Hrdinové a zbabělci

Hodina a půl keců a není to nuda. Jak je to možné? Jednoduše. Stačí Redfordovy upřímné názory na věc, velká dávka poselství, ambiciózně dynamická kamera v "akčních" i klidných pasážích, výborní, do poslední kapky krve vyždímaní herci a především scénář, v jehož inteligentních replikách a pasážích je radost brouzdat sem a tam. Spojte si tyhle tečky dohromady a celý graf podtrhněte téměř bezchybnou režií a musí vám vyjít jednoznačný výsledek. Redford je Hrdina, nikoliv Zbabělec. Tenhle úder do slabin Ameriky mi sedl jako máloco. (05.11.2007)

Hernajs, z tohohle filmu jsem byl zatraceně spokojej. Žádné moralizování, až překvapivě chytrý scénář, ve kterém dialogy nepůsobí vykonstruovaně a sedí k postavám. Opravdu výborně je napsaný Cruisův senátor Irving. Když mluví užívá obraty a způsob argumentace, jaké skutečně politici užívají (připoměl mi takového 10x chytřejšího Topolánka - zdravím Civala, ani já se tomu nevyhnul :)). Když obhajuje politickou linii, vybavuje se mi téma pro naši republiku značně aktuální. Zároveň oceňuju, že divák má možnost pochopení pozice, ve které se nachází. On (a jeho prezident), když už se dostal svými tahy tam, kde je, si skutečně nemůže dovolit prohrát a musí pokračovat za každou cenu. I rozhovor proferora se studentem není překvapivě prázdné mentorství, ale úvaha o vztahu občana k politice. Příběh dvou vojáků bojujících po vzoru občanů řeckých měst kromě Talibanu boj o vlastní zapojení se je sice trochu schématický, vůbec to ale nevadí. Záběr filmu tedy jde daleko hlouběji, než jen současná geopoliticá situace. Neměl by uniknout nikomu, kdo se zabývá úvahami občan - společnost - stát. (19.11.2007)

„Došla mi munice“ Úsporný souboj silných argumentů, nad kterými máte možnost strávit při následné debatě spoustu hodin (a tenhle film jako jeden z mála nečeká, že výsledkem bude jednoznačné stanovisko). Robert Redford to má v hlavě srovnané a já mu za tu možnost děkuji a zároveň mu odpouštím podprahovou sugesci „Ať jdi hrdina, nebo zbabělec, pij kafe ze Starbucks!“. 80% Zajímavé komentáře: Douglas, imf, Nathalie, Faidra, Legas, Jordan, Aiax Lookass, mortak, curfew77, tuxie (01.02.2009)

Film z roku 2007 o zasadení sa Amerických vojsk na blízkom východe predsa len dnes, v "dobe Islamského štátu" a vojny v Sýrii nemá ten účinok, ako mal pred desiatimi rokmi. Môžeme vyvodzovať paralely medzi týmto neslávnym obdobím hľadania zbraní hromadného ničenia a dnešnou situáciou, lenže Redford nebol jasnovidec a tak komentoval, niekedy veľmi trefne, vtedajší stav. Občas film pôsobí doslovne až didakticky, ale naštastie nikdy nie hlúpo. Len škoda záberov typu Streepová ide v aute a pozerá sa na Biely dom a cintorín padlých vojakov, čo bolo povedané aj nepovedané vo filme chápeme aj bez toho a postava novinárky potom dvojnásobne. Ale potešilo neštandartné mozaikovité rozprávanie, kedy prebiehajú dve dejové línie súčasne a jedna oproti nim v budúcnosti. Alebo dve v minulosti a jedna v prítomnosti, ako chcete. 70% (07.02.2018)

Film sa skladá z troch príbehov,ktoré spája hlavne aktuálna téma,a to USA ako krajinu v ktorú ľudia verili a tesne po 11.septembri boli jednotní.Po rokoch trápenia a bezvýchodiskovej situácie v Afganistane a Iraku je verejnosť rozdelená.Práve touto kritickou situáciou sa zaoberá tento film,ktorý kladie zaujímavé otázky a dostávame na ne priame odpovede.Herecky výborne obsadený snímok je naozaj hereckým koncertom, a to doslova, pretože väčšina filmu sa odohráva v miestnosti za stolom, kde sa rozpráva o zaujímavých a aktuálnych veciach. Na akciu tiež trochu dôjde, ale nie je jej veľa. Zaujala ma výborná hudba od M.Ishama, vychutnal som si ju aj v záverečných titulkách.Jediné, čo mi vadilo, bola krátka stopáž,končilo to práve v tom najlepšom. Film pre náročnejšieho diváka, ktorý má aspoň trošku prehľad v súčasnej politike, nič pre teenegerov. Film 80%. (05.02.2009)