Štědrý večer pana rady Vacátka

V těžkém televizním looku se policejní rada Vacátko loučí nijakým případem, spíše jen příjemným posezením u kasaře Nováka, který měl v plánu na Štědrý den v plánu jiné věci, než si povídat s panem radou, poslouchat jeho pohádku o kasaři, kterou povídá jeho synovi a sedět doma. Milé, ale ničím ohromující rozloučení s radou Vacátkem. (07.01.2014)

I nerudný pan rada, dokáže být rudný... Pro nářadí k vyloupení pokladen se používají v příběhu slova „vercajk "které pochází z německého slova „Werkzeug“, tedy nástroje.  Další pojmenování kasařského nářadíčka je „Chrom Nickel Stahl“. Jedná se o materiály, ze kterých bylo nářadí zhotoveno, tedy chrom, nikl a ocel, navíc slovo „stahle“ je zaměnitelné se slovem „stehlen“, což znamená „(u)krást“. (24.12.2021)

Dejme tomu, že je to nevkusný vánoční "filer"...ale co když ne? Rada Vacátko, nejde na štědrý den domu, jaksi ho to tam netáhne, neb jeho rodinou se po letech služby stala pražská galerka. Než aby vyšetřoval zločin jde mu pro dobro všech zabránit. Není to žádný akční americký thriller či komixová podívaná od Marvela...stačí mu 2 koruny na prskavky a 6 kousků čokolády. Nejúčinnější je ale jeho lidskost a pochopení pro kasaře Nováka. Adopig si stěžoval na divnou hubu, ale pokud ji pozorně posloucháte, zazní tam řada koled v jakémsi hospodském hávu (harmonika, rozvrzané housle ...). Ony úpravy, tu a tam tahající za uši, se k celé té jednoaktovce, dle mého názoru, velmi hodí. Nejsou to líbivé koledy pro spořádané občany, ale koledy pro osoby kteří svůj život spojili se zločinem (je jedno na které straně stojí). (25.12.2014)

Krátka epizódka, ktorá je všetkým možným, len nie námetom s kriminálnou zápletkou. Človeku je doslova ľúto dať ju z pohľadu hodnotenia “dolu”, keď videl celú sériu, ktorú vníma takmer ako “dokonalú”. Tešil som sa, že uvidím nejaký prípad pod dohľadom pána Radu, dostal som však emotívnu hrádku s emóciami v chudobnej rodine, kde sa len predchádza negatívnym myšlienkam. Zažmúrim všetky oči a dám z rešpektu tri. No keby mám byť objektívny, očakávania sú ďaleko od reality. (14.11.2021)

Než jsem v programu na 24.12.2006 zaregistroval tento krátký film, měl jsem za to, že kromě třináctidílného seriálu a čtyř celovečerních filmů už s Jaroslavem Marvanem jako panem radou Vacátkem nic nevzniklo. A tu se z televizních archivů vynořila inscenace, kterou Česká televize snad skoro vůbec nevysílá (možná se trochu mýlím). Ovšem díky faktu, že jsem film předtím neviděl, to byl velmi příjemný vánoční dárek, lahůdka, dezert po vánoční nadílce a já nevím co ještě. Obraz byl sice televizní a film ne tak výpravný (kromě pár exteriérových scén se děj odehrává jen ve dvou interiérech), ale rozhodně není o nic horší než další věci o hříšných lidech města pražského. V něčem snad dokonce ještě lepší: herci si o to víc se svými rolemi vyhráli a mluva hrdinů je tu ještě o něco roztomile vytříbenější - co věta, to hláška (dovolte mi tohle moderní slovo v souvislosti s tímto příběhem z první republiky použít). Štědrý večer pana rady Vacátka je milá filmová povídka, co pohladí. (02.01.2007)