Sbohem, baby

výborný příběh, ve kterém nešlo ani tak o únos malé holčičky jako spíš o to, že definovat dobro a zlo nelze černobíle.. a o tom, že nejzávažnější rozhodnutí musíme nakonec udělat vždycky sami za sebe a žít s tím musíme zase jenom my.. a já se připojuju k hromadné žádosti, aby ben zůstal už jenom za kamerou..:) (04.03.2008)

„Kids forgive, they don't judge, they turn the other cheek, and what do they get for it?“ Pod to se lze jen podepsat a vím naprosto jistě, že bych se na místě Kenzieho otočil, sednul do auta a vrátil se za oněch třicet let.. Ostřílení rutinéři, na které je spoleh Harris s Freemanem, Titus Welliver s vousem z Deadwoodu a zdánlivě upozaděná morální opozice Monaghan v dramatu z bostonské periferie, kde některé děti jsou už nenávratně pryč v okamžiku svého narození. Označovat konec happy endem, či nějakým moralizováním je pošetilé bláznovství a "au pair" C.Affleckovi to taky na gauči po boku panenky Annabelle už jistě začíná pomalu docházet. Gone, actor Ben, Gone.. (22.07.2009)

GONE, BABY, GONE tvoří zajímavý diptych s GOOD WILL HUNTING (patrná je seznámenost s prostředím a vyprávění o určitých komunitách, typizace postaviček podle vzhledu), jenže Ben měl zůstat za psacím strojem/počitačem a necpat se za kameru, protože to tam nezvládá._____ Nedokáže vyprávět, expozici zaplní velkým množstvím postav, které nedostatečně představí nebo uvede do děje, k dosažení emocí uživá těch nejlacinějšich a nejklišovitějších postupů (zatmívačka, opisující tlukot hrdinova srdce, jako vystřižená z traileru na hollywoodský blockbuster) a navíc nemá ani štěstí při volbě sentimentální hudby a herců. Ti hrajíi každý ve zcela jiné poloze a nemohou se rozhodnout, jestli budou skutečnými postavami (Affleck, Monaghanová), nebo žanrovými figurami (Harris, Freeman)._____ Pak je tu ten problém s morálně nejednoznačným koncem, který by měl postavit diváka před stejné morální dilema jako hlavní postavu a poslední záběr by ho měl přibít do sedaček, jenže - nezdařilo se, je mi líto. A v porovnání s knihou vyjde film ještě hůř... milostivých 50% kaširované podívané s nevyrovnanou atmosférou, která si hraje jenom na nesmlouvavou sondu a neschopnost vyprávět halí za nějaký nedotažený tvůrči koncept._____ P.S. Po druhém zhlédnutí se přikláním víc k těm dvěma hvězdičkám, za kterými si nyní stojím pevně, protože Affleck nezvládá distribuovat ve vyprávění šetrně informace a nehledě k tomu, že jsem odhadnul pointu v první čtvrthodině mi nepřijde jako schůdné, aby herec mírně po třicítce se snažil točit "morálně komplexní" filmy, které mají vyvolávat diskuzi o otázkách morálních a etických. Talent to je, herecký a řežijní ale nikoliv. (03.02.2008)

V podstatě souhlas s Lulu13. Pravděpodobně jsem udělala chybu, když jsem si "Gone, Baby, Gone" pustila den po Prisoners, jelikož jsem doufala v podobnou kvalitu. Ale zatímco Zmizení je autentické, z Gone baby gone cítíte Hollywood již z prvního slova a prvního záběru. Scénář bolavě šustí papírem, aneb hlavně abychom do každé věty nacpali motherfucker , fuck a hromadu klišé. Samotný vývoj příběhu sice není předvídatelný, ale postavy a jejich dialogy ano a u všech máte pocit, že už jste to někde viděli. Mimo to Ben Affleck je prkenný jak před kamerou, tak za ní - a se svým bratrem si můžou podat ruce, ten jeho předčítací přednes, hrozný hlas a intonace mi vyloženě znechutily celý film. Michelle Monaghan zase ve většině scén stála v pozadí a koukala jak vyplašená srnka. Opravdu nechápu, co to mělo být a kde se vzala ta procenta, protože tady úplně scházely emoce, nějaká struktura příběhu a dobré herecké výkony. (11.05.2014)

Kdyby mi někdo v dobách Pearl Harboru řekl, že Affleck za pár let natočí jednu z nejlepších kriminálek posledních let, tak bych se mu asi vysmál. Opak je ale pravdou, protože Affleck to umí za kamerou mnohem lépe než před ní a předvádí nám strhující kriminálku, která nenudí ani na chvilku. Celý je to perfektně napsaný (taky Benova zásluha), celé je to svižné a některé scény jsou opravdu mrazivé a koukal jsem na to s otevřenou pusou. Jeden z velkých kladů také je, že se úplně vžijete do hlavního hrdiny v podaní Caseyeho Afflecka. Nejenom, že je postava výborně zahraná (a to Caseyeho jinak nemám moc rád), ale hlavně výborně napsaná a prožíváte s ním přesně ty samé pocity a chtěli byste udělat podobné věci. Celé to vrcholí tím závěrečným dilematem, ve kterém bych se imho rozhodnul jinak, ale to už záleží na každém člověku. Trochu mi to v tomto směru připomínalu 8mm, ve kterém jsme Cageovi také věřili každý pocit a fandili mu, ať ty parchanty dostane. U tohodle jsem se cejtil podobně. I ostatní herci jsou ale skvělí, v hlavě vám utkví hlavně Ed Harris. Prostě Affleck všem vyrazil dech, natočil profesionálně odvedenou práci a teď už se mu jen tak někdo smát nebude. (30.01.2008)