Obsahy(1)
Drama nelítostného střetnutí nováčků, neboli „zobanů" s „mazáky" se odehrává v československé armádě v sedmdesátých letech. Přesto nelze říci, že konflikty, které zde můžeme sledovat, patří minulosti. Nejsou dokonce ani výhradně a jedině doménou armády. K eskalaci těchto problémů může dojít všude tam, kde se zmocní vedení nekontrolovaná a nemravná moc, mající dost nástrojů k prosazení své vůle. Armáda se může přirozeně stát relativně vděčným prostředím pro vybujení šikany, protože je postavená z dobrých důvodů na strohém principu podřízenosti a nadřízenosti. Ale vždy jde o problém širší a obecnější, který se bohužel projevuje v různých sociálních zařízeních i v dnešní společnosti.
Knihovník Cejnar je pro vojenskou kariéru fyzickými i psychickými vlastnostmi ten nejméně vhodný. Usiluje jen o to, aby povinné období služby prožil bez pošlapávání lidské důstojnosti. Má ale smůlu. Zrovna v jeho útvaru je skupinka mazáků, kteří mají o náplni povinné vojenské služby jiné představy. Jejich násilnické sklony rostou úměrně s inteligentním odporem zobanů, které inspiruje ten zcela nehrdinský, ale zarputile zásadový Cejnar.
Scénář napsal Zdeněk Krhounek, který vzhledem ke svému dlouholetému působení v armádě velmi dobře znal i nešvary spojené s šikanou. Za režii Zobanů získal režisér Jiří Vanýsek cenu Pierot 94.
(Česká televize)
Recenze (95)
"Nem tudom, súdruh podporučík." Ďalší z filmov, pri ktorého sledovaní som bol rád za modrú knižku. Hlavný hrdina, rachitický intelektuál po príchode na útvar čoskoro zistí, nie všetko sa dá vydiskutovať. Ponižovanie a násilie sa stupňuje, mazákom bez väčších problémov prechádza ťažké ublíženie na zdraví aj vražda. Intenzita šikany, aj keď asi založená na reálnych zážitkoch, je tu vyhrotená do extrému, asi ako historky po pár generáciách ústneho tradovania. Keďže nečakám od filmu, že bude stopercentne zodpovedať realite, tak ma to nepohoršilo. Trošku mi vadili niektoré diery v scenári, nelogičnosti a poslabšie herecké výkony, ale ako filmový zážitok to bolo výživné. ()
Tenhle kousek je takové zrcadlo pro nás mladé jak to asi vypadalo na vojně i když trošku přibarvené ale z doslechu vím že dost podobná šikana se fakt děla.Moc moc sem držel palce vojínu Adamovi aby rozbil držku všem mazákům a hlavně Etzlerovi který mimochodem zahrál v životní formě.Škoda že se vojín Banýr vic nezapojil do boje proti mazákům,když na to měl takový fyzický předpoklady a chudák nakonec dopadl nejhůř když se ho jako největší hrozby mazáci zbavili.Vojín Adam nakonec končí popořádné nakládačce ve špitálu a dale se ve filmu skoro neukáže!Film končí když knihovník Cejnar a cikán Aladar se dají na útěk.Aladar je na útěku Etzlerem zastřelen a Cejnar si ho ale pěkně podá a stihne si na něm vybít zlost než je v pohraničním pásmu stihnou zadržet pohraničáři.Supr kousek který ani vteřinu nenudí!!!!! ()
Miroslav Etzler hrál parádního hajzla. Taková osoba by zasloužila prokurátora a pak provaz. Přišlo mi to takové vyhnané až do extrémů. Ale jako ukázka šikany to posloužilo výborně. Zdálo se mi divné, že by tento vojenský útvar nikdo nekontroloval a mazáci si tam mohli de facto dělat, co se jim zamane. Tenhle film by neměl být opomíjený. ()
Povinný kino, až se zase někdy někomu bude stýskat po povinné vojenské službě... S podobnými zážitky se vracela polovina vojáků. Nejhorší na tom je, že tyhle šílený praktiky mohou mít na armádu - na její fungování - ve výsledku skutečně pozitivní dopad. Proto se šikana nikdy skutečně nepotírala, naopak se ve skutečnosti skrytě podporovala. Přispívala k proměně člověka v součást tupého stáda, které pak můžete hnát s kulometem třeba proti tankům. Všechno OK, až na výběr hlavního hrdiny, tahle volba nebyla šťastná. Ale najděte kluka s vizáží suché větve oplývajícího sebevědomím, které mu umožní být přesvědčivým televizním hercem. V tomhle šuplíku byl holt za posledních 30 let Javorský úplně sám. ()
Aladár „Kokot“ Makula a Seneca Cejnar v zoufalé vzpouře proti nepsanému a armádou tiše tolerovanému systému „výchovy“ bažantů. Poměrně věrný popis postupů, při kterých rozum s lidskou důstojností nebyly doma a zakomplexovaní idioti měli pré, docela fungoval mezi zdmi kasáren (i po stránce sarkasmu či psychologického vývoje), ovšem to závěrečné nahánění před čárou bylo už přes čáru. Na rozdíl od jiných mě Etzlerův výkon příliš nezaujal. Všechny ty bufety, sahary a „vojín se stará, vojín má“ přednášel způsobem, jako by měl pod kanadami prkna jeviště.. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (7)
- Ve scéně, kdy hlavní hrdina hlásí své jméno vojákovi při vstupu do kasáren, říká, že se jmenuje Kamil Cejnar. Když se ale o pár minut později představuje vojínu Adamovi, říká, že se jmenuje Mirek Cejnar. (Severus007)
- Tento film se natáčel ve velké míře v prostorách roty Devět Mlýnů a taktéž při nácviku střílení je zřetelně poznat Mašovická střelnice ještě s věží a "špakem". Ve scéně, kdy vojín Cejnar (Michal Bumbálek) utíká, utíká z Mašovické střelnice, sebíhá kopec po tzv. Železných schodech a doběhne k lávce přes řeku Dyji. Když ho na konci spolu s četařem Konečným (Miroslav Etzler) odvádí PSáci, je vidět široký pás, kudy kdysi vedla signální stěna. Film začíná záběrem na křižovatku po které přichází hlavní postava filmu. Křižovatka se nachází na začátku obce Hnanice, asi 10 km od Znojma, na hranicích s Rakouskem. (ČSFD)
- Když četař Konečný (Miroslav Etzler) zastřelí Aladara, má za uchem krev. O záběr později zezadu už však žádnou krev na uchu nemá. (ČSFD)
Reklama