Režie:
Jiří Sequens st.Kamera:
Miloslav HarvanHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jaroslav Marvan, Vlastimil Brodský, František Filipovský, Jiří Smutný, Mirko Musil, Václav Kotva, Tomáš MuchkaVOD (1)
Obsahy(1)
Seriál Hříšní lidé Města pražského, který již desítky let těší televizní diváky, zrodil novou dramatickou postavu – pana radu Vacátka. Postavu, která se ve skvělém podání Jaroslava Marvana stala nesmírně populární. Také dnešní příběh vám znovu připomene jeho věčný souboj s pražskou galérkou... Je Štědrý den roku 1928. Rada Vacátko (J. Marvan) si chce ve svém rajónu uklidit a prověřuje všechny možné pachatele. Nakonec se soustředí na kasaře Nováka (V. Brodský), který je v podmínce a další rozsudek by tvrdě dolehl i na jeho rodinu. Má v péči malého syna, žena mu právě utekla. Ale pan rada zná kasařskou pověru, která praví, že na Štědrý večer se dají všechny pokladny světa otevřít, a to třeba i jen paklíčem, a jde si Nováka okouknout. Doma je jen jeho malý synek, který se těší na Ježíška, otec odešel pro tradiční rybu do hospody. A tak Vacátko schová kasaři jeho „nádobíčko“ a Štědrý večer stráví s kasařem a jeho synkem, aby zabránil nejhoršímu… (Česká televize)
(více)Recenze (75)
Vánoční návrat pana rady Vacátka a taková malá vzpomínka na velmi povedený seriál. Dle toho, že se tu objevuje i detektiv Mrázek, lze usoudit, že dějově je příběh zasazen do období ještě před jeho odchodem do důchodu. O detektivku se však tentokrát nejedná. Pan Rada Vacátko velmi dobře zná nepsanou kasařskou tradici a tak se jde sám na vlastní oči přesvědčit že je vše v pořádku. I narazí na jednoho, avšak majícího malého synka a tak se se svoji noblesou a přísností postará o to, aby vánoce byli takové jaké mají být. Na filmu je velmi patrná televizní optika, která způsobuje ztrátu původní atmosféry. I tak je tento příběh mimo seriál velmi potěšující ()
Skvělá atmosferická derniéra skvělého detektivního seriálu, pražská mordparta rady Vacátka se patrně již rozpadla, jelikož pan rada je na tenhle případ docela sám...ale nikomu to asi nebude příliš vadit... (mně osobně jako poučenému divákovi vadí pouze vědomí faktu, že tahle role byla tou Marvanovou poslední...hodně symbolicky se tak uzavřela jeho bohatá umělecká životní dráha...) Smekám, pane Marvane... Podobné filmy a seriály: Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior, Smrt černého krále, Hříšní lidé města pražského, Panoptikum města pražského, Hříšní lidé města brněnského ()
Jak málo stačí, aby vznikl krásný, milý, ale zároveň smutný příběh. Tři herci (a kluk), dva interiéry, jeden exteriér a trocha hudby. Jenže když se na to díváte, nevidíte Marvana, Brodského a Filipovského, vidíte prostě radu Vacátka, kasaře Nováka a inspektora Mrázka. A to si vemte, že nikdo z nich neměl opravdovou hereckou školu a začínali spíš jako ochotníci. Neuvěřitelný... ()
Dobré skutky se mají dělat především o vánocích a rada Vacátko (Jaroslav Marvan) jeden takový udělá přímo na Štědrý den, kdy jak praví kasařská pověra, lze kasy otevřít pouze paklíčem. Ve spolupráci s inspektorem Mrázkem vytipují, kdo by se mohl právě v tento den vypravit na některou kasu. Rada Vacátko navštěvuje recidivistu Nováka (Vlastimil Brodský), aby jej od tohoto úmyslu odradil. Moc pěkné herecké výkony. ()
V těžkém televizním looku se policejní rada Vacátko loučí nijakým případem, spíše jen příjemným posezením u kasaře Nováka, který měl v plánu na Štědrý den v plánu jiné věci, než si povídat s panem radou, poslouchat jeho pohádku o kasaři, kterou povídá jeho synovi a sedět doma. Milé, ale ničím ohromující rozloučení s radou Vacátkem. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize / Přiba Mrázová
Zajímavosti (4)
- Točilo se v Praze na Malé Straně a Maltézském náměstí. (sator)
- Pro nářadí k vyloupení pokladen se používá v příběhu slovo „vercajk“, které pochází z německého slova „werkzeug“, tedy „nástroje“. Další pojmenování kasařského nářadíčka je „Chrom Nickel Stahl“. Jedná se o materiály, ze kterých bylo nářadí zhotoveno, tedy chrom, nikl a ocel, navíc slovo „stahle“ je zaměnitelné se slovem „stehlen“, což znamená „(u)krást“. (sator)
- Hlavní hudební motiv, který podbarvuje titulkové sekvence, použil Zdeněk Liška již o deset let dříve ve snímku Polnočná omša. (Komiks)
Reklama