkom slušné, Hybória sa mi páčila, Jason Momoa ako Conan slušný a hlavného záporáka v podobe Stephena Langa ani nemá význam komentovať. Z celkového hľadiska komerčný prepad chápem, toto nie je film pre každého a s pôvodným filmom toto nemá cenu ani zrovnávať. Rovnaký púser ako remake Clash of the Titans. (01.12.2011)

Milí odpadoví a jednohvězdičkoví hodnotitelé, mám na vás několik nechápavých dotázků: co jste vlastně od filmu s názvem "Barbar Conan" očekávali? Muzikálové zpracování, baletní kreace, zadumané shakespearovské projevy, předčítání z Homérových děl a vzletnou recitaci Keatsových básní, protknutou happeningem, ve kterém se hlavní hrdina omotá hajzlpapírem a padouch si pomaže přirození nutelou? Nemyslíte, že by přitom ty postavy z vybájeného dávnověku vypadaly poněkud absurdně? Nedívali jste se náhodou na ten film čistě jen proto, abyste pak na něj mohli pohrdavě naplivat? Tak buďte upřímní, do hajzlu, a prostě místo těch rádoby znaleckých odsuzujících žvástů napište: "Nemám rád/a akční fantasy a na Conana jsem se čuměl/a pouze z toho důvodu, že jsem sebemrskačský kokot se zálibou v dehonestování béček." Takové nepokrytecké vysvětlení bych brala. Možná to někoho překvapí, ale tahle varianta Conana se blíží k literární předloze mnohem víc na dosah, než opěvovaný kousek od Milliuse. Howardovi by se to líbilo - vzhled i projevy hrdiny, magií cinknutí zlouni s megalomanskými sklony na ovládnutí světa, zachráněná roštěnka pro sexuálně romantické chvíle, krásně vypiplané prostředí, připomínka Conanových pirátských eskapád... Byla jsem mile překvapená, jak moc mě tahle filmová verze Conana dokázala vrátit do dob puberty, kdy jsem Howardovy povídky i romány s očima navrch hlavy hltala (byť jsem pravděpodobně neconanovala s verbalovou vehemencí). Povím vám, co mně chybělo k udělení velmi spokojených čtyř hvězdiček: o něco méně debilní závěrečná čtvrtina, zajímavější (a přehlednější) choreografie soubojů, monumentánější hudba (tady byla naprosto nenápadná a nezapamatovatelná, narozdíl od majstrštyku Basila Poledourise), ubrat roštěnce na permanentně dokonalém nalíčení a zdánlivě nepodstatný detail - mít ten cigán modré kontaktní čočky, tak bych mu i odpustila, že se svými negroidními rysy připomíná seveřana asi tolik, jako já Dalajlámu. Můj verdikt: 68% a pokračování v podobném duchu, kdy divák odloží mozek do skleničky a akorát odpočívá u hýbajících se pohádkových obrázků, bych se nijak nebránila. (21.11.2012)