Režie:
Jiří Sequens st.Kamera:
Miloslav HarvanHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jaroslav Marvan, Vlastimil Brodský, František Filipovský, Jiří Smutný, Mirko Musil, Václav Kotva, Tomáš MuchkaObsahy(1)
Seriál Hříšní lidé Města pražského, který již desítky let těší televizní diváky, zrodil novou dramatickou postavu – pana radu Vacátka. Postavu, která se ve skvělém podání Jaroslava Marvana stala nesmírně populární. Také dnešní příběh vám znovu připomene jeho věčný souboj s pražskou galérkou... Je Štědrý den roku 1928. Rada Vacátko (J. Marvan) si chce ve svém rajónu uklidit a prověřuje všechny možné pachatele. Nakonec se soustředí na kasaře Nováka (V. Brodský), který je v podmínce a další rozsudek by tvrdě dolehl i na jeho rodinu. Má v péči malého syna, žena mu právě utekla. Ale pan rada zná kasařskou pověru, která praví, že na Štědrý večer se dají všechny pokladny světa otevřít, a to třeba i jen paklíčem, a jde si Nováka okouknout. Doma je jen jeho malý synek, který se těší na Ježíška, otec odešel pro tradiční rybu do hospody. A tak Vacátko schová kasaři jeho „nádobíčko“ a Štědrý večer stráví s kasařem a jeho synkem, aby zabránil nejhoršímu… (Česká televize)
(více)Recenze (75)
I nerudný pan rada, dokáže být rudný... Pro nářadí k vyloupení pokladen se používají v příběhu slova „vercajk "které pochází z německého slova „Werkzeug“, tedy nástroje. Další pojmenování kasařského nářadíčka je „Chrom Nickel Stahl“. Jedná se o materiály, ze kterých bylo nářadí zhotoveno, tedy chrom, nikl a ocel, navíc slovo „stahle“ je zaměnitelné se slovem „stehlen“, což znamená „(u)krást“. ()
Marvan opět dokládá své herecké mistrovství a ani Brodský se rozhodně nenechá zahanbit. Problém této televizní inscenace je pouze v její příležitostnosti a je to rozhodně škoda. Vánoční "kasařská pověra" o pokladnách, co se samy otevírají je zbytečné berlička, bez níž by bylo příběhu lépe. Škoda také té ne zrovna podařené kamery a občas dost ledabylého střihu. Celkový dojem: 70% ()
Než jsem v programu na 24.12.2006 zaregistroval tento krátký film, měl jsem za to, že kromě třináctidílného seriálu a čtyř celovečerních filmů už s Jaroslavem Marvanem jako panem radou Vacátkem nic nevzniklo. A tu se z televizních archivů vynořila inscenace, kterou Česká televize snad skoro vůbec nevysílá (možná se trochu mýlím). Ovšem díky faktu, že jsem film předtím neviděl, to byl velmi příjemný vánoční dárek, lahůdka, dezert po vánoční nadílce a já nevím co ještě. Obraz byl sice televizní a film ne tak výpravný (kromě pár exteriérových scén se děj odehrává jen ve dvou interiérech), ale rozhodně není o nic horší než další věci o hříšných lidech města pražského. V něčem snad dokonce ještě lepší: herci si o to víc se svými rolemi vyhráli a mluva hrdinů je tu ještě o něco roztomile vytříbenější - co věta, to hláška (dovolte mi tohle moderní slovo v souvislosti s tímto příběhem z první republiky použít). Štědrý večer pana rady Vacátka je milá filmová povídka, co pohladí. ()
Krásná tečka za tím naším případem. Opět nádherná dobová atmosféra (navíc obohacená o tu vánoční), nádherné, vtipné a milé dialogy, inteligentní zápletka, fantastický Marvan, vynikající Brodský, krátká návštěva páně Mrázka... Prostě další nádherný příběh, u kterého tak docela nechápu ta nízká hodnocení, protože není o nic horší, než samotný seriál. Nádherná a pohodová věc. 95%. ()
O něco málo slabší než seriál - spíše takové hodně komorní, nicméně herecké výkony Marvana a Brodského naprosto fenomenální (Brodského mimika, když ho rada Vacátko zrovna v něčem slovně "máchal", je nezapomenutelná). Vzhledem k tomu, že seriál si zaslouží plných pět, pak tato jeho komorní derniéra je má také, byť s lehce odřenýma ušima - někomu se ten poklidný tok příběhu a pohoda charakterizující vánoční čas nemusí úplně zamlouvat. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (4)
- I když jde o samostatnou epizodu seriálu Hříšní lidé města pražského (od r. 1968), tak se zde neobjevují detektivové Bouše a Brůžek, kteří se objevují i v navazujích čtyřech celovečerních filmech. Jsou pouze zmíněni na začátku epizody. (charlee.dog)
- Točilo se v Praze na Malé Straně a Maltézském náměstí. (sator)
- Pro nářadí k vyloupení pokladen se používá v příběhu slovo „vercajk“, které pochází z německého slova „werkzeug“, tedy „nástroje“. Další pojmenování kasařského nářadíčka je „Chrom Nickel Stahl“. Jedná se o materiály, ze kterých bylo nářadí zhotoveno, tedy chrom, nikl a ocel, navíc slovo „stahle“ je zaměnitelné se slovem „stehlen“, což znamená „(u)krást“. (sator)
Reklama