Obsahy(1)
Drama nelítostného střetnutí nováčků, neboli „zobanů" s „mazáky" se odehrává v československé armádě v sedmdesátých letech. Přesto nelze říci, že konflikty, které zde můžeme sledovat, patří minulosti. Nejsou dokonce ani výhradně a jedině doménou armády. K eskalaci těchto problémů může dojít všude tam, kde se zmocní vedení nekontrolovaná a nemravná moc, mající dost nástrojů k prosazení své vůle. Armáda se může přirozeně stát relativně vděčným prostředím pro vybujení šikany, protože je postavená z dobrých důvodů na strohém principu podřízenosti a nadřízenosti. Ale vždy jde o problém širší a obecnější, který se bohužel projevuje v různých sociálních zařízeních i v dnešní společnosti.
Knihovník Cejnar je pro vojenskou kariéru fyzickými i psychickými vlastnostmi ten nejméně vhodný. Usiluje jen o to, aby povinné období služby prožil bez pošlapávání lidské důstojnosti. Má ale smůlu. Zrovna v jeho útvaru je skupinka mazáků, kteří mají o náplni povinné vojenské služby jiné představy. Jejich násilnické sklony rostou úměrně s inteligentním odporem zobanů, které inspiruje ten zcela nehrdinský, ale zarputile zásadový Cejnar.
Scénář napsal Zdeněk Krhounek, který vzhledem ke svému dlouholetému působení v armádě velmi dobře znal i nešvary spojené s šikanou. Za režii Zobanů získal režisér Jiří Vanýsek cenu Pierot 94.
(Česká televize)
Recenze (95)
Po tomhle filmu je celkem jasné, že mě čeká rozhovor s tátou. Potom si ujasním finální hodnocení. Spíš než ukázka šikany, jejíž realitě bych i věřil, mi nějak nesedělo, že nad jedním bláznivým četařem by byl na kasárnách už jen jeden poručík a nikdo jinej komu si stěžovat. I když je fakt, že boj se šikanou přišel až v 80. letech. ()
Film o šikaně, o nemožnosti jí vzdorovat, o beznadějném postavení podřízených vojáků. O zlu. Bohužel ta bezvýchodnost mi připadala trochu přehnaná a nadszená. Možná proto, že jsem na vojně nebyla. Možná by se něco takového mohlo takto přihodit, nevím... Film měl dobrý tah, jen trochu chudé herecké obsazení. Málo peněz z TV produkce? Přes to všechno - všechna čest - vznikl velmi slušný film. ()
Tento snímek jsem poprvé viděl možná dokonce v TV premiéře někdy v sedmi letech a strašně jsem se pak bál že budu muset na vojnu, kde bych se svou submisivní pacifickou povahou jistě strádal, naštěstí došlo k profesionalizaci armády a už se mě povolávák netýkal, přesto ve mě dodnes zanechal velký dojem a vždy když Zobany vidím, jsem užaslý hereckými výkony a mírou nedůstojnosti. Beze sporu jeden z nejlepších polistopadových televizních snímků které tu vznikly! ()
"Nem tudom, súdruh podporučík." Ďalší z filmov, pri ktorého sledovaní som bol rád za modrú knižku. Hlavný hrdina, rachitický intelektuál po príchode na útvar čoskoro zistí, nie všetko sa dá vydiskutovať. Ponižovanie a násilie sa stupňuje, mazákom bez väčších problémov prechádza ťažké ublíženie na zdraví aj vražda. Intenzita šikany, aj keď asi založená na reálnych zážitkoch, je tu vyhrotená do extrému, asi ako historky po pár generáciách ústneho tradovania. Keďže nečakám od filmu, že bude stopercentne zodpovedať realite, tak ma to nepohoršilo. Trošku mi vadili niektoré diery v scenári, nelogičnosti a poslabšie herecké výkony, ale ako filmový zážitok to bolo výživné. ()
Nečekaně dobrá inscenace o tom, jak to chodilo (nebo mohlo chodit) na některých vojenských útvarech na konci 60. let. Přestože jsem byl na vojně až na přelomu tisíciletí, je pro mě tenhle příběh (narozdíl od těch, kteří vojnu nezažili) uvěřitelný. Tohle se prostě dělo, povolené ztráty na životech vojáků základní služby byly 3% a pokud se do toho útvar vešel, nebylo potřeba nic vyšetřovat, zvlášť v té době... Od udělení plného počtu hvězdiček z mé strany film "zachraňuje" pár nelogičností (ne, nemyslím nepřítomnost vojáků z povolání, ta je vzhledem k vysvětlení - nepodepsali souhlas se vstupem vojsk, tak šli - věrohodná) a nevyrovnané herecké výkony, bohužel k nejslabším patřil ten hlavní "klaďas". Etzlera vzhledem k jeho kariéře v posledních letech nepovažuju za herce, ale tady byl on naopak jeden z nejlepších. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (7)
- Film bol natáčaný v priestoroch kasární znojemského pluku s názvom Devět mlýnů. (Jello Biafra)
- Tento film se natáčel ve velké míře v prostorách roty Devět Mlýnů a taktéž při nácviku střílení je zřetelně poznat Mašovická střelnice ještě s věží a "špakem". Ve scéně, kdy vojín Cejnar (Michal Bumbálek) utíká, utíká z Mašovické střelnice, sebíhá kopec po tzv. Železných schodech a doběhne k lávce přes řeku Dyji. Když ho na konci spolu s četařem Konečným (Miroslav Etzler) odvádí PSáci, je vidět široký pás, kudy kdysi vedla signální stěna. Film začíná záběrem na křižovatku po které přichází hlavní postava filmu. Křižovatka se nachází na začátku obce Hnanice, asi 10 km od Znojma, na hranicích s Rakouskem. (ČSFD)
- Když četař Konečný (Miroslav Etzler) zastřelí Aladara, má za uchem krev. O záběr později zezadu už však žádnou krev na uchu nemá. (ČSFD)
Reklama